Všechno uvidíme

Trochu podivná komedie. Byli tam občas celkem zábavné pasáže, ale jako celek to na mě působí divně, trochu dětinsky a protivně postavou Christiny (skoro pořád tak nějak divně pištící Miou-Miou), která by nejradělji život svého milého Francoise (Pierre Richard) zcela a stále řídila. On se chce prosadit a musí pro to udělat něco, co by za normálních okolností rozhodně nedělal, ale když je to tak velké lákadlo! A ona místo plodné diskuze a argumentů, mu začne dělat scény na veřejnosti a veřejně ho zesměšňovat a provádět mu všechno na truc, ke vzteku. Až mi z toho bylo trochu smutno. Dalčí zajímavé postavy: produkční pornového impéria Morlock (Jean-Pierre Marielle), který dokáže lidi dotlačit většinou tam, kam chce, naprosto bezpáteřní scénýrista Ploumenech (Gérard Jugnot), spoluautor příběhu a cílevědomý prodavač těstovin Mercier (Henri Guybet) a těstovinová královna Ferroni (Renée Saint-Cyr) se svoji velmi stydlivou dcerou Claude (Sabine Azéma), kterou probudí až sex. Zkrátka komedie o míře bezpáteřnosti, pokud opravdu moc chceme uspět v oboru po kterém toužíme. Ale je jiná šance? (19.03.2010)

Škoda, že se hlavní hrdina nejmenuje Pierre Malaquet, mohlo by to v tom případě být vzdáleným, střízlivějším a vážnějším pokračováním filmu Roztržitý. Ale možná se právě tomu chtěli tvůrci vyhnout. Všechno uvidíme totiž není klasickou Richardovou komedií. On zde není šaškem. Spíš ti druzí se tak chovají (přesto nejsou ztřeštění). Perrin se snaží splnit si svůj sen. Zajistit, aby jeho vlastní existence měla smysl a to natočením filmu podle vlastního scénáře. Do cesty se mu staví nedostatek peněz, nepřízeň osudu i lidí. Přesto se nevzdává a snaží se svého cíle dosáhnout i za cenu pro něj nevýhodných kompromisů. Až si nakonec jednoho dne uvědomí, že to kvůli všem změnám, všem ústupkům už není jeho sen a že se na něm podílet vlastně vůbec nechce. Že jeho existence má smysl v podobě krásné milující ženy a budoucí rodiny s ní. Oproti obvyklému Richardovu i Veberovu komickému stylu je Všechno uvidíme hluboce lidský příběh. O naději a náhodě. Svým způsobem i přes všechnu smutnou komiku velice skutečný. (27.11.2008)

Rozhodně jeden z lepších Perrinů, tedy Richardů, i když to tentokrát znamenalo jen jeden výbuch smíchu. Trochu netypická Richardovka, protože Pierrovi hodně pomáhá trojice dalších mužů - především Henri Guybet a jeho výraz, pak (ne)kompromisní producent a pornomagnát Jean-Pierre Marielle a profesionální scénárista, co porno nemá rád ale živí se jeho psaním, Gérard Jugnot. Miou-Miou není jediná, kdo se ve filmu odhaluje. Klidně bych ještě půlhodinu navíc snesl, kdyby tam přidali pár fórů ze začátku natáčení a neprozradili majitelům vily tak brzy podstatu zakopaného pudla. (24.11.2013)

PROPÁSNEME PRVNÍ EJAKULACI! S tím pornem je to také těžké. Zobrazje jen "TO", zatímco erotické filmy se pokoušejí i o "umění" a "příběh." S tím já tedy nesouhlasím. Erotické filmy, tedy ty, které vysílá např. nova (a těch dalších je opravdu minimum), jsou stejně stupidní, jako porno, jen jejich tvůrci nemají dost kuráže, prostředků, možností, či co já vím čeho, aby nějaké to péčko natočili. A s filmy o natáčení filmů s erotikou je to podobné. Já osobně jsem se bál, aby snímek neszklouzl do vulgarity (i když je to těžké, pro někoho je i jen film o pornu vulgaritou), ale lákalo mě jméno scénáristy Francise Vebera, který mě ještě nikdy nezklamal. Nestalo se to ani tentokrát. Jeho některé současné filmy jsou i přes prvoplánovou komiku chvílemi velice hluboké, čehož se mi tady nedostalo, některé postavy byly spíše figurky, ale cením si toho, že byl film trefný (stačí jedna věta a řekne vám toho víc, než rozbor), směšný (při některých hláškách jsem se chechtal opravdu hlasitě) a nečekaně také dojemný (hlavně ve vztahu Francoise a Christine - výborná Miou-Miou.) Při takové kadenci člověk zapomene, že sleduje i film o morálce. Té umělecké neméně. Celkově shrnuto - příjemné překvapení, i přeze všechno, co jsem vypsal ze začátku. MYSLELA JSEM SI, ŽE TOČÍŠ PORNO, NE VAUDEVILLE! (10.12.2007)

"Pf, v poslední americké produkci to bylo 128 minut sexu ve filmu, který trval 130." - "A co je v těch dvou zbývajících?" - "Psychologie." --- Mělo to náběh na obyčejný drama i na pořádnej francouzskej bordel, nakonec z toho nebylo ani jedno. Zbylo jen pár trefných postřehů a povedených dvojsmyslů. Ve výsledku tak moc nevýraznej Veber, že skoro ani nemůžu uvěřit, že ve stejnym roce napsal geniální Hračku. (04.09.2013)