Pianistka

Vzhledem k odkazu jednoho uživatele v komentáři k filmu Deník Nymfomanky a popisem,že je to alespoň pořádný sexuální zajímavý film jsem s takovou tou jiskrou v oku a zbytečným očekáváním velkoleposti zavítala na všem známou českou stránku, abych se přesvědčila o pravdivosti tak dobrého hodnocení.Začátek slibný a vůbec slibný průběh filmu až na stařecké skvrny Isabelle Huppert a vůbec starobním vzhledem jejího šatníku to působilo celkem poutavě. V průběhu několika dalších scén jsem postřehla hned několik věcí : křečovité hraní postavy jménem Erika bylo jaksi zarážející, matka Annie Girardot byle neskutečně jak se říká "na facku" a jaksi mi nedošlo kdy se projevila Erika, že má o mladého nadrženého (a pohledného) hřebce zájem. Neskutečně nechutné mi přišly scény s krví a nebo fetišismus v kabince s erotickými filmy...ovšem to není to nejhorší.Hudba je perfektní,která do jisté míry můj názor na film zaoblila do takového nevinného pobouření, kterým je bez pochyby podivný konec filmu.Bylo by totiž francouzům zvláštní někdy natočit film,který pochopí i tupec,jelikož doteď jsem takový neviděla. (04.09.2012)

Táto snímka je chladnejšia ako psí čumák. Ide o porno bez pornografických scénok. Neviem ako je možné nakrútiť takýto protikladný paradox, ale Michael Haneke to dokázal. Je to nehorázne ťažké na psychiku hlavne s toho dôvodu, že to má na sexuálne deviácie veľmi znamenite realistický pohľad. Nič tu nie je prehnané, nič sa nezveličuje ani neskresľuje. Proste snímka sleduje cestu, navonok, chladnej učiteľky klavíru a jej študenta, horlivého láskou. Táto pani učiteľka je sexuálne frustrovaná, žije vyše 30 rokov iba zo svojou matkou. To sa na jej charaktere zapísalo. Keď sa učiteľka a študent zblížia natoľko, že spolu komunikujú o svojich túžbach ona bez akýchkoľvek zábran predhodí pred neho všetky svoje sexuálne sny.. . Sado-maso scénky v ktorých nebolo ukázané takmer nič sa mi viac sprotivili ako scénky v plnom zábere pri iných filmoch... Haneke to vie. (29.12.2014)

Jeden z nejlepších filmů (a jistě můj nejoblíbenější) jednadvacátého století. Křišťálově čistá režie, funkční kamera, nepostřehnutelný střih, mnohem více než uvěřitelné výkony, nádherná hudba, otevřenost na svém místě - vrchol perfekcionismu (i přes to, že v jedné scéně ze stropu čouhá zvukařovo nářadí). (15.09.2006)

Pianistka žije vo svete vlastných obmedzení a túžob a v tomto svete vlastnej izolácii dokáže nádherne cítiť hudbu. Haneke jej psychopatologickú osobnosť zobrazuje kompenzačne cez umenie a rozvíjajúci sa vzťah k študentovi - ide na to dobre - cez divácke emócie, čo som mu s veškerou emočnou zaangažovanosťou aj zhltla. (Našťastie) nie je to moje prvé stretnutie s Hanekem, preto som si vopred povedala, že zvládnem príbehovú nedopovedanosť a divácku frustráciu zo záveru, čo koniec koncov nebolo až také ťažké. Nezdieľam vrcholné nadšenie z Pianistky (až taký potenciál film nemá), ale nezabudnem... (27.10.2008)

Obdivuju Isabelle Huppertovou, že vzala takovouto roli v takovémto filmu. Ovšem zhostila se jí skvěle a vlastně nebýt jejího perfektního výkonu, tak by ten příběh ani zdaleka nevyzněl tak "úchylně". Sexuální podtón je místy více než důrazný, ale jak jsem zmínil, pohybuje se spíše v té úchylné rovině. Pokud čeká někdo z diváků výrazně otevřené sexuální scény, dočká se pár tvrdších záběrů, ale celkově je to spíše o erotice myšlenkové a slovní. (09.04.2003)