Djúpið
Hlboko
The Deep
The Deep
The Deep
Obsahy(1)
V březnu roku 1984 otřásla Islandem šokující událost. Po nečekané prudké bouři se několik kilometrů od pobřeží potopila rybářská loď i s celou posádkou. Jeden člen posádky však popřel veškeré fyzikální zákony a přežil šest hodin v Severním ledovém oceánu. Guli sám bez pomoci doplaval až ke břehu islandského ostrova a překonal i strastiplnou cestu přes pusté lávové pole. Ačkoliv lékaři podrobili Guliho řadě testů, dodnes zůstává záhadou, jak podobný nápor mohl vydržet. Silný a tajemný lidský příběh, který se na Islandu stal legendou, inspiroval slavného islandského režiséra, scénáristu a herce Baltasara Kormákura k natočení filmu Hluboko. Snímek vypráví jak celou nešťastnou událost, tak následující mediální smršť, kterou příběh zázračně zachráněného trosečníka vyvolal. Na pozadí celého dobrodružného příběhu se vine téma síly lidské vůle a osamění přeživšího. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (122)
Film o skutečném chlápkovi, který je tak trochu tuleň a nejraději má koupel ve vodě, která řeže jak žiletky. 60% ()
Film jsem neviděl, ale tak něco ze života, islandského života, když už jsem si přečetl komentáře... Kolem ostrova se kroutí Golfský proud, čili žádná abnormální ledárna to není - na druhou stranu tam můj koník nevlezl ani po kolena. Islanďani nejsou ani tak drsňáci a pašáci jako spíš tvrdohlavá zdegenerovaná paka (ti, co jsem poznal, čímž sory všem ostatním). Vše to plyne z jejich izolace (jak fyzické, tak i psychické, sociální), na kterou jsou navíc náležitě hrdí. Viděl jsem toho tlustoprda, co to přežil, na fotkách a nedivím se. Tady je recht, že jsou vyžraní jak lusci, hlavně ženský teda, dle slov jich samotných dokonce nejtlustší holky na světě. Tady čtu, že je to bez emocí, čemuž se nedivím. Já si tam málem ukrojil prst, když jsem si dělal pasteveckou oháňku na ovce, no a když jsem se domáhal šití, jen ukázali kamsi ke stropu, kde měla být lékárnička a odešli. Načež jsem jim zacákal celou koupelnu od krve, abychom se potom u večerní šlichty parádně nasmáli mým trampotám. A ty nepromokavý hadry jsme měli ty samý. Koho by zajímalo víc ze života na farmě na Islandu, nechť koukne sem: http://zdeci.webnode.cz/. ()
Viděno na Filmových hodech - 10. narozeninach Kina Světozor...žádni X-Mani, Spajdrmeni, Evendzersi ani jiní zmrdi, největší hrdinové jsou ti lidsti a vždy ti nejskromnejsi, kteří se pak ještě diví, že se někdo zajímá, že dokážou vydržet ve vodě, která má 5 stupňů Celsia 6 hodin, doplavat ke břehu a s krvavými chodidly dojít až do rodné vsi...skvělý film, ktery jenom přidal další důvod do mého seznamu proč navštívit Island, k pěti hvězdám ještě jednu za místy až demonickou hudbu ( Ben Frost hlavně ) ()
Základný a ten najpodstatnejší problém filmu tu už zmienili viacerí - radšej ho mohli tvorcovia spracovať vo forme dokumentu. Sorry, ale v tejto podobe je to desná nuda. Ako dokument by som si to pozrel so zaujatím s cieľom dozvedieť sa nejaké fakty o mimoriadnej udalosti, ale vo filmovom spracovaní nemá The Deep absolútne čo nové ponúknuť alebo čím prekvapiť. Stačí si prečítať oficiálny text distribútora a viete úplne všetko. Určitú technickú kvalitu však snímke uprieť nemožno. Najmä širokouhlé zábery na nehostinné