Návrat velkého blondýna

Bohužel komedie, která se vydala špatným směrem. Jednoznačným tahounem měl být Pierre Richard. Bohužel přemíru prostoru dostala postava plukovníka Toulousse v podání Jeana Rocheforta. Když v komedii přebírá otěže postava tak strojeného a povýšeného charakteru, pak film přestává být komedií. Richardovy eskapády jsou velmi směšné, ale jejich málo a netvoří hlavní dějovou linku. Navíc už samo navození situací předurčuje děj ke komickým etudám. Richardovou doménou je však bryskní reakce na situaci samotnou. Bohužel to samo o sobě na dobrou komedii nestačí. Navíc další karikatura James Bonda ve francouzské kinematografii během dvou let, to už zavánělo pomalu průšvihem. (15.06.2014)

Francois Perrin alias Velký Blondýn se vrací... Druhé pokračování skvělého Velkého blondýna s černou botou je dokonce o něco lepší, Richard dostal více prostroru a rozehrává svou typickou ztřeštěnou komiku, Jean Carmet jako přítel Maurice je ještě lepší a legračnější a Jean Rochefort je prostě dokonalý... (22.09.2004)

„Půjdeme teď spolu uctivě pozdravit našeho nového ministra.“ - „Dřív byl na zemědělství. Je mu pětačtyřicet, má ošklivou ženu a čtyři děti.“ - „Z čehož se dá usuzovat, že je schopen všeho.“ Těžko říct, jestli je Návrat velkého blondýna vážně horší než první film, protože je především jiný. Už není bláznivý, ale s přivřenýma očima uvěřitelný, tentokrát je jen bláznivý. Nikdo ze zúčastněných nicméně naštěstí nepřišel o tu nejdůležitější schopnost - pobavit. A Vladimir Cosma si při křížení motivu Velkého blondýna a Jamese Bonda krásně pohrál. (09.12.2014)

Osobně rozdíl mezi prvním a druhým dílem nevidím. Oba jsou relativně vtipné a mají opravdu povedené a zábavné gagy a scénky, ale též obsahují plno hluchých míst. Děj tady navíc mírně stagnuje, kdy  je sice opět nevědomky sledován, ale pak se (ne)stává agentem sám, ovšem pořádná zápletka chybí. ještě dodám, že hudba byla v obou filmech skvělá. (27.12.2021)

Příběh je v celku velmi prázdný. Blondýn je všachován do nějaké situace a z té vybruslí vlastním (spíše Morrisovým) plánem, jehož finále se odehraje na koncertě. To je celé. Naštěstí je to obohaceno sérií skečů, kdy Blondýna mají zabít, pak zase že neí, že ho musí chránit, pak zase zabít... Navíc, ten trotl se ze všeho náhodně dostane, ale zas se náhodně připlete do všelijaké jiné šlamastiky. Klasik by řekl, že je to kolotoč gagů a scének na téma falešný agent. Francouzi se v tomto sequelu znovu vysmívají bondovkách a musím říct, že úžasně. Ulička Blondýnovy zkoušky, kdy likviduje nepřátele mávnutím ruky, a nakonec stejně vše poplete a jde doprava a ne doleva, a zaútočí na nic netušícího strážného, patří asi k nejlepším. (29.09.2014)