Fantastická zvířata a kde je najít

Ono to je od oné paní, co se tak oužasně vyzná v klecových, síťových a jiných lůžkách a proto si tedy z titulu své geniality může dovolit radit našim psychiatrům, jak na to? A tvrdí, že je lepší z duševně načatých dětí dělat vyfetlou brokolici, neboť tak je milým zvykem na Blitských ostrovech? Tak to jsem nevěděl. Kdybych to byl býval věděl, tak bych to býval byl nestahoval. Nu co už. Došlo mi to ve chvíli, kdy rozvrkočený jinamkoukal vytasí hůlku a místo, aby si ji vyleštil nad nějakou Ňjůjorčankou, co vypadá trošku lépe, než v jeho domovině běžné vylité křivozubé oduliny s pihami velikosti mexických dolarů po celém sýrovitém a varhánkovitém tělese, narvaném v šusťákovce..... s ní začal mávat na tlusťocha. Nebudu to natahovat, příběh pitomoučký jako všechny její bradavičnaté excesy je malinko pozvednut skrze svůj křečovitý ekologický podkres. A trikově výborné, bohužel. Proto to nemohu sesekat tak, jak bych rád. (31.05.2017)

Nic jsem od toho nečekal a ničeho pořádného se mi ani nedostalo. Snad jen ta Amerika dvacátých let byl udělaná hezky... Celé mi to připadala jako americká odpověď na mánii (a s ní spjaté tržby), kterou rozpoutal Harry Potter. Tak co se ještě nesvézt po té už doznívající Brity rozpoutané čarodějnické vlně že? Zvířátka byla zajímavá ať už šlo o Žlababu či další havěť, ale celé mi to přišlo tak nějak na jedno brdo. Redmayna mám rád, ale tady se celou dobu tvářil mírně retardovaně, fakt mi to tak připadalo. Efekty byly velkolepé, ideální pro velké plátno. Jenže co umějí nadupaná pécéčka za kouzla už víme delší dobu a tak si myslím, že rozložení a složení baráku z kousků nebo rovnou celé ulice NY dnes už nemůže nikoho udivit neřku-li šokovat. Je to jak kdyby jste si v cukrárně po dobrém dortíku a kávě dali ještě jeden kousek. Chutnat vám sice bude, bude v něm všechno jak má být, ale vy jste zkrátka přeslazeni a tak to nikdy nebude jako to první zakrojení do dezertíku... Já jsem těmito filmy také přeslazen a ani je extra nevyhledávám. Tenhle film ocení spíše mladší generace, protože o nějaký super nápad nebo art tu opravdu nejde. Tři stříbrné skořápky. * * * (12.04.2018)

J.K. Rowlingové už asi došlo všech těch miliard liber které vydělala na Harry Potterovi a rozhodla se vrátit do stejného světa avšak o 70 let dříve. K Harry Potterovi mám velmi silný vztah (První díl byl první film který jsem kdy viděl). Proto zatímco co několik lidí považovalo Fantastic Beasts za zbytečné (nepropracované) dojení ságy, já byl zvědavý a důvěřoval jsem. Začal bych u toho jak se Fantastická zvířata od Harryho Pottera liší. Takže za 1) zatímco v Harry Potterovi byl hlavní hrdina mladý chlapec který musel téměř velký svůj čas ve filmech trávit ve škole a měl neustále otázky, Fantastická zvířata nabízejí hrdinu Mloka Scamandera, který je s kouzelnickým světem seznámený a do školy už nechodí. Ve filmu nestrávíme v žádné škole ani minutu a opravdu se spíše dočkáme zjišťování jak kouzelnický svět funguje (to je přece jen důležitější). 2) V Británii nestrávíme ani minutu ale tentokrát se díváme jak to funguje v Americe. Vzhledem k tomu, že hlavní hrdina cestuje po světě můžeme se v dalších dílech podívat po objevování jiných zemí (Čína, Francie, Německo). Vzhledem k tomu, že jsme všech 8 dílů Harryho Pottera prožili v Británii je to osvěžující. 3) V tomto filmu mají větší roli nečarové (dobře mudlové!) a dočkáme se náhledu jak funguje symbióza světa čarodějů a nečarů (dobře mudlů) Fantastická zvířata navíc působili jako film který už z ukázek vše vyzradil. Film si však spoustu triumfů nechal až do samotného filmu. Herecké výkony jsou kvalitní a svