Pozor na Harryho

Další z povedených Woodyho kousků a další povahová variace Woodyho samého. Mezilidská motanice a míchanice skutečnosti a fantazie nebyla záměrem spisovatele ublížit skutečným postavám, které se evidentně musely poznat. Spíše šlo o důkaz, že jsou v jeho životě velmi důležité a nebo že se jim všem chce omluvit za své přehmaty. Harry, neurotický a hypochondrický, se hodně inspiruje Freudem. Ve Woodyho podání skvělý, nejde si ho neoblíbit. Na veškeré své konání má netradiční zdůvodnění a kdoví, jestli je schopen lásky. Líbil se mi konec filmu, kdy se dočká ocenění za četného potlesku protagonistů jeho knihy - symbolicky za účasti velmi dobrých herců - R. Williams, B. Crystal... (03.06.2015)

Woody měl vlastně s Annie Hall tak trochu smůlu, protože sám sobě nasadil laťku, kterou jen těžko může překonat a stejně tak i zmlsaný divák. Když se ale na Harryho zkusím dívat bez srovnávání, musím uznat, že to je opravdu mimořádná komedie. Nejen, že je tradičně velmi vtipná, ale Woody si napsal scénář, který snad mohl realizovat jen on sám. Harry je totiž spisovatel, kterého inspirují lidé kolem něj, včetně manželek, milenek, sestry...... a jejichž povahy, karamboly i tajemství do své knihy používá, což oni samozřejmě zjistí, i když postavy s příběhy "rafinovaně" prohází. Náročnost na diváka spočívá právě v tom, že skutečnou postavu a její alter ego v knize hrají vždy dva různí herci, takže je to chvílemi docela guláš, ale velmi velmi vtipný. Kde jinde byste mohli slyšet například dialog - " Ty nectíš hodnoty, ty neznáš nic, jen nihilizmus, cynizmus, sarkazmus a orgazmus". "Škoda, že nejsme ve Francii, byl by to bezvadnej reklamní slogan" - než ve Woodyho filmu? (16.09.2005)

„Dal bych přednost klimatizaci před papežem.“ Woody, kdybys to nebyl Ty, horko těžko rozdýchávám drzost autora, který svůj celovečerní film poslepoval z povídek objevených náhodou během stěhování. Tvé povídky mají to štěstí, že jsou skvostné a švy, jež je drží pohromadě s ostatním materiálem, nakonec taky ujdou. Jenom mi není jasné, proč jsi opět užil podivně roztěkaný styl, pochopitelný u nervních Manželů a manželek, méně u (nezvykle) přisprostlé komedie o písálkovi, který směřuje k předávkování sebe samého sebou samým. Asi jde o nejvýstižnější vyjádření Tvých osobních pocitů, což mi u již tak velmi autobiografického počinu přijde jako onanie na n-tou. Inu, také to k tomu patří. Ve výsledku dostáváme nestydatě upřímnou zpověď sexuálně frustrovaného pesimisty bez schopnosti žít a užívat. Jestli seš tohle vážně Ty, Woody, smekám nad Tvou odvahou, uznale pokyvuji hlavou nad Tvou nepolevující vtipností a další dávku Tebe obezřetně odkládám na dobu neurčitou. Nic ve zlém, ale najednou bylo toho Allena až až. 80% Zajímavé komentáře: anais, FlyBoy (02.06.2009)

Na to aký je malý a škaredý je Harry poriadne nadržaný. Nič sa mu nedarí a ako sám tvrdí je najhorší človek na svete...O.K., tak štvrtý, po Hitlerovi , Goringovi a Goebbelsovi...Ako každý Allenov film je aj tento dosť ukecaný, čo mi nikdy nevadilo. Horšie je, že postáv tu vystupuje toľko, že je problém ich spočítať. Príbeh nie je nič moc, navyše stále chaoticky preskakujeme medzi postavami. Pri tej sprche hlášok, ktoré Allen vypúšťa sa nedá občas nezasmiať, ale film je ako celok akýsi roztrúsený a chaotický. Skôr bavia scénky samé o sebe. Pobavil ma zostup výťahom do pekla a teória o právach na diaľkový ovládač. Hlavné slovo má ten, kto ho vlastní....60%. (23.02.2013)

Většina Allenových filmů jsou do určité míry autobiografické, Deconstructing Harry se mi však zdá být ze všech nejvíc. Starý dobrý Woody se zamýšlí nad tím, čím ty přítelkyně během své kariéry zklamával, jak psát, o čem psát, o tom, že někdo se lépe pohybuje v umění než v životě... I když je to typická allenovská komedie, vyznění je nakonec o dost trpčí, než jeho ostatní filmy... Allen je sám. Na krku má jen rozhádané bývalky a naprosté nepochopení okolím... nebo možná vlastní nechápavost k okolí - a právě toto dilema tu Allen řeší - na čí straně je chyba? Nejsem to já, kdo celý život ubližuje, ač to svádím na vše ostatní? Nakonec mu zbývají jen vlastní postavy, ty ho chápou nejlépe...dokonce líp než vlastní psychiatr, protože tomu říká jen co chce...V Annie Hall říká na konci, když sledujeme jeho hru, která končí happyendem (dívka-Annie se k chlapci vrátí), že hry musí dopadnout dobře, protože život je mnohem těžší a on to musí nějak kompenzovat.... To samé říká i v Deconstructing Harry - postavy jak je napsal jsou lepší než jejich skutečné předobrazy, proto jsou jediní, kteří Harrymu skutečně rozumí... (30.01.2005)