Ladri di biciclette
Zlodeji bicyklov
Bicycle Thieves
Bicycle Thieves
Bicycle Thieves
Režie:
Vittorio De SicaKamera:
Carlo MontuoriHudba:
Alessandro CicogniniHrají:
Lamberto Maggiorani, Enzo Staiola, Lianella Carell, Gino Saltamerenda, Vittorio Antonucci, Giulio Chiari, Carlo Jachino, Emma Druetti, Nando Bruno (více)Obsahy(1)
Italský film, který na pozadí příběhu nezaměstnaného dělníka podává realistický obraz sociálních poměrů dnešní Itálie. Hlavnímu hrdinovi filmu hrozí, že hned po nastoupení práce v novém zaměstnání, které těžce získal, se znovu ocitne na dlažbě, poněvadž mu kdosi ukradl jízdní kolo, které je pro lepiče plakátů podmínkou zaměstnání. Všechno další úsilí hrdiny filmu směřuje k tomu, aby nalezl zloděje a získal zpět své kolo. Když se však přesvědčí o marnosti tohoto počínání, rozhodne se v zoufalství stát se sám zlodějem. Je však na místě dopaden, a vděčí jen soucitu toho, kterého chtěl okrást, že není odevzdán policii. Ruku v ruce se svým osmiletým synkem, který ho všude dporovází, kráčí pak uprostřed davu lhostejných lidí vstříc další nejistotě v nezaměstnanosti. Bezútěšné dějové vyústění tohoto příběhu, líčeného v sytých realistických barvách, je v plném souladu s bezútěšným postavením statisíců těch, kteří v dnešní Italii živoří v bídě a nezaměstnanosti.
Film polemicky zdůrazňuje sociální rozdíly poválečné italské společnosti, poukazuje bez nejmenší stopy proklamativnosti na drobných, ale nanejvýš věrohodných útržcích každodenní reality na stav, kdy je člověk člověku vlkem, na situace, ve kterých vládne dravý zákon džungle, jenž odpírá méně schopným lidem právo na práci a důstojnou existenci. Autenticitu sociálně laděného snímku podporuje výběr představitelů hlavních postav, které našel režisér doslova na ulici mezi nezaměstnanými. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (225)
Pokud bych nějakému mladšímu divákovi, nepolíbeného italským neorealismem, chtěl doporučit nějaký film z téhle kategorie, byl by to dozajista tenhle. Naprosto magická a filmařsky čistá poválečná výpověď. ()
Vynikajuce neorealisticke dielo Vitoria De Siccu.Ja osobne by som toto dielo oznacil za vrcholne dielo neorealizmu. ()
Skvělý neorealistický snímek, který naprosto výjimečně vystihuje bídu a hnus poválečného Říma. Silný příběh, překvapivě dobré herecké výkony.. ()
Vynikající neorelalistický film který svou zdánlivou jednoduchostí odráží sociální poměry, vztahy a chování společnosti Říma tehdejší doby. ()
Pro mě celkem jednoduché a o to působivější vyprávění o muži, který se zoufale snaží vypátrat zloděje svého služebního kola nutného k obživě. Přidáme-li postavu všudypřítomného synka, správně "chudobnou" hudbu a skvělou atmosféru zbídačené Itálie, není co řešit. ()
Je mi jedno kdo, jak, kdy, tohle natočil?! Vím jen, že jsme na tom byli na střední se školou v kině... a já někdy v té době začal mít deprese... ()
Uvodni a zaverecne sekvence jsou tim nejlepsim, co na tomto filmu je. To mezitim - cela honicka za ukradenym kolem neni nejpoutavesji (mozna diky nahodam, ktere jsoupouzity zamerne), pres to snimek nabidne (ne)obycejny pribeh o obycejne veci... ()
Vrcholne dielo neorealizmu zobrazujuce dramaticku episodu zo života nezamestnaneho Antonia a jeho maleho syna v povojnovom Rime.Film posoby autenticky od začiatku až do konca v ktorom hraju sami neherci ktorych režiser našiel na ulici.Cely film je nakrucany v realnom prostredi rimskych ulic.Realizacia postupne vyjavuje beznadejnost situacie hrdinov ,ich opustenost a osamelost v okolitom svete.V povojnovom Taliansku vladol dravy zakon džungle ,odopierajuci menej schopnym ludom pravo na pracu a dostojny život. ()
Poměrně dobře natočené s příhodnou hudbou, nicméně hlavní hrdina je dost naivní a děj se docela vleče. ()
Velice realistický film, který se nesere s divákem a už vůbec ne s dobrým koncem. Postavy jsou determinovány a líbí se mi, že se děj zaměřuje na dělníka, obyčejného člověka s běžnými problémy, které občas zažije každý, a ne příběh ze smetánky. ()
Velmi realne, jednoduche a priamociare. V strede filmu som sa trochu nudila, ale koniec mi to vynahradil. Dostavili sa velke emocie, lebo som cakala nieco ine. Urcite pozrem znova. A od rezisera chcem vidiet dalsie filmy. ()
