La Tulipe noire
Il tulipano nero
El tulipán negro
Čierny Tulipán
The Black Tulip
Režie:
Christian-JaqueKamera:
Henri DecaëHudba:
Gérard CalviHrají:
Alain Delon, Virna Lisi, Dawn Addams, Akim Tamiroff, Adolfo Marsillach, George Rigaud, Laura Valenzuela, Yvan Chiffre, José Jaspe, Álvaro de Luna (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1789, do pádu Bastily schází jen několik dní. Bohaté šlechtice však straší nejen vzrůstající nevole lidu, ale zároveň muž v masce, který po svých loupežích nechává za sebou známou vizitku – černý tulipán. Jediným úspěchem policie je to, že je postrach aristokratů poznamenán na tváři sečnou ranou. Velitel policie má své podezření a nyní jen čeká, že se mu přede všemi potvrdí. Netuší ovšem, že Guillaume de Saint-Preux má mladšího bratra, který jako by mu z oka vypadl. A tak na slavnost přichází „Guillaume“ s tváří a úsměvem nevinného chlapce… Slavný přepis neméně slavné literární předlohy Alexandra Dumase natočil s Alainem Delonem v titulní dvojroli režisér Christian-Jaque. (Česká televize)
(více)Recenze (169)
Úžasně naivní filmařina a musím přiznat, že toto přirovnání zní docela zvláštně, když si vzpomenu, že každá žena je tu nadržená jak mrouskající se čičina, vábíc do červeného salónku promiskuitního černého kocoura. Tělesná schránka by sice Delona opravdu spíše předurčila spíše k práci v květnářství Černý tulipán než práci na plný úvazek v nulté platové třídě pro bandu revolucionářů, ale čert to vem. Kolik tulipánovitých parchantů běhalo za barvy týmu francouzské trikolóry v době, kdy vyhráli turnaj o Bastilu, těžko říci, každopádně jeden z nich ten maskovitý fetiš zdědil a stal se z něj Zorro. A tak se Porthos nevědomky stal praotcem lidí, kteří mají lechtivé šimrání v podbřišku, když si nasadí masku přes oči, která je maskuje asi tak, jakoby si zakryli zadek lopuchem, a vyrazí v ústrety plebejcům, co si naivně myslí, že jim jejich práce dává právo k zaplacení, pche.... ()
Výsledky z ostatních webů: IMDb - 6,7/10 | Rotten Tomatoes: Tomatometer -?, Audience Score - 57% | FDb.cz - 79,6% | My jsme tento film naposledy viděli jako mrňata, a tak si ho už moc nepamatujeme. Ale to co si pamatujeme je to, že jsme cítili vzrušení a pocítili jsme lásku k této francouzské historické komedii. 75%... Hnedle, kdy to půjde, připomeneme si tento film, ale myslíme, že hodnocení nepůjde dolů, leda snad nahorů. ()
"Zapamatujte si dobře to jméno, vstoupí do historie!" A, ano, tímto filmem se jméno Alain Delon zapsalo i mně, tehdy školou povinné, do srdce, a od té doby v něm nepřetržitě koluje, z jedné komory do druhé, ona velká platonická láska, která při každém setkání vlévá do mysli ty vzácně oblažující pocity. U vrchnosti v nemilosti. Nuže, sejměte masku toho muže. S kordem v ruce proti bohaté smetánce. S rozmařilým úsměvem loupí šperky, drahé kamení, mince z pokladnice. Vkrádá se do salónků, zašněrovává střevíce, jako správný svůdce láme dámská srdce. Dobový šibal, padouch, nezbeda, který neztrácí svůj šarm, i když jeho tvář zdobí nemalý šrám. Jeho bratr, na vlas stejně pohledný, v zastoupení. Domýšlivé aristokracii sráží hřebínky, z úst odnímá pýchu, stříbrné lžičky, talířky. Do zbraně, do kola. V souboji dočká se své odměny, tak zvesela. S pozdravem podepsán uhrančivý a báječný Černý tulipán. ()
Černý Tulipán je na prvním místě komedií. Christian-Jaque již několikrát předtím slavil úspěchy s odlehčeným osvěžením dobrodružného žánru historického ukotvení. Černý Tulipán má vše, co lze od určení tohoto druhu zábavy očekávat. Hrdina má charisma, důvtip i pohlednou tvář, ženy nabízejí půvab, udržované vnady i rozkoš náruče, odlehčení nesklouzává do trapnosti, lehkonohý sarkasmus si pohrává se slovíčky, pocity i vlastní národní historií, duel pohybů si potrpí na kavalírství, prostředí je hýčkáno hřejivou vzpomínkou na velikost minulosti času a dobro s rovností vítězí nad úpadkem aristokratické vrstvy. Navíc je tu poťouchlý kůň Voltaire. Ve francouzštině se humor stává neposedně vířivou ohňostrojovou kuličkou, ze které vystřelují záblesky slovních duelů i pestrobarevně jásavá příchuť rozverné nálady. Hlavní postavou šarmantní zábavy starého střihu je La Tulipe noire (velmi dobrý Alain Delon), postrach šlechty v jihofrancouzském Roussillonu a celého okolí. Rozdělení úlohy na Guillauma a Juliena de Saint-Preux lze brát jako rozdvojení osobnosti, přičemž ta méně ušlechtilá a přirozeně odvážnější část musí být po splnění úkolu obětována ve prospěch vyššího zájmu zásadních historických změn. Hrdina je udatný, má smysl pro spravedlnost a vyznává estetiku krásy. Hlavní ženskou postavou je Caroline „Caro“ Plantin (atraktivní Virna Lisi s hlasem Martiny Sarcey), energická dívka s revolučním zápalem na prahu nové historické epochy lidí a společenského uspořádání. Láska dělá zázraky a překonává i přirozené stavovské hranice. Důležitou postavou je baron La Mouche (velmi zajímavý Adolfo Marsillach s hlasem Michela Rouxe), generál místní policie. Je sebevědomě povýšený a požaduje prokazování patřičné úcty svému výsostnému postavení, přesto je bezradný v pronásledování a chytání fantoma strachu zdejší šlechty. Nejrozkošnější postavou taškařice je princ Alexander Grassillac Morvan-Le-Breau (velmi příjemný Robert Manuel), velitel armádního pluku, táhnoucí na pomoc své aristokratické Paříži. V každé situaci si zachovává hrdost, miluje, šermuje, vzdává hold síle okamžiku historie a zmateně nedokáže nalézt ztracený čas. Výraznější ženskou postavou je markýza Catherine de Vigogne (atraktivní Dawn Addams s hlasem Nadine Alari), nejurozenější a nejsmyslnější dáma kraje. Milostný románek s dobře stavěným hrdinou se nechce vzdát dalšího pokračování, vždyť smyslnost je naplněním. K výraznějším postavám patří markýz de Vigogne (příjemný Akim Tamiroff s hlasem Serge Nadauda), autorita Roussillonu a Catherinin ctihodný manžel. Přátelství s Guillaumem ho hřeje, hrozba lidové revoluce ho děsí. K výraznějším zde patří také Plantin (příjemný Francis Blanche), Carolinin otec a vůdce revolučních myšlenek kraje. Šlechtický původ jeho nastávajícího zetě mu přidává vrásky, ale ze zápalu pro věc to nic neubírá. Z dalších rolí: koketně hravá Guillaumova služtička Lisette (atraktivní Laura Valenzuela s hlasem Anne Caprille), či Guillaumova pravá ruka v akci dobrodružství Brignol (José Jaspe). Černý Tulipán je zábavním filmem ve starém poctivém stylu filmařské práce. Nadhled u vlastní historie a rozverně veselá nálada formy si dokáží udržet míru vkusu i radostného osvěžení. Lidé jsou příjemní, kulisy zářivé, nálada uhrančivá, humor jásavý. Černý Tulipán je příjemnou zábavou k odreagování. () (méně) (více)
Jedna z rodinných legend, oblíbený film mého táty, který vždy s chutí dopředu citoval části dialogů a popisoval dějové zvraty. Bylo to v době, kdy zahraničních filmů (těch povedených) v československé televizi mnoho nebylo. Legendární příběh dvou k nerozeznání si podobných bratrů, jednoho šrámu, rodinného výpadu a ovšem, oprátky. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (6)
- Snímek vyprodukovalo filmové studio v Nice, vzhledem ke španělské koprodukci ale velká část natáčení probíhala také ve Španělsku, mimo jiné ve starobylých městech Cáceres a Trujillo nedaleko portugalských hranic. (argenson)
- Inteligentního koně jménem Voltaire hrál bělouš Sultán, kterého trénoval François Nadal (1924–2007), jenž připravoval koně pro mnoho známých nejen francouzských filmů včetně Fanfána Tulipána (1952) či Bena Hura (1959). Sultán se často objevoval v sedle s Jeanem Maraisem – uvádí se zpravidla osm filmů režiséra Andrého Hunebellea (například Hrbáč – 1959, Kapitán – 1960, Ve službách krále – 1961, Fantomas kontra Scotland Yard – 1967). V jezdeckém klubu v Neuilly, jehož koně hrály ve francouzských filmech, na něm jezdily děti, údajně aby se neunavil. (Korsak)
- Ačkoliv se film jmenuje stejně jako jeden z románů Alexandra Dumase, nemají spolu vůbec nic společného. (ČSFD)
Reklama