Všechny moje děti

Je to chyba většinové společnosti. Romídci jsou oběti a zaslouží si naší péči. Jen mě překvapují naše multikulturní (české, slovenské) sluníčka, že nepomáhají na místě, či alespoň nesponzorují početné rodiny. Pro uprchlíky by se přetrhli, ale že mají Afriku kousek od Tater, to je jaksi netankuje. Jinak filozofovat o pomoci a její praktické/morální využitelnosti není nutné. Stačí sledovat udřeného faráře, který s dobrým úmyslem je využíván těmi, co si to nezaslouží (čest výjimkám). Tohle nevyřeší žádné státní zřízení, církev ani zázrak...66%. . PS1: Pan Kuffa je čistokrevný světec. PS2: Cikáni mají dar dekonstrukce, což už předurčuje jejich bytí. (02.02.2016)

Velmi zajímavé nahlédnutí na východ Slovenska do života v zapadlé romské osadě. Obdivuju faráře, který bojuje jako lev, aby cigány naučil trochu pracovat a budovat svoje okolí, ale bohužel jen s malým úspěchem. Ukazuje se, že cigáni jsou prostě dělaní jen na tancování, rozmnožování a kradení. Čest výjimkám a čest faráři - je to bojovník s velkým srdcem i odhodláním. (30.12.2014)

Opravdu dobrý, vtipný a cikánskou povahu vystihující dokument. Pan farár je dobro samo a co to dělá, je na okamžité nanebevzetí. Trošku mi vadilo, že dokument nešel uplně na dřeň a některým palčivým tématům se vyhýbal, ale v celkovém vyznění dokumentu, který je opravdu spíše vtipný, to nikterak nevadí. Člověk se zasměje, pobrečí, nechá se dojmout a pak se zase zasměje. Nicméně díky zákulisním informacím vím, že tvůrci ignorovali některé události, a to především tu, že při cikánském představení v Žakovicích, které bylo věnováno panu faráru, se část v ghettu žijících cikánu vydala během představení, na kterém byla i valná část místních, krást do přilehlých domků a zahrad...což mi dost vadí. Taky z toho důvodu, že kdyby se to ve filmu objevilo, nepřišel by o svoji nepředpojatost. Vždyť vždy když cikání něco provedli, ukradli, vždy to tam manželé Kabošovi dali a v konfrontaci s farárovým přístupem, to pokaždé vyznělo vtipně. Proto si myslím, že tady měla hlavní slovo žena, která prostě chtěla sladkou, nahnědlou tečku. (12.04.2014)

Vydržal som to sledovať celé napriek tématike, ktorá ma vôbec nezaujíma. Nevidel som tam nič nové, nič čo by som nevidel bežne v TV. Iba sme 90 minút sledovali ako sa jeden farár snažní pomáhať romom a tí sa mu pekne smejú do očí. Smutné. A koniec-koncov, stále je to iba film o parazitoch dnešnej spoločnosti. Dakujem neprosím. [9. MFF Cinematik 2014] (12.09.2014)

Nádej. Že z tohto bludného kruhu možno existuje cesta. Nádej, že stále sú ľudia, ktorí sa snažia a skúšajú a nádej, že čoraz viac ľudí aj z väčšinovej spoločnosti to nebudú vidieť čiernobielo. Sú ľudia, o ktorých životnom diele by sa mali točiť filmy a Marián Kuffa podľa mňa medzi nich určite patrí. Aj keď ani on určite nie je iba čiernobiely. (24.09.2014)