Der Schatz der Azteken
Les Mercenaires du Rio Grande
I violenti di Rio Bravo
Poklad Aztékov
Mercenaries of the Rio Grande
Režie:
Robert SiodmakKamera:
Siegfried HoldHudba:
Erwin HalletzHrají:
Lex Barker, Gérard Barray, Rik Battaglia, Michèle Girardon, Alessandra Panaro, Theresa Lorca, Fausto Tozzi, Hans Nielsen, Gustavo Rojo, Kelo Henderson (více)Obsahy(1)
Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato... Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendlandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce... Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své, a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky. Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Panarová. (Česká televize)
(více)Recenze (82)
Mayovky o indiánech žijících na jih od Rio Grande pro mě nemají to správné kouzlo. I v téhle je Lex Barker, krásná příroda, kouzelný hudební motiv a slušný záporák. Zdánlivě tedy nic nechybí, ale výsledný dojem je přinejlepším průměrný. Snad za to můžou směšné efekty a křiklavě studiové kulisy, snad fakt, že mu chybí ideály ze série Vinnetoua. Lehké osvěžení v podobě zasazení do doby Francouzské intervence v Mexiku potěšil, ale sám o sobě film nespasil. ()
[USA 1864] Doktor a tajný diplomatický kurýr Sternau žádá amerického prezidenta Abrahama Lincolna o finanční pomoc pro mexického prezidenta Juareze v boji s císařem Maxmiliánem. Lincoln nemůže v tuhle chvíli oficiálně nic udělat a proto posílá důvěrný dopis, který by měl Juareze povzbudit. Po návratu do Mexika Sternau prezidentovi navrhne, že by mohl pomoci přítel hrabě Fernando di Rodriganda y Sevilla... Komickou postavu tentokrát ztvárnil Ralf Wolter jako Andreas Hasenpfeffer, který prodává kukačkový hodiny. Další roli záporáka si ve filmu zahrál Rik Battaglia jako kapitán Verdoja. ()
Dva znepřátelení vládci, dva charismatičtí padouši, jeden poklad, jedna princezna a jeden velice elegantní doktor. Fešácký hrabě se honí za pokladem, proradný Verdoja za dr. Sternauem, Frank za Rositou, Potoka za princeznou a princezna za hrabětem. Navíc se do toho míchají Aztékové, Čičimekové, Mexičané, Francouzi a Abraham Lincoln. Na filmovou mayovku nezvykle zamotaný příběh, spousta postav i hudebních motivů. Hvězdičku si zaslouží dokonalá choreografie šlechtického souboje, elegantní design dr. Steranua a dva skvělé záporné protipóly v podání Gérarda Barraye a Rika Battagliy. ()
Další ze snímlů na motiv románu K.Maye. Tentokrát se odehrává v Mexiku kde právoplatně zvolený prezidnt bojuje proti dotlačenému císaři dosazeného na Mexický trůn. Dr. Sternau (Lex Barker) bojuje po boku prezidenta. Zdatně mu pomáhá A.Hasenpfeffera (Ralf Wolter) ,který se stará o humornou stránku. Príjemný snímek na odpoledne. ()
TV/// Obsazení 7/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Efekty 7/10/// +zajímavé prostředí, atmosféra –vyloženě je zde cítit, že je film rozdělen na 2 části/// Tak tohle je film, který předcházel druhé části s názvem Pyramida boha slunce. Kterouž to jsem viděl paradoxně jako první. A právě většina z vás tvrdí, že první část je lepší. Ovšem u mě je to naopak. I tato část je určitě zajímavější než mnoho májovek. Jenže hlavně z počátku trvá než se dostaneme do děje. Vše se rozjíždí pomalu a některé postavy se objeví až v polovině filmu. Podobné je to s hudebním doprovodem. V druhé části jede jeden song za druhým. Zde chvíli trvá než se hudba pořádné rozproudí. Jinak postavy jsou zde zajímavé a příběh se zde pěkně zamotává. Málo prostoru zde mají indiáni, ale ti si to v Pyramidě vynahradí./// Celkem 70%/// ()
Galerie (13)
Photo © Omnia Deutsche Film Export
Zajímavosti (11)
- V priebehu jedného roka od premiéry videlo film v Československu celkovo 543,052 divákov. (Raccoon.city)
- Spolu s Pyramidou boha Slunce (1965) jde o nejdéle natáčenou Mayovku (152 dní). (hippyman)
- Producent filmu Artur Brauner pôvodne zamýšľal natáčanie filmu v Mexiku, ale nakoniec sa rozhodlo v prospech Juhoslávie, kde sa natáčalo mnoho ďalších filmov Karla Maya. (westerns)
Reklama