Eso es

Bebel tentokráte jako bývalý letec z první světové války, který přijíždí v roce 1936 do Berlína jako trenér francouzského olympijského boxerského týmu, kde zachranuje rodinu židovského chlapce. Další skvělá válečná komedie Gérarda Ouryho ( Velký flám ) nabitá gagy, zejména v Hitlerově sídle. Ve vedlejší roli fešanda Marie-France Pisier ( předtím se sešli v Těle mého nepřítele ) a Frank Hoffmann ( pro mě známý jako moderátor pořadu o novinkách v kině na rakouském programu ORF 2 ). Musím vypíchnout taky hudbu Vladimira Cosmy. (01.10.2023)

Čistokrvný francúzsky protagonista: Georges "Jo" Cavalier, musel byť rozhodne odvážny »kavalier«, keď povedzme, že zrovna uprednostnil záchranu nemeckej židovskej rodiny na čele s 10-ročným Simonom Rosenblumom, namiesto toho, aby sa priamo zúčastnil ako tréner francúzskeho boxerského tímu na letných olympijských hrách v roku 1936 v Berlíne, kde samozrejme nesmel chýbať ani sám Führer ako ústredný predstaviteľ Nemeckej ríše. • A mimochodom; Bébel v spolupráci s režisérom G. Ouryom, sa o tom rozhodli vytvoriť i akýsi komediálne, a k tomu i s dobovým podtextom ladený titul s miestami až dramatickejšou líniou udalostí, v ktorom by v podstate hlavný prim predstavovalo predovšetkým to, že by s vysokou účinnosťou zosmiešnili nielen samého Adolfa [S]hitlera, ale zároveň aj nacistické obdobie ako celok, čo občasne vytváralo trochu drsnejší charakter «čierneho humoru»; skrátka, vtedy divákovi sprístupnili tak s-a-t-i-r-i-c-k-y nadštandardne skomponovanú vec, nad ktorou by doslova jasali odporcovia tohto odporného systému, ale nad čím som už tak mimoriadne nejasal - bol najmä scenáristický kredit, ktorému častokrát prechádzali aj také absurdnejšie podané veci, nad ktorými normálne koľkokrát ostával rozum stáť, alebo ako som už medzičasom tiež spomínal, tak z priameho uhla pohľadu J-P Belmonda, ako ústredného predstaviteľa, ktorému najviac išlo azda iba o to, ako sa vlastne tomuto režimu majstrovsky vysmiať rovno až do ksichtu, ale zase tam hneď nenahádzať úplne všetkých predstaviteľov do jedného vreca, viď postava v podobe Günthera von Beckmana, s ktorým hlavná postava absolvovala úvodné [letecké] zábery už počas I. svetovej vojny! • Síce scenár môžem právom považovať za »nedopečený«, no ostatné [príkladne technické] zložky boli až natoľko vskutku naprosto zaujímavými, že mu to tentoraz i s veľkou radosťou prepáčim; vloženie archívnych, čiernobielych záberov z olympiády '36, s ktorými sa prekrývali tie filmové... (04.02.2024)

Belmondo sa teda nebabre ani s Hitlerom. Nadštandardná porcia zábavy, ktorá spočiatku vyzerá ako typická paródia. A vlastne to tak až do konca zostane, akurát sa k tomu pridá skvelá dobrodružná časť, kde autonaháňačky, bitky a prestrelky nepatria k ničomu zvláštnemu. Posledných pätnásť minút je úplne dokonale vtipných, čo scéna, to skvost, najmä dvojrola Güntera Meisnera ako Hitlera jeho sestry Angely je nezabudnuteľná. A treba spomenúť aj podmanivú titulnú melódiu. 85%. (12.05.2009)

Velmi příjemná komedie, která se krásně naváží do Hitlera (krásně vzteklý Günter Meisner). Jo Cavalier (výborný Jean-Paul Belmondo) je dobrodruh a díky půvabu novinářky Gaby Delcourt (Marie-France Pisier) se vydává v době olympijských her v Berlíně 1936 do neuvěřitelných dobrodružství, když pomáhá při útěku za svobodou malému Simonovi (Rachid Ferrache) a celé jeho židovské rodině Rosemblumovi v čele s dědou (Hans Wyprächter), který za první světové velel Hitlerovi. Pomáhá jim německý generál Gunther von Beckman (Frank Hoffmann) a v patách mají gestapo, v jejichž čele je opět postava majora Aschbacha (a opět Benno Sterzenbach). Vynikající jsou především scény z Hitlerova Orlího hnízda, kde je také kouzelná postava Adolfovi sestry Angela (nádherná dvojrole pro Güntera Meisnera). Nádherně příjemná akčnější komedie, plná omylů a nevtíravého malého zesměšňování Adolfa Hitlera. Je to velmi dechberoucí zábava. (18.02.2010)

Židi neměli jak známo v nacistickém Německu na růžích ustláno. Tedy především ti, kteří nepotkali Bebela. Krasojízda z Berlína až k do bavorských Alp s židovskou rodinou na krku je dost o hubu, ale v této komedii vše probíhá hladce až do chvíle, kdy skupinka omylem dorazí k Orlímu hnízdu. V tu chvíli teprve nesnáze začínají. Nikdy bych neřekl, že je možné si na toto téma dělat takovou psinu a nikoho při tom neurazit, ale Oury prostě umí. Kdo by mohl zapomenout na Vůdcovu sestru a stylové kukačky. Když pak Adolf uznale pokyvuje při poslechu kvalitní a zaručeně rasově nezávadné židovské lidové písně, pláču smíchy. (12.12.2011)