exteriéry, uprostred ktorých bojuje hlavný hrdina o život, pôsobia dosť úzkostne. Snímanie cez tmavé filtre prenášajú depresívnosť a beznádejnosť vyplývajúcu z námetu na solídnej úrovni aj do vizuálnej podoby, všetko navyše dvojnásobne umocnené snahou zdôrazniť malosť človeka v silnej a neporaziteľnej prírode. Lenže keď vo vás nič nezanechá a absolútne s vami nepohne obraz trasúceho sa muža v ľadovej vode, zmietanie ním v silných vlnách alebo krvácajúce nohy na ostrých kameňoch, asi niečo nebude v poriadku. V podstate celý film začína potopením a končí záchranou, čo je materiál v takomto spracovaní možno na pol hodinu. Vedľajšie postavy sú len nutnou súčasťou, inak sa o nich nedozviete úplne nič a päť minút po skončení si na ani jednu z nich nespomeniete. To minimum dialógov, ktoré mohli mať aspoň akú-takú myšlienkovú hĺbku, sú prvoplánové a klišoidné. Pri The Deep nie je ani tak problém v tom, že nie je vizuálne nejako extrémne premakaný s morom digitálnych efektov. Formálny minimalizmus mohol byť preň skôr výhodou, keby nebol príbehovo tak hrozne nudný. Skutočne som sa v ňom nedozvedel nič, čo by som si už vopred neprečítal. A to asi nie je ktoviečo, hoci možnosť prekvapiť je pri reprodukcii skutočných udalostí značne obmedzená. Ale i tak. Nechcel som toto dielo zaradiť do podpriemeru, ale nemôžem inak. Je fajn, že sa divák dozvie o atraktívnej príhode, ale nie takouto formou. Na kilometre mimo mňa. Zbytočný film. ()
Úplne priemerný film, ktorý ničím neurazí, ani neprekvapí, niektoré pasáže sú však trochu nudné, pôsobia stroho, no musím uznať tá autentickosť tam bola. Dobrý výber hlavného hrdinu, ktorý sa celkom dosť podobal na toho skutočného. Film zbehne celkom rýchlo, príbeh je síce zaujímavy, nesie v sebe posolstvo o tom, že ľudský duch je silný a vždy dokáže zvíťaziť ale spracovanie toho bolo úplne obyčajné, ale dobré. No s takýmto námetom sa z toho nedá neviem čo vykúzliť, aj keď nikdy neviete. No napriek tomu sa film celkom podaril. ()
Asi jediný islandský film, který jsem zatím viděl. O člověku, který silně zpochybnil známé poznatky a "zákonitosti" o lidském těle a schopnosti udržet tělesné teplo. Taky zjistíte, jak pijou islanďané na moři kávu :) Celkem zajímavá podívaná, jen češi si mohli ten strašný dabing odpustit.. ()
Nabízí se srovnání se Spodním proudem (Brim) Árniho Ásgeirssona, tedy rovněž původně divadelní hrou Jóna A. Jónassona. Oba příběhy mi připadají jako metafora islandské společnosti. Zatímco Spodní proud je v tomto směru ambicióznější, ale ve své aktuálnosti vlastně bezradný, Hluboko je tradičnější, sdělnější a také filmařsky rafinovanější. Velmi si cením věrohodné montáže autentických záběrů erupce na Heimaey a likvidace jejích následků s dotáčkami, které postupně obsáhnou nejen evakuaci a návrat Gulliho rodiny, ale také jeho život s kamarády (nyní mrtvými) i plány na ten jediný den, který Gulli od boha žádá. Co bych filmu naopak vytknul, jsou závěrečné autentické záběry, které byly dříve ve filmu sehrány znovu. Ale to právě souvisí s tou sdělností a vůlí najít zářný historický dvojpříklad (Heimaey a Gulli). Jinak souhlas s Marigoldem. ()
Komorná ale velmi zaujímavá dráma a zaujímavom chlapikovi ktory dokazal priam nemožne. ()
