Dobrodružství Barona Prášila

Sice mám mnohem radši ty Gilliamovy filmy, kde je imaginace ve službách dalšího sdělení a neodkazuje tak nějak sama na sebe (Brazil, Král Rybář, 12 opic), přesto mě jeho Baron Prášil po počátečním váhání vtáhl do děje a dal mi znovupocítit prostor nevázaného dětského fantazírování. Vizuálně skutečně rozmařilý počin, který obsahově místy pokulhává (prakticky stejná zápletka z Měsíce i Etny), jako by v baronových báchorkách občas příliš převážilo chlubilství nad invencí, s prostinkou, nicméně přehlednou dějovou kostrou a příběhem, který nakonec i svým poselstvím zasáhne víc než zmatené eskapády Gilliamova posledního filmu (Imaginárium dr. Parnasse). (06.02.2011)

Překvapivě docela milá, ba dokonce i lehoulince vtipná pohádka. Taková pořádná pozvánka do nejniternější fantazie Terry Gilliama. Je jasné, že tento film rozhodně nesedne každému. Okouzlit by mohly zejména velice promakané a nesmírně hravé kostýmy a ještě více masky. Pravděpodobně je film určen výhradně dospělému diváctvu. Nějak si nedovedu představit, že by si na něm smlslo nějaké rozmlsané dítě s pokaženým vkusem. I přes zmíněná pozitiva je kvůli dlouhé stopáži opravdu hodně pasáží, kdy jsem odpočítával minuty do konce a šíleně se nudil. Naštěstí Gillian nešetřil nápady a tu a tam vykoukla vysoce originální scénka, která nudu vždy na okamžik umlčela. Velice slabé tři kousky. (12.08.2018)

Fantastický film, ovšem nemůžu dát pět, prostě nejen že se k tomu moc nemám, ale také cítím, že ten film na všechny prostě nedosahuje. Možná je to tím neokoukaným stylem Gilliamových filmů, možná něčím jiným, nevím čím, ale to je jedno. Co není jedno, to je zážitek. A ten byl velký. Ne ve všech částech stejný - někdy to působilo roztahaně, někdy zbytečně, ale jako celek je Dobrodružství barona Prášila velmi příjemným požitkem. Neokoukaná a notně fantasy zápleka, jedinečný obrazový styl Terryho Gilliama, výborná hudba, skvělí herci - hlavně pak mistrovský John Neville a hlava Robina Williamse, Krále Měsíce. (jak pravdivé). Má to parádní atmosféru, neuvěřitelný příběh působí uvěřitelně (stejně jako všechno ostatní v tomhle filmu), jen ke konci už mě to tak nebavilo, ale zatím to vypadá, že tenhle neduh mají všechny Gilliamovy filmy. Každopádně mě se to z nemontypythonovských věcí zatím líbilo asi nejvíc a rozhodně se podívám znovu, protože nejen že to třeba víc ocením, ale takí proto, že se takových filmů točí opravdu málo. Nádherný skvost, mix mnoha žánrů, díky příběhu to zaujme i děti, protože to poletování po Měsícíí se opravdu nedá zapomenout. Tomuto osobitému režisérovi, jedinečné osobnosti ve svém oboru, začínám přicázet na chuť čím dál víc. 86%. (27.01.2015)

Nápad filmu byl skvělý, provedení ale vázlo. Zprvu snímek působil poutavě, ale po čase začal velmi nudit. Vyprávění se stalo nezajímavým, dialogy jaksi zbytečně rozvleklými a nikam nevedoucími. Přiznám se, po naprostém kýči znázornění "Zrození Venuše" jsem o tuto podívanou ztratila jakýkoliv náznak zájmu. (22.09.2013)

Není to čistokrevná pohádka, jako dobrodružný film to také nefunguje, snad vtipu a nadhledu je tu dost, ale to je na můj vkus trochu málo. Vizuálně typicky gilliamovsky prapodivné, s leckdy šíleně divadelně vypadajícími kulisami. Na jméno režiséra začínám být tak trochu alergický, neboť co film to ulítlost. Ne že by mi vadil fakt, že vše není typicky hollywoodská škatulka, ale tento styl se mi jednoduše nezamlouvá. I ta stopáž je moc, protože scénář je maximálně prostinký a v podstatě zde máme jen tři velké flashbackové části (měsíc, sopka, ryba). Konec je rovněž značně prapodivný. Holt si zde tvůrci pustili fantazii na špacír a podle toho to vypadá... (17.10.2006)