Ledové království

Nerozumím tomu nadšení, které kolem Ledového království panuje. Události zde nemají příčiny,prostě se jenom dějí. Hrdinové nemají jasné motivace, jen se tak klišoidně proplétají ubíhajícím dějem. Humor tomu víceméně chybí a ten vizuál taky nic světoborného není. Prostě je to zase další poslabší taškařice na otřepané téma. (01.03.2014)

Prazvláštně vystavěno; v první polovině se neděje ale lautr nic a tak se čas "nahání" písničkami "na sílu" v každé druhé scéně (prostě regulérní muzikál s pochybnou kvalitou produkce), aby se v druhé polovině konečně něco dít začalo (takový Hans Christian Andersen à la Disney) a rázem písně mizí a mizí až vymizí dočista (závěrečná cca půlhodina). Krásně stylizované a díky druhé polovině i více pro klučičí prcky než by jeden od "princezňácké uzpívané pohajdy" čekal. Což každopádně nic nemění na tom, že to nesporně je spíše pro děvčata a tomu odpovídá i role mužských postav, které tu jsou vyloženě do počtu (snad až na Olafa a soba). (24.12.2016)

"Ráda sněhuláky stavíš," proboha proč? Sněhuláci jsou trapně bílí, neforemní, jak spoluobčani stižení monstrózní obezitou, studení a kradou králíkům mrkev. Příběh dvou sester dává tušit, že Čechov to s Třemi sestrami přehnal, už narvat do děje smysluplně dvě je vcelku facha, která se tu ne až tak zadařila, ale pral to čert, hlavně že tam máme sněhuláka. Pokud máme rádi sněhuláky, což já rozhodně nemám. Nenávidím všechno, co je spojeno se zimou. Ten bílý hnus mě traumatizuje i z pohledu ze slunečného dne, kdy jsem tento horor sledovala z tepla a bezpečí vlastní postele obklopená velbloudy (plyšovými, ale na sledování studených filmů doporučuju, dodává to pocit tepla, já tedy mám plyšové velbloudy v posteli pořád, ale já mám taky obsesivní poruchu a fixaci na velbloudy), nenávidím sněhuláky, zejména pokud blbě žvaní. Pokud někdo blbě žvaní, nemusí být sněhulák, aby mě štval, ale pokud někdo blbě žvaní a JEŠTĚ KE VŠEMU JE SNĚHULÁK! štve mě dvojnásob. A teď si zkuste tipnout, kdo je jednou z hlavních postav téhle pohádky. Ne, trpaslíci ani obryně Stáňa to nejsou. Vážně je to ten trapný užvaněný sněhulák. Nestačí, že tam je. Nemůže se jen mihnout. On se tam prožvaní celým dějem! Možná trochu moc mluvím o sněhulákovi, ale on tam je prostě moc a ještě o kousek víc. Pořád. A mluví. Pořád. Oproti tomu sob je miloučký. Příběh opravdové lásky, o kterou tam jde (a ne, že bych měla výhrady proti meldování toho, že rodinné vztahy jsou důležité a láska v jakékoliv podobě taky, třeba dobré milovat svou vlast a takové ty věci) trochu paroduje Kouzelnou romanci, která už sama o sobě je parodií. Princezny měly fajn šaty, rozhodně začnu pracovat na tom pořídit si aspoň jedny s ledovou vlečkou, byl tam parádní sob a celkově to působilo mile, ale trestuhodně o ničem. Takže hvězda za soba a zbytek za tu uvědomělou sourozeneckou lásku (sice tady není patrné, jak a kde mohla vzniknout, sestry spolu od svých asi osmi let nemluvily, ale je to sakra důležité pro život) a krásné šaty obou princezen. Byla bych ráda, kdybych mohla hodit hvězdu za film jako takový, nebo u muzikálu za hudbu, což by se dalo očekávat, ale v tomhle případě jsem byla nucena tyhle dvě hvězdy hodit do kanálu. (27.05.2014)

Podle mě o vlásek lepší než před čtyřmi lety opěvované Na vlásku, nicméně několik věcí mi v Ledovém království přebývalo (bohužel i sněhulák Olaf, který by byl vtipný snad jen kdyby ho daboval Josef Alois Náhlovský, když už mu byl tolik podobný), několik zase chybělo, a tak to na plné hodnocení není. Každopádně se mi líbila působivá severská atmosféra, jeden dějový zvrat, který jsem opravdu nečekal, jemný humor, hudba, sladkobolná romantika udržená na uzdě a sob Sven. (27.09.2014)

Milý animák. Na môj vkus však príliš spevu a málo vtipu. Vďaka aspoň za toho snehuliaka, lebo podaktoré intelektuálne dvojzmysly mi veľmi žartovné neprišli. Bohužiaľ, v mojom oku sa táto rozprávočka, najvydarenejšiemu kúsku, "Na Vlásku", nepriblížila ani na míľu. Presto všetko, nuda to nebola a o strate času nemôže byť ani reč. (28.03.2014)