oujeee. Budí opravdovej soucit a vztek ke světu - jak to může někdo dopustit aby na tom byli lidi takhle?! Působivý, ne že ne. ()
Prostě výkladní skříň neorealismu ()
hodně dobrý film o existenci. Chceš práci ? Musíš mít kolo. Chceš kolo ? Musíš si ho hlídat. ()
Klasika Vittoria De Sici Zloději kol je asi pro součstného diváka docela nuda ale ten kdo má opravdu rád kvalitní film ten si nemůže na nic stěžovat, člověk který je donucen okolností stát se zlodějem, smutný pohled na lidský osud. ()
Obrovske zusfalstvo a beznadej v cierno bielom Rime. ()
Moje první zkušenost s filmovým neorealismem, který představuje filmové hnutí, které zachycovalo příběhy lidí dělnické třídy, která byla v tehdejší poválečné Itálii na pokraji chudoby a musela se vypořádávat s ekonomickými problémy a špatnými sociálními podmínky. Ladri di biciclette skvěle zachycuje tohle období a zdůrazňuje sociální rozdíly, lidé doslova žadonili o práci a toužili po spořádaném a spokojeném žití. Příběh je vyprávěn skrz nezaměstnaného dělníka, kterému se naskytne možnost nastoupit do nového zaměstnání jako lepič plakátů, obratem ale o svoji práci přichází, jelikož mu kdosi ukradl kolo, které je nutnou podmínkou pro zachování zaměstnání. Tahle životní událost se rázem stává takřka neřešitelnou, jelikož veškeré svoje úsilí a snažení vkládá do nalezení svého ukradeného kola, které se mu ale nedaří najít. Ocitá se tak na absolutním dně a v zoufalství se pokusí o totéž, co mu značně ovlivnilo život a položilo ho to na lopatky, o krádež kola. Bohužel přímočarost příběhu značně ubírá na celkovém zážitku filmu. Na svoji dobu jednoznačně nadčasové a šokující, skvělé a reálné zachycení tehdejší doby, o tom není potřeba vézt žádné diskuze, ale nepovažuji to za bůh ví jaké zázračné dílo světové kinematografie, na to existuje řada jiných filmů, jejichž zobrazení tehdejší doby opravdu šokuje a ukazuje pravou tvář lidské povahy takovým způsobem, až se k tomu obracíme zády. Zde se bohužel tento efekt vůbec nedostavuje. ()
*spoiler* Zoufalství, frustrace, bída, morálka. Itálie po druhé světové válce, nouze o práci a zločin vzkvétá. Celý film je postavený na jednoduché zápletce krádeže kola, které naše hlavní postava potřebuje k své práci. Vydá se tak spolu se svým synem do ulic Říma, (které mají obravdu skvostný vizuál) své kolo hledat. Ona frustrace postupně narůstá s tím, jak se mu kolo nedaří najít nebo ještě hůř, skoro se mu podaří polapit pachatele, který mu na poslední chvíli vyklouzne nebo mu nemůže nic dokázat. Jsou zde časté asociace tohoto muže s davem, čímž se zde naznačuje, že je to pouze jeden smutný příběh z milionu lidí v chudé Itálii (scéna lidí stojící v dešti, scéna nastupování do tramvaje a hlavně samotná závěrečná scéna). Jak je muž zoufalý, stává se z něj horší a horší otec. Nechá svého syna stát u zvonků na tržišti o samotě, způsobí rozruch v kostele, dá svému synovi facku za to, že ho upozornil na jeho blbost, nechá ho stát samotného někde u mostu, nechá ho málem dvkrát přejet autem, povýšeně předbíhá ve frontách a jako vrchol toho všeho se před jeho zraky pokusí ukrást kolo v čemž nakonec jako ve všem selže. Vrhá se do jednoho nespráveného rozhodnutí za druhým a jediný, kdo v celém filmu působí konzistentě a hodnotově je právě jeho syn. Přes otcovo problematické chování nám je ho ale stále líto, protože vše co chce je zabezpečit svou rodinu a získat dobře placenou práci, jejíž neexistence ho pálí čím dál víc. Smutný konec filmu je vynikající, je to fakt něco úžasného. Prostředí Itálie, nádherná architektura, noblesně oblečená chudina, výrazná gesta, v něděli vždycky prší - nice film ()
Nezaměstnaný muž dostane příležitost pracovat jako lepič plakátů, ale potřebuje k tomu vyplatit ze zastavárny svoje kolo. Manželka popadne prostěradla a kolo vyplatí, to mu však druhý den hned na začátku ukradnou. Práce je málo, a tak se kolo stává věcí, kterou prostě musí najít. Za pomoci svého syna se vydává na velkou výpravu do míst, kde by mohl najít zloděje, např. na trh, kde jsou prodávány rozebrané části ukradených kol, do kostela, kde krmí chudé. Je tu obrovské množství skvělých scén, kde jsem jako divák ani nedutala. LFŠ 2023. ()