Dvojče

Tento komentář bude do určité míry vulgární a lascivní. Domnívám se, že tím dosáhnu krásného souhry stylu s vyzněním tohoto filmu. - Ideál volné lásky, který v šedesátých letech nabyl podobu společenskými konvencemi a tradicemi nespoutaného sexuálního chování, o dvacet let později jakoby již ztratil veškerou svou dětskou naivitu a nevinost (domnělou?) a přešel do cynického postoje: "Šukám koho chci, protože to mám rád a vinu si nepřipouštím, protože šukám dobře a není lepšího ospravedlnění. Dobře ojetá slečna si přece nemá právo stěžovat, že ji někdo podvedl." A tak není divu, že v tomto filmu je předkládán k pochopení, držení palců a málem i lítosti, chlapík, existenční i morální troska, jehož touhou je obtáhnout dvě slečny-dvojčata, přičemž tato jeho touha má dva romantické důvody, jde o dvojčata a jsou sexy. Za tímto účelem stvoří dvojče své vlastní, jehož roli pak hraje. Pokud jde o ony ženy, film je skutečně nechutný, soustředí se hlavně na to, jak děvčata vypadají s vlasy volnými, vyčesanými nahoru, v plavkách suchá, v plavkách namočená, bez plavek (suchá i mokrá), jak umí líbat, smyslně se pohybovat a tak dále. Občas je jejich sexappeal předhazován i v subtilnějších podobách, ale přítomen je vždy (počítám sem štíhlý pas i tučné konto). Slečny jsou skutečně pohledné, takže touha Richardova ztvárněnce je jistě uvěřitelná, ale... chtělo se mi blít. Možná jsem naivní, ale myslím si, že dost chlapů, která svou partnerku miluje, je natolik slušná, že věrná být chce a i když občas třebas klopýtne, vždy se v nich usadí alespoň malá výčitka a vědomí, že tohle se prostě nedělá. Jinými slovy, že Matthias (hlavní postava) by se jim hnusil i přes konečnou spokojenost všech (sex)aktérů. Pro morální problém slabé **. (16.07.2009)

Oproti Veberovým filmům i vlastním Richardovým režiím se Robertovu Dvojčeti nedostává náležitě sebeironického hrdiny, který by dokázal od sebe sama poodstoupit a „rozdvojit se“ i jinak než jen pouhou lží. Zatímco mnozí Richardovi roztržití a (v dobrém slova smyslu) blázniví hrdinové ustavičně problematizují první dojem, který vyvolávají, donchuán Matthias jen příležitostně naznačuje, že se jeho osobnost nepředvídatelně vrství, a právě tak i tyto záblesky opravdu jen zajiskří a do vývoje postavy se nepromítnou.  Tak i všechno to kličkování kolem vymyšleného sourozence vyznívá poněkud monotónně a pointa působí dost uměle. (11.06.2023)

Film má dobrou zápletku a někdy si říkáte, kdo je vlastně kdo a to udrží vaší pozornost. Ale i přesto mi zde chybí Richardova neohrabanost jako v Nalevo od výtahu nebo v Roztržitým. Komediálně je to trochu slabší. Tomu chlapovi závidím takový luxus a že se mu vůbec dařilo podvádět dvojčata, která ho nakonec také tahala za nos až s ním žily obě dvě dva různé životy. (01.08.2013)

Nie je to kultova, ba dokonca ani nadpriemerna komedia s Richardom. Mozno aj preto, ze Richard je tu sam, tocil to Yves Robert, ktoreho tvorbu dobre nepoznam a zas dostali priestor vo filme kadejake Richardove uchylarny. No ale panske konecniky nepovazujem za pritazlive, ba dokonca mam k nim odpor. 41 % (20.09.2016)

Celkem povedená komedie Pierre Richarda. Celkem trefně to napsali na samotném DVD, cituji: "Nasadit parohy sám sobě dokáže pouze Pierre Richard!" Hodně zamotaná zápletka, avšak na konci všem bude jasné, o čem v celém filmu šlo. Za podívání rozhodně stojí, ale k nejlepším komediím PR bych tento snímek neřadil. (10.02.2008)