Léčba šokem

Procházka rájem se postupně mění na procházku po žhavých uhlících rovnou do pekla, jenže zvědavost je větší než strach. Helena začne postupně odhalovat podivné mizení obsluhujícího personálu. Najednou již není v oblibě doktorů ani ostatních pacientů, závislých na neznámých léčebných metodách. Zajímavý příběh, jen myslím, že kdyby byla gradace od druhé poloviny filmu více vypjatá a podpořená lepší hudbou, šlo by o pěkně temný film. (02.06.2009)

Nezvyklá hudba, ale on i ten příběh je zvláštní. Annie Girardot jako pacientka poněkud nekonvenčního doktora. Jak příběh postupuje, pomalu se přesouvá z kategorie thriller do škatulky horror. A co se těch diskutovaných nahých scén týče, vlastně nevím, proč tam byly. Ovšem co je v příběhu nadbytečné, může být v marketingu rozhodující… (21.03.2011)

Věc Makropulos po francouzsku. Regenerace organismu v lázni ševelící klapotem mystické úzkosti. Sérum léčebné kúry na vyhlazení vrásek větří odvrácenou tvář, která hryže v útrobách pekelného omlazujícího elixíru. Alain Delon coby padoušský Dr. DEVILers se zářným úsměvem ve tváři se "prochází s nožem v ruce." Annie Girardot jako "sherlockovská" trosečnice pátrá na vlastní pěst po pramenu "věčného mládí." Opatrnosti není nikdy nazbyt. Matiné koupelí blažených, rdousících se v krvi nevědomé. Honba za věčným životem v proceduře kontroverzní, ad acta uložené. (24.06.2014)

Tenhle film má velice slibný námět a nosnou zápletku, ovšem tvůrci z toho nevytěžili (téměř) nic. Představoval jsem si pořádný psychonátěr se stupňujícím napětím, který v závěru docílí akčního finále. Bohužel třičtvrtě filmu se nic neděje (krom koupání v moři) a závěr je vygradován naprosto mizerně. A za to všechno může scénárista a režisér Alain Jessua, který prostě nezvládl vygradovat příběh a naprosto nevhodně použitá hudba, velmi připomínající "Muže z Ria". A je to veliká škoda, protože Annie Girardot (navíc se na ni dobře kouká) a Alain Delon (v jedné z mála záporných rolí) hrají jak o závod a námět je opravdu silný. Promarněná šance. 50%. (30.09.2010)

Ve všech směrech doslovná a polopatistická moralita ukazující se vztyčeným prstem na honbu za krásou, díky které podepíšeme doktoru Devilersovi (kdyby alespoň to jméno neříkalo od první minuty filmu vše o zápletce) jakýkoliv úpis, a na naše zneužívání těch bezmocných chudých ze zemí méně bohatších. Herci sami neví, jak ke svým postavám přistupovat, protože jim scénář do úst vládá pouze papírem šustící deklamace (Delon je viditelně v roli ztracený, Girardot většinou nesnesitelně přehrává - viz scéna jejího záchvatu po smrti přítele), takže z filmu si nakonec divák zapamatuje jen příval plnočelné nahoty. Je vidět, že se herci při natáčení slušně odvázali a zařádili si. (26.08.2010)