Popelka

Toto jednoduché kreslené prevedenie Popolušky od Disneyho má niečo do seba. Samozrejme, porovnaniu s naším českým "originálom" sa nedá vyhnúť. Pri tom mi tu mnoho vecí chýba a spievajúcich zvieratiek je zase príliš. Ale je to pre deti, tak nech tam sú. Za mňa, aj v porovnaní s inými animákmi tej doby, iba priemer, aj kvôli príliš rýchlemu záveru. A tiež mám aspoň dôvod na Snehulienku z ešte staršej doby, ktorej nahrávku skladujem v rekordéri už vyše dvoch rokov. (17.02.2017)

Jeden starý rest odškrtnut, konečně jsem viděla i animovanou Popelku. Jak jsem konstatovala u hrané a jejích skleněných střevíčků, musely jí holce strašně smrdět nohy. Tady jí smrděly už před tím a to z těch balerínek. Vím, není to zrovna pohádková úvaha, ale má poetická duše je poeticky pragmatická, což se u většiny lidí, možná u všech, krom mě, z podstaty pojmu vylučuje. Blbou hnusnou zlou kočku bych střelila mezi oči. Ztělesňuje ten nejodpornější kočičismus, který žádná skutečná kočka obsahovat nemůže, ať taková skutečná kočka obsahuje krom předražených kočičích kapsiček cokoliv. Pro myši mám slabost, takže přenesení velké části děje právě na ně vyhovuje mému pojetí humanoidního zvířete v animované pohádce. Kouzlení kouzelné kmotřičky bylo kouzelné, jaké by taky mělo být. Princi uniforma sekne. Řekla bych, že to byl chlapec jako malovaný. Popelku bych zařadila až za Sněhurku i za Malou mořskou vílu, ale pořád by, kvůli těm myším především, byla v pořadníku princezen v první pětce, navzdory tomu, že Popelka není princezna. Ráda bych však viděla toho smělce, který by princeznám dělal pořadník. (29.07.2017)

Ty princeznovské filmy prostě studio Disney umí a dokazuje to i novějšími kousky. "Popelka" je prostě klasika, takové to standardní americké provedení, které více dá na kouzla, než ta naše Popelka česká. Jsou zde výborné kousky, stejně jako výborné písně, ale myslím si, že dnes už tenhle film nemůže svým pojetím nijak překvapit. Škoda, že to člověk - tedy alespoň já - nemohl vidět v kině v době uvedení. (21.10.2014)

Krásna klasická disneyovka, ktorú som do dnešného dňa nemal možnosť vidieť. Obdivujem tieto animované filmy, robené z dnešného pohľadu doslova na kolene. Napriek tomu sú to krásne príbehy a majú čaro, ktoré dnes už žiadne štúdio nedosiahne. Roztomilé myšky, ktoré s Luciferom bojovali v štýle Toma & Jerryho, sa postarali o zábavnú zložku a obohatili tradičný romantický príbeh... 80% (23.01.2014)

Kreslíř, inovátor, režisér a zejména producent Walt Disney už stál v čele animačního studia v Burbanku, když vznikaly postavičky jako pes Pluto, myšák Mickey, kačer Donald, kolouch Bambi nebo slůně Dumbo. V roce 1950 v jeho studiu vznikl i barvami hýřící známý příběh o Popelce. Má šanci oslovit také dnes, i když někteří diváci na nejznámější tuzemskou verzi „s oříšky“ prostě nedají dopustit. Pohádka doplněná o líbivé melodie a hudební čísla disneyovsky roztomilých zvířátek je typickým produktem továrny na kreslené sny. Jen, co se otevře barevnými kresbami prozářená kniha, vypravěč spustí nestárnoucí příběh, kterak krásná dívka musí odolávat trpkému údělu služky ve svém vlastním domě. Nakonec ji ke štěstí nepomůžou ani holoubci natož kouzelné tři oříšky, za vším totiž stojí čarovný proutek kouzelné kmotry. Princ na rozdíl naší nadčasové verze od Václava Vorlíčka nedostane prakticky žádný prostor, jeho minuty na scéně mu berou Popelčiny myší kamarádi, kteří se až na příliš velké stopáži snaží o komické vsuvky či přelstění kocoura Lucifera. Milý humor v tradičně naivním hávu padesátých let tak přebíjí momenty, které dětský divák nemusí tak úplně skousnout – třeba když jsou z Popelky bez servítků strhávané části šatů. (27.01.2013)