Sound City

Nie som nejaký hudobník a nadšenec, ktorý by ovládal históriu hudby, mal k veciam nejaký bližší vzťah a spomienky a preto by som nechcel brať eufóriu ľuďom z tohto dokumentu. Ja dokážem hodnotiť všetko možné, aj najstaršie diela, viem si k ním priradiť svoj subjektívny názor, či sa to posunulo alebo nie, či to bolo prínosné, nudné a podobne. U tohto diela mám problém, lebo to boli veci, aké som čakal, proste spomienky na jednu oblasť, jedny budovy, jeden pult a spomienky na prežité roky ľudí, ktorí sa s tým pultom hrali a vedeli vyrobiť hudbu podľa vtedajšej techniky a boli v tom experti. No prišlo niečo podobné, ako sa stalo ľuďom pri prechode z nemých, či čiernobielych filmov, na ozvučené, či farebné a proste technika zmenila svet aj životy ľudí. Pre mnohých to je zrejme nostalgické dielo, plné rozhovorov so známymi ľuďmi, ku koncu také oprášené retro ako by sa dalo obrazne povedať, no v prvom rade je to isté spomienkové dielo, možno aj inšpiratívne v niečom. Je to niečo, čo som čakal, pre mňa priemer, neprekavpilo ma to, nezaujalo veľmi, ide to pomimo mňa. (04.12.2013)

Pokud se jednoho krásného dne stane zázrak a já k sobě přiřadím tři tóny tak, že to bude mít smysl, tak se ihned vydám za Davem Grohlem a natočím to na jeho obstarožním mixáku Neve. Jinak to ani nemá smysl, protože u mne to analog digitálu natřel dávno před vznikem zástupů jedniček a nul. Nejsem sice nostalgickým fanouškem praskání gramofonových desek, ale rozhodně dávám přednost živým muzikantům před uměle vytvořenými hvězdami primárně toužícími po bohatství. A Dave Grohl u mne tímto dokumentem zase o stupínek stoupl, protože natočit velmi slušný film o mixážním pultu ze špinavého studia je malý zázrak. (02.10.2014)

Všudypřítomný, multitalentovaný, legendární Dave Grohl uzavřel svůj vlastní kruh a přinesl dokument, který vypráví příběh jednoho věhlasného studia a díky kterému jsem si zase jednou uvědomil význam nedokonalosti a lidství v muzice. Koho občas napadne FUCK OFF DIGITÁL, jak jsou empétrojky bez duše, jak nemáme nic na osahání (už ani ty debilní cédéčka), booklet dneska znamená tak maximálně nostalgii, hudba přijde tak často umělá, neautentická, nudně precizní.... Tak tady si určitě svý najdete. Část technická a prvních pár příběhů mě nebralo, zato druhá polovina velmi silná, zvlášť hvězdné nahrávání v 606-ce. A nemůžu se dočkat finálního produktu trojice Grohl-Reznor-Homme. "I don't want to be perfect. I just wanna be badass." (Grohl) (10.02.2013)

je moc fajn vidět, jak chce někdo v té záplavě digitálních popových sraček zdůraznit význam poctivě dělané muziky.. přesto mě většina dokumentu zabývající se historií studia až tak nebavila, pořádně mě chytl až závěr věnující se nahrávání alba Real To Reel, který je nabitý neskutečně pozitivní energií.. silné 3* ... P.S.: Dave Grohl je machr! :) (22.07.2013)

Sound City je jednoznačně efektním dokumentem, a je tak trochu těžké mu nefandit, pokud hudbu doceníte i za hranicí lokálního agrometalu a Tomáše Kluse. Je totiž velmi pravděpodobně, že v Sound City Studios vzniklo nejméně jedno z vašich nejoblíbenějších rockových alb (ale jsem si jist, že podobně efektní diskografii mají určitě i jiná studia, která bohužel neglorifikuje mecenáš typu Grohla). I Dave si utrhl kus koláče slávy pro sebe před více než 20 lety a jeho nostalgie prolitá dětským enthusiasmem je zde pochopitelná, a dokud se vypráví o historii proč ne... Jakmile se ručička stopáže přehoupne přes 60 minut a dokument se od historických faktů přehoupne do jammování se starými bardy - ODPAD. Byl jsem na tu proměnu připraven, ale stejně to byla nuda k uzoufání, změna tempa (resp. jeho zastavení) i vyznění... Potkalo to It Might Get Loud, potkalo to Foo Fighters: Back and Forth, je to snad nějaké prokletí, že současné highspot hudební dokumenty neumí skončit v nejlepším? 40 % (19.03.2013)