Znovu zamilovaná

Hořký příběh plný soucitu a přesvědčení nad životem a hlavně osudem. Kdo by se nechtěl vrátit do svých studentských let a ovlivnit svůj život tak, aby probíhal daleko lépe a byl veselejší a šťastnější. Lze to však?Příběh mísí komedii s dramatem tragických okamžiků, který chvílemi pobaví, chvílemi zarmoutí. Režisér a spoluautor scénáře Noémie Lvovsky dokázal lidské emoce tak dokonale podchytit, že se takřka jedná o mimořádné dílo vedoucí k zamyšlení. Trochu jiná romance na francouzský způsob, ale ve vší dokonalosti. (15.06.2016)

tento film je důkazem, že kombinace francouzská komedie ještě neznamená automaticky kvalitu. Zvládnul jsem asi polovinu a vypnul jsem to, aniž bych našel důvod pro zasmání. Zápletka je vpravdě stupidní. Camille, aniž by se na ní cokoliv změnilo, zničehonic všichni začnou pokládat za šestnáctku. Tvůrci to ještě vylepšili tím, že na roli 41-leté ženy vybrali herečku, které je téměř padesát a vypadá ještě o pár let starší. Ta údajná pubertačka tedy ve filmu vypadá na 55, opravdu velmi vtipné (21.03.2015)

Přes noc třicítkou s francouzskou noblesou, lehkostí a perfektním soundtrackem! Noémi Lvovsky mi v roli perfektně sedla a učitel Mathieua Amalrica byla naprosto úchylně šovinistický a téměř k nepoznání. Stejně tak mě překvapila civilní tvář (?) Yolande Moreau, kterou znám zatím jen z pár filmů, kde většinou hraje hrozné semetriky. Camille redouble byla skvělá a já bych ji klidně mohla za nějaký čas vidět znovu. (Viděno v IFP) (13.06.2016)

A mě se to líbilo :) Krásně neamerické, francouzky milé a zpracovaním opravdu roztomilé. Už jen to že hlavní hrdinka zůstává vzhledem stejná, nemění se i když ji evidentně všichni vidí jako sobě věkem rovnou. Je pak velmi komické vidět "starou" postavu jak zápolí s problémy dospívání. Za mě povedený snímek k sledování při poklidném odpolední (28.02.2015)

Film připomíná v Nitkově osobité interpretaci Nietzschem vyšperkované uvažovaní o stoické tezi věčného návratu téhož. Camille, představovaná režisérkou a scenáristkou v jedné osobě, madam nesoucí jméno Noémie Lvovsky, jež je - a zkuste to zapřít! - vzhledově podobná světově proslulé Maryl Streep, má tu "čest" vrátit se s vším, co s nezastavitelnými roky ví do doby, z níž se šine dráha jejího života. Žili byste znova, tázal se kdys Nietzsche; bezpodmínečně stejně či by jste své bytí-zde modifikovali? Zapomeňte na změny! Je to návrat téhož, existence dřívější je s existencí budoucí navlas stejná, respektive měla by být, dá se totiž uvažovat o nutné a ne-nutné nediferenciovanosti existence dřívější a budoucí, o svobodné vůli... já se v tom věčném návratu upřímně totiž zas tak moc nevyznám, jsem tu totiž jistojistě prvně. :-) Každopádně to jsem chtěl, Camille nám ukáže zda je silná osobnost a stojí-li si za svými rozhodnutími... Samotný film je stravitelný. :-) (11.04.2015)