Predestination

Až neuvěřitelně dlouho se časová skluzavka drží v minimalistické rovině. Hraje na dialogy, na sílu pohledu, na fascinující výkon Sarah Snooke. A tváří v tvář tomu, jak si v konverzačkách libuje Ethan Hawke, pak musí zbytek stopáže i přes svou neutuchající vypjatost logicky ztrácet. Což nevadí tak moc, jak by se mohlo zdát - samozřejmě jen v případě, že divák dokáže přistoupit na hru, kterou před něj předhodí scénář. Už z úvodní scény se dá leckterá zrada vytušit, ale ta salva point, které Spierigové začnou v závěru házet, vážně bere dech. Snad až příhodná další projekce napoví, jestli je předurčené pouzdro na housle opravdu všeobjímající jednohubkou, která příjemně znervózní směsí netradiční romantiky, nekompromisního sci-fi a nevšedního střihu - nebo jestli se neustále umocňující sérii zvratů uzamklo samo v sobě. (06.01.2015)

Klamlivý trailer navnadil na trošku iný žánrový zážitok, tvorcom však toto zavádzanie tentokrát nevyčítam. Naopak, užívam si novátorské veci, tvorivých ľudí, ktorí sa neboja ísť proti klišé a stavajú na diváckej dezilúzii. A tá je podstatou tohto filmu. Pokiaľ spočiatku má človek pocit, že pôjde o ďalšiu podarenú a nenáročnú time-travel akciu, postupom času sme svedkami konverzačnej drámy, ktorá je štúdiom ľudskej identity a vyvrcholí to šialenou sci-fi pointou, nesúcou sa v duchu gréckej tragédie. Okrem toho, že všetky časové prešmyčky, paradoxy a hlavne záverečná pointa prinútia diváka premýšľať, tak má film aj silný emočný index, zmysluplné dialógy a poctivé herecké výkony. 85%. (25.11.2014)

Celou první polovinu jsem jen doufal, ať ty hezky, někdy ale až příliš násilně cpané tajemství kolem svobodné matky v závěru dávají smysl, aby mě pak druhá polovina rozcupovala na kousky a dala kinematografii Otce a Matku všech paradoxů, a co na tom, že to nejspíše nedává příliš smysl, osobně jsem již tak moc ovlivněný Pánem času, že tohle neřeším. Navíc tady to bylo zamotané do takových uzlů, že jsem vlastně ani neměl potřebu analyzovat a pouze jsem si maximálně užil ten WTF pocit a jak říká KevSpa totální mindfuck. A ve finále tedy film působí velmi samoúčelně, vytvořený pro čistou radost z té šílenosti kolem cestování časem, ale osobně se mi to o to víc líbilo. Jinak soundtrack je podobně minimalistický jak celý film, ale dokáže se v ty správné chvíle objevit ve formě dostatečně akční muziky. A Snook je zřejmě můj objev roku. (31.12.2014)

Ach jo. Skoro celou dobu se to tváří jako zatraceně dobře vystavěný příběh, ve kterém je časový paradox pouhou hybnou silou k akci zajímavých a netuctových postav, aby to nakonec ve finále bylo, jako už mnohokráte předtím, jenom o tom paradoxu. Do druhého dílu prosím o instalaci Joshe Brolina, testosteronové verze zde přítomného Ethana Hawka. (04.12.2014)

Jsem z toho blázen. Celý tenhle film je asi paradox, jeho děj zřejmě nikdy nikdo nenapsal... A přesto byl natočen... Nebo snad nebyl? No páni... Prvních padesát minut je skvělá podívaná a tolik emocí se ve sci-fi jen tak nevidí (vzpomněl jsem si na Gattacu), ale zbytek, který postupně spěje k dlouho očekávané a velmi okatě naznačované pointě, už bohužel musí nepřehledně vršit jeden "šokující" paradox na druhý, aby to nějak zamaskoval. Výsledkem je vědeckofantastický guláš cestující časem, po němž zůstane velká chuť vidět ho znovu i velká obava, že to napodruhé bude ještě horší. Tři a půl. (28.09.2015)