Nějak jsem nepochopil, proč byl tento nepochybně zajímavý, ale přesto dost jednoduchý a přímočarý příběh zpracován jako film a ne jako dokument. Jen si představte - hraný dokument prolnutý komentáři vědců, flashbacky na podobné události z historie, autentické záběry z porovnávání s mariňáky, možná vysvětlení tohoto "zázraku" atd. - myslím, že by to každému dalo mnohem více. Když si přečtete výšeuvedený obsah a přidáte k tomu informaci, že v Guliho tuku byla nalezena tulení složka, tak se už na film nemusíte dívat. Emoce, napětí a další "neinformační" složky, které by jej posunuly jinam, se prakticky nevyskytují. ()
Zajímavé nahlédnutí do života obyčejných lidí Islandu.Myslím,že je zázrakem nejen heroický výkon rybáře Guliho,ale i to , že se obyvatelé nezblázní.Začala jsem si vážit našeho vcelku jednoduchého a klidného života. ()
výkon Guliho je samozřejmě obdivuhodný, na druhou stranu film o něm je velmi nepovedený. Seznámení se s postavami je téměř nulové, takže když začnou rybáři umírat, je mi to celkem šumák, jsou pro mě anonymní postavy. Dlouhé minuty ve vodě, i když chápu, že v tomto filmu museli mít místo, taky nejsou zrovna strhující. No a epilog, kdy se odborníci snaží přijít na důvod, jak se Gulimu něco takového mohlo povést, je taky slaboučký. Filmařsky podprůměrný výkon. 30% ()
Pútavo podaný príbeh, ktorý sa skutočne stal. Dobre, že ho natočili na islande a nie v hollywoode. Celkové vyznenie je veľmi sugestívne, aj keď sa vlastne nedozvieme nič zásadného, čo zapríčinilo, že hlavný hrdina prežil v týchto podmienkach. ()
Tento film má takú surovú, severskú, kostrbatú poetiku. Prekvapilo ma, že bol natočený v roku 2012, pretože nevyužíva žiadne moderné filmárske metódy a ja som tomu vďačná. Stačí sa iba pozerať a vnímať príbeh o jednoduchom rybárovi, ktorý prežil, čo by snáď nikto iný neprežil a dal si šancu byť o čosi lepším človekom. Hlavná idea filmu však asi zostáva tá, že obezita vám za určitých podmienok v určitých situáciách môže zachrániť život. ()
Stotoznujem sa s komentom od uzivatela maseer2 ()
spíš dokumentární film než hraný - ale jinak standard ()
Velmi silné téma. Velmi ujeblé zpracování. ()
Po dlouhodobém vyšetřování lékařských, vědeckých, vojenských i genealogických týmů bylo zjištěno, že Gulli místo rybího tuku tajně od dětství v množství větším než malém užíval Fridex a jeho praprapraprababička měla v islandském létě roku 1624 krátký milostný románek s tuleněm. Závěr: nedoporučuji, vidím to na 1/2 hodinový dokument. ()
Fascinující je především sám příběh a teprve druhotně i jeho filmové zpracování. Hlavní postava přitom vlastně není vůbec ničím výjimečná a zajímavá. On se jen snažil přežít a podařilo se mu to. Že ale někdo tohle dokázal, působí skutečně jako zázrak z kategorie "něco mezi nebem a zemí". Každopádně k Islandu se takové příběhy hodí. ()
Film dle skutečné události. Konečně důkaz, že obezita může zachránit život - tedy pokud jste též napůl tuleň. ()
Za film ***(60-70%),ale za príbeh "tulenieho" muža Gulliho, podľa ktorého to bolo natočené *****(100%) ()
Související novinky
20. Dny evropského filmu oslaví kulatiny
V tomto roce vstupují 20. Dny evropského filmu do nové dekády - letos je to 20 let od vzniku filmové přehlídky. Program zahrnuje na 48 filmů z více jak 25 evropských zemí. Praha 11. - 18. 4. / kina… (více)