Kniha džunglí

Problém skoro všech starších Disneyovek je v tom, že i přes vřelou stopáž jsou především milé, hodně pohádkové a s příběhem si moc nelámou hlavu, takže tu jen většinu času postavy mezi sebou nějak interagují a někde mezi tím je nějaký záporák, bez kterého by se to ale klidně odešlo. Každopádně mi přijde, že jsem z nich buď vyrostl a už v nich nenacházím moc toho, co by mě opravdu bavilo, nebo prostě jsou zbytečně dlouhé. Kniha džunglí přesně taková totiž je. Má samozřejmě nějaké klady, mezi které patří třeba zajímavé a zapamatovatelné postavy, či třeba pár povedených scén (výcvik slonů), ale jako celek mě to výrazněji nezaujalo, nemám důvod to vidět znova a i když to rozhodně není špatná pohádka, znám celkem dost lepších animáků, které mají víc co nabídnout. Ale aspoň už jsem konečně viděl film, ze kterého je ten had, co umí všechny zhypnotizovat. Slabé 3* (16.04.2023)

Až ve třetím desetiletí se dostávám k Disneyho klasikám. A je mi trošku líto, že až tak pozdě. Animace úžasná, příběh lehký jako vánek, písně sic trochu vousaté, ale veselé, Baghíra s charismatem a Balů je prostě pravý "bigbuddy." Je tam v tempu cítit rok výroby, ale dětem určená stopáž žádnou nudu nedovolí a člověk vskutku zarelaxuje beze stopy studu. V džunli se našlo lidské mládě, událost roku a změna pro včechny!... 80% (01.02.2010)

Běh času nezastavím ... a z mého přespříliš dospělého, maličko cynického a zbytečně kritického úhlu pohledu dnes už není příběh lidského mláděte a jeho přátel dobrodružstvím, které by mi přinášelo nějaké nadměrné potěšení. Snad proto, že lehkomyslnost zápletky hraničí s povrchností .... snad proto, že její způsoby nekorespondují s filosofií opravdové džungle. Naštěstí je určena primádně dětskému divákovi - a bráno optikou dětského vnímání světa se jedná o vtipné a osvěžující vyprávění bez hluchých míst. P.S.: Chlapec, který od malička vyrůstá v džungli, se tady najednou nedokáže o sebe postarat ? (07.02.2018)

Jedna z mnoha klasických disneyovek, na jejichž neustále se opakujícím přehrávání znovu a znovu jsem vyrůstal celé mé rané dětství. U mírně smutných pasáží jsem okamžitě hnal slzy do očí, ve scénách s hadem Ká jsem se schovával, kde to jen šlo a při hláškách či moudrech medvěda Balú jsem se opravdu bavil. Jsem šíleně vděčný, že mě dětství ještě mohlo být protkané těmito prastarými, ale upřímnými a krásnými pohádkami. Obávám se, že v době frekventovaných výplachů od JimJamu či Disney Channelu se dětem vyrůstajícím právě nyní již šance vidět klasickou Popelku z roku 1950, o třináct let starší Sněhurku či o 17 let mladší Knihu džunglí nedostane. A je to obrovská škoda. Uvědomí si, že by měli tento rest dohnat jako velcí. V tom věku ovšem už snímek tohoto typu neprocítí tak, jako jsem prociťoval já během mého vyrůstání. (24.11.2017)

Budu si muset doplnit vzdělání o nová zpracování Knihy Džunglí, protože by mě opravdu zajímalo, jestli i v současné ustrašeně korektní době jde natočit film s hudebními čísly, kde orangutani - a jenom oni - jedou regulérní černošskou muziku:) Ale k původní Knize - viděl jsem sice jakousi výroční remasterovanou verzi, ale to nic nemění na tom, že ta plynulost animace, která plně respektuje anatomické zvláštnosti jednotlivých zvířat (a není opravdu jednoduché udělat věrohodně se pohybující kočku), je dokonalost sama. Nemyslím si, že by dnes takto koncipovaný film mohl udělat nějakou díru do světa, ale je to rozhodně oprávněně žánrová klasika, která vám hrozí implantovat do mozku tak na jeden až tři dny nějakou ze svých chytlavých písniček:) 70% (31.01.2019)