Reklama

Reklama

Indiánské léto

  • angličtina Indian Summer (festivalový název)
všechny plakáty
TV spot

Obsahy(1)

Gedeonův první "skorocelovečerní" film sice svou poetikou odkazuje na snímky české nové vlny 60. let, ale zároveň přichází s novým pohledem. Uzavřená a samotářská dospívající Klára tráví konec léta u babičky se svou sestřenicí Marií, která je jejím pravým opakem. Na místní diskotéce se Klára seznámí se dvěma chlapci, usilujícími o Marii. Vztahy mezi oběma dívkami a zároveň jejich vztahy k oběma mladíkům tvoří předivo křehkého příběhu dospívání. Klára, poučená získanými zkušenostmi, odjíždí z prázdnin vstříc dalším výhrám i prohrám, svým dalším životním osudům. V jednoduchém vyprávění o čtyřech mladých lidech na konci léta rozehrává Gedeon v konkrétních postavách příběh mnoha jejich vrstevníků z dnešní doby a dnešního světa. Zachycuje jejich pocit prázdnoty a tápavého hledání svého místa, včetně povrchnosti jejich dialogů, ale včetně podvědomé víry v lásku. První setkání s city a projevy dospělosti podává v lyricky tragikomické formě. Životní pocity hrdinů dokreslují texty písní jedné z typických předtavitelek tzv. "tancovačkového " rocku, rakovnické skupiny Brutus. V české filmové produkci jde o ojedinělý snímek, který staví na odlišných východiscích než většina ostatní české tvorby. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (144)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Po Listopadu 89 ještě nějakou dobu dobíhaly projekty roztočené a naplánované za starých poměrů, ale poté se filmový průmysl v Československu dostal do celkem zákonitých potíží. Zatímco dřív financoval filmové projekty stát a problém byl s cenzurou, rychle se ukázalo, že se ve svobodných poměrech spousta filmařů nedokáže prosadit, protože chybí možnost financování. Privatizace a vstup soukromého kapitálu sice ukázaly, že se točit bude dál, ale s hodně rozpačitými výsledky. Bolestný propad kvality české kinematografie vedl fanoušky k zoufalému očekávání lepších zítřků. Saša Gedeon svým navázáním na poetiku české nové vlny těmhle očekváním vyšel vstříc, jakkoliv si zdaleka nemyslím, že je důvod se z jeho debutu posadit na zadek, chápu pochvalné reakce. Ono ve srovnání s kousky, jako je Trhala fialky dynamitem nebo Kanárská spojka, působí Indiánské léto jako zjevení. Na druhou stranu si nemyslím, že by Gedeon dokázal styl nové vlny nějak kvalitativně rozvíjet, spíš ho jen napodobuje a zlý jazyk by mohl tvrdit, že na něm fakticky parazituje. Zatímco Černý Petr na mě působil jako výpověď o určité době a určitém prostředí, navíc s přidanou hodnotou hrátek s estetikou trapnosti, tady mám jen pocit hříčky, ze které vyčnívá nanejvýš pár půvabných dialogů mezi oběma hrdinkami. Zároveň se dá Indiánské léto považovat za určitý předěl, kde se objevily nové neokoukané herecké tváře, které určovaly trend v následujících dvou dekádách. Celkový dojem: 45 %. Otázkou je, jak bych reagoval, kdybych viděl film v době premiéry, kdy jsem byl hrdinům nepoměrně blíž věkem. Návrat idiota jsem totiž nepropásl a v 90. letech na mě hodně zapůsobil. Stálo by za to si ho zopakovat, abych poznal, jak odlišný je pohled příslušníka jiné generace... ()

sud 

všechny recenze uživatele

Do jisté míry milé překvapení s poklidnou venkovskou atmosférou letních prázdnin. Při scénách z venkovské tancovačky (ano, tancovačky, navíc s kultovní zábavovou kapelou Brutus - žádné uřvané disco se světelnými efekty) jsem se skutečně bavil a jenom jsem litoval, že celý film nemá takový náboj. Scény z domova neměly zdaleka takový náboj (snad jen opilá Marie na autě byla k popukání) a konec víceméně vyšuměl do ztracena. Saša Gedeon se pokusil natočit hořkou Formanovsko - Passerovsko - Papouškovskou komedii ze života a (alespoň do jisté míry) mu to vyšlo. Tenhle film se divákovi nepodbízí, na nic si nehraje a ukázal, že z tehdy šestnáctilé Kláry Issové bude jednou skvělá herečka. Žádné veledílo, ale příjemná odpočinková podívaná určitě. 65%. ()

Reklama

Fingon 

všechny recenze uživatele

No, je jasné, že tenhle film nemá u mainstreamového publika šanci a nemá šanci ani u většiny kritiků. Na první pohled a poslech by se chtělo říct - nuda. V době premiéry mi bylo deset let a dovoluji si tvrdit, že bych jej bez většího přemýšlení odmítl. Ale teď, po více než jedenácti letech... jsem opravdu rád, že jsem jej viděl až teď. Snad nejvíce se mi líbila vizuální stránka filmu, ta je neoddiskutovatelně překrásná, a o tom se klidně budu hádat. Dialogy jsou na první pohled příšerné, ale to jen, když kloužete po povrchu sdělení. Pokud máte chuť (a, přiznejme si, dostatek intelektuální kapacity), můžete se dostat do hloubky, ve které se teprve projeví jejich skutečná podstata. Ano, ten film je v podstatě o ničem - o jednom proflákaném létě, kdy se nic neděje, všechno je líné a veškerá snaha to změnit je zbytečná, popřípadě se obrátí k horšímu. ()

ad-k 

všechny recenze uživatele

Sašu Gedeona považuji za jednoho z nejzajímavějších současných českých režisérů. Sedí mi jeho příběhový styl, tempo a často i práce s herci. Indiánské léto, aneb krátký výlet do jedné vesnice, vyplněný více i méně zajímavými dialogy, má své kouzlo. To však brzy po shlédnutí mizí a nahrazuje ho mírně střízlivý pocit, že vyjma "prdících" holinek, k nakousnutí lákajících jablíček a úsporné Kláry Issové s velkýma očima to zase tak zásadní není... a vlastně musí být? 70% ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Je to takový klasický Gedeonův vztahový film, který je v podstatě o ničem. Možná to má symbolizovat prázdnotu a plytkost životů postav, možná něco jiného. Každopádně je to vztahová nuda. Pozn.: Opravdu je nutné do každého druhého českého filmu cpát Geislerovou a/nebo Vilhelmovou, které tam pak hrají Geislerovou/Vilhelmovou? Event. Lišku, který hraje Lišku? ()

Galerie (6)

Zajímavosti (5)

  • Natáčení probíhalo ve Mšeně a Skalsku na Mladoboleslavsku, filmovalo se také na staré železniční trati Skalsko-Dolní cetno. (M.B)
  • Kapela, která hraje na zábavě, na níž se hrdinové filmu vydávají, je rakovnická skupina Brutus. (rakovnik)
  • Tento krátký český film od S. Gedeona byl natočen na motivy novely amerického spisovatele F. S. Fitzgeralda (1896-1940) "Bereniké stříhá vlasy". (Soníto)

Reklama

Reklama