Návrat idiota

Jedna z mála příležitostí, při které si lze ověřit, že při dostatečně nápaditém a na úrovni zpracovaném scénáři, který režie ještě dále rozvine a povznese, může vzniknout film, který dá vzpomenout na nejlepší chvíle formování generace tvůrců šedesátých let. Ještě větším potěšením je výběr a kvalita výkonů herců nejmladší generace. Nelítostná konfrontace relativního rozhraní mezi psychickou normalitou a nenormalitou za ne normálních poměrů znesnadňuje jejich rozlišení. Děj položený do několika dnů kolem vánočních svátků a Nového roku postihuje mělkost charakterů, nestálost a povrchnost jejich citů a naznačuje východisko z tohoto marasmu na vývoji citů a názorů těch nejméně uspořádaných. Podobenství doby, která je opravdu až nezdravě vymknuta z kloubů a v níž nejblíž k lidství mají ti, kteří mu mají být ve své nesporné zmatenosti a neurčitosti nejvíce vzdáleni, zachycuje Gedeon s až překvapivou zralostí a jistotou. Pavel Liška hned při svém debutu dosáhl na vrcholnou úroveň; od té doby čeká na příležitost, která by ho k tomuto vrcholu alespoň přiblížila. Souhlasím s těmi, kteří považují toto dílo za zvlášť vysoko položenou laťku, na kterou se v české polistopadové a poprosincové produkci hned tak nedosáhne. Výčet nečetných výjimek, které na tuto úroveň dokázaly dosáhnout, toto pravidlo jednoznačně potvrzuje. (08.06.2008)

Oťukávanie vonkajšieho sveta po prepustení z liečebne je zaujímavý námet. Pravidelný režim, elektrické šoky a lieky v určenú hodinu podávané sestričkami nahrádza utrieďovanie si dojmov zo vzťahových prepletencov dvoch súrodeneckých dvojíc. Snaha pomôcť a neuškodiť nikomu, zvedavé obzeranie doteraz nepoznaného, sny z desivej (liečiacej?) minulosti . Toto všetko sa obracia proti hlavnej postave (bitka, nevpustenie do domu, vyhadzov z tanečného venčeku). Raz darmo, inakosť spôsobuje veľmi ostražité a nepriateľské reakcie. Nezapadajúci do stáda musí na vlastnej koži pocítiť svoju neprijateľnosť väčšinou. K pochopeniu a zmiereniu niekedy stačí len úprimné načúvanie. Celkový dojem z netradičného filmu pokazilo rozvláčnejšie spracovanie s niekoľkými hluchými miestami. (28.10.2004)

V konfliktech bruslit neumí (ostatně ani na ledě mu to moc nejde), mezilidské vztahy se budou komplikovat bez jeho zkušeností, nic kloudného nezažil, chápe milosrdné lži, snaží se v tomhle propletenci vyznat a nyní zkouší štěstí u své vzdálené tety. Ani nechtěl a už vytvořil pátý vrchol podivného čtyřúhelníku, ve kterém jsou dvě sestry a dva bratři, kteří spolu chodí, ale milují vždy toho druhého. Tedy si to alespoň myslí. Ospalé tempo nevadí, máme tu před sebou jeden z nejlepších českých filmů konce tisíciletí. Mladí lidé jsou tu stejně jako v Gedeonově Indiánském létě citově zmatení, nikdo z nich není povrchně vykreslený, každý si ukousne kus svého hereckého koláče. Pochopitelně především debutující Pavel Liška, který je tak přesvědčivý, až z toho mrazí. Gedeon je detailista, ví, o čem chce vyprávět, s klíčovými momenty si umí pohrát a hlavně se nepředvádí. A to se cení. Chytré, lidské, neokázalé, výborně zahrané. (31.12.2016)

Mám ráda autorské filmy. Někdy to vypadá, jakoby se režisér přetahoval se scénáristou nebo bojuje s herci. Tady ten pocit nemám. Saša Gegeon má nejen invenci a intuici, ale umí pracovat s inspirací. K prvním Indiánskému létu se dal inspirovat povídkou S. K. Fitzgeralda, velkého autora Ameriky, k Návratu idiota ho inspiroval velikán ruské literatury. Ale ona pomyslná "velikost" autorů předlohy ještě nemusí nutně znamenat veliký výsledek. Ale právě ten originální výsledek se Sašovi povedl. Vypráví svůj příběh civilně s ironickou nadsázkou, s lehkostí dokáže vystavět absurdní situace, ve kterých velice stručeně a výstižně vystihne hlavní postavy. I když jsou některé situace naprosto absurdní, zůstávají přesto uvěřitelné. Jeho dialogy/nedialogy působí zdánlivě toporně, ale zasahují do hloubky. Využívá opakování motivu, aniž by tím diváka unavil. Drží se kostry příběhu, vedlejší postavy do něj zapadají, nevyčnívají, ale dolaďují. František se stává nechtěným pozorovatelem intimností jiných životů aniž by se o to nějak přičinil. Jeho pokukování po očku tu průhledem v okně, v zrcadle, zpoza závěsu, vyslechnutí nechtěných hovorů - najednou se stává vidoucím. Něžný hudební motiv dokresluje atmosféru. Jak plyne čas, přibývá hercům roků i rolí. Návrat je skutečným návratem do mládí, které není už tak naivní, ale přesto je zranitelné. Je krásné, že doba Idiotovi nic neubrala. (17.01.2018)

Zatím nejspíš režijní vrchol Saši Gedeona s hereckým ansámblem, který si poté, dá se říci, přivlastnil Bohdan Sláma. František se chce jen vrátit do společnosti "normálních" lidí, protože "nemá cenu se vyhýbat životu.... Shodou náhod a okolností se stává prostředníkem bratrského a sesterského čtyřúhelníku. Skoro idiot obrněný morální slušností a upřímností, je vystaven světu lži a přetvářky. Němý začátek celého příběhu je nádherný a jasně stanoví atmosféru celého filmu, který se opravdu může zdát trošku zabržděný. Je to vnímání světa Františkovýma očima, což nepochybně trošku zabržděné je. Nečekaná dramatická vsuvka s prvotními výjevy o Františkově stavu dodává určitě potřebný dramatický nádech, který se střídá s jemným, ale skvělým humorem, který trošku narušuje Emilův opilecký dotazník. Nicméně počáteční skvělou atmosféru, si film drží až do poslední chvíle. Český společenský fenomén tanečních, je skvělý dozvuk končících 90.let. Vladimír Godár se také vyznamenal. Jemné melodie k filmu neskutečně sedí a dolaďují ho do nadprůměrné záležitosti. Je fakt, že místo Jiřího Langmajera bych si dokázal představit někoho jiného a Pavla Lišku tato role možná trošku zaškatulkovala, nicméně film je celkově výborný. (21.03.2013)