Jen 17

Schválně jsem si v kině dal za sebou dva provokativní snímky poslední doby, Vlhká místa a Jen 17. A mohu říct, že o co víc mě Vlhká místa zklamala, o to víc mě tento snímek potěšil. Provokace a kontroverze tu naštěstí nestojí v centru, jsou jen doplňkem skvěle vystavěného psychologického příběhu. Zatímco Helen z Míst je podivnou postavou, která vás už po deseti minutách začne šíleně iritovat, Isabelle (jistě i díky neuvěřitelně kouzelné Marine Vacth) je podivnou postavou, která vás zajímá a příjemně provokuje celých 95 minut. V jejím úsměvu je až cosi z Mony Lisy. Proč dělá, to co dělá? Proč jí nikdo nemůže pomoct? Co se to v ní odehrává? A je vlastně až tak velký problém, když mladá dívka dělá společnici starším pánům? Proč nám to připadá tak hrozně nemorální? Ozon natočil příběh v nejlepší tradici evropských uměleckých filmů -tichý, pomalý, ale báječně provokativní. Jeho pohled na ženy zbožňuju už od Osmi žen a stejně jako tam, i zde se vyplatí počkat na nenápadnou, ale o to krásnější pointu. (05.12.2013)

Pocitovka bez pocitů. Třiadvacetiletá Marine Vacth je nádherná dívka, ale díky svému viditelnému sexappealu a ženské atraktivitě se do portrétu sedmnáctileté teenegerky zoufale nehodí. V úvodní letní lolitkovské části je její zkoumání vlastního těla a sexuality ještě roztomilé, ale přechod do podzimních měsíců ve kterých se z nezkušené panny stává "lety protřelá" společnice, ve skutečnosti pár týdnů, herecky (hraje teenegera) ne zcela zvládá. Film sice dál hovoří o sedmnáctce, ale divák celou zbylou hodinu sleduje třiadvacítku a to mi vadí. Je to prostě těžké, když se látky zhostí "Vinterbergovský umělec" Ozon, jehož filmům na chuť nejspíš nepřijdu. Jediné co si z filmu odnáším je touha, až mi na rameno zaklepe zubatá, ať je to pod ladnými křivkami třiadvacítky. Zemřít při souloži? Kdo Leysenovi nezáviděl! :) Závěrem: když už film na podobné téma, tak raději uvěřitelnou, na zdejší databázi rozcupovanou Sleeping Beauty. Kterou ovšem nenatočil jakýsi sebestředný Ozón a tak na ni zdejší přemoudřelá (j)elita tlučou (hubou) a plivou. (17.01.2014)

Vůbec to neni špatnej film, jak by z místních hodnocení mohlo vyznívat - celkově je mi to mnohem sympatičtější než třeba Nymfomanka. A docela mě to vzalo. Herci jsou dobrý a přesvědčivý, i když je pravda, že samotná Marine toho herecky zas tak moc nepředvede. A s tim, že to ani tak neni film o dospívání jako spíš o tom, že zpovykanej a znuděnej fracek pořádně neví, co se sebou, to v zásadě souhlasim - ale copak to něčemu vadí? Copak by se o tom nemělo mluvit, točit o tom filmy atd.? A když už jsme u toho, myslim si, že to s dospívánim, hledání sebe sama svejch hodnot v dnešní době relitvního luxusu a blahobytu vlastně souvisí víc, než se může zdát, byť je to pohled možná z trochu jinýho konce. Za mě je to mezi 3 a 4*. (23.07.2015)

"And then I imagine going into the village, and up into the inn and taking into my bed any men that come there-crude men, big men, old men, boys. Just lying there and taking them one after another, and feeling some magnificent triumph in it, some absolute release without a thought of what happens to your father or your brothers, whether they are alive or dead. In that moment I am purely myself. I belong to no one." Gabrielle de Lioncourt. M83, strach zo slobody, neznesiteľná ľahkosť bytia teenagerskej krásy a film ktorý hovorí o ženskej sexualite viac než stohy spisov Dr. Uzla. 9/10 P.S. Fascinuje ma ako si tu málokto uvedomuje, že toto vôbec nie je film o prostitúcii a nedostatku peňazí... (01.07.2014)

Nadpriemerný snímok evokujúci slovenské poctivo sa učiace študentky vysokých škôl. Zdá sa, že aj na západe si dievčatá takto spestrujú ťažké hodiny strávené nad skriptami. Muž, otec, aby sa dnes obával, čo jeho slušne vychovaná dcéra môže tak robiť na internáte a mimo vyučovania. No čo asi, brigáduje v polohe ľah. (26.01.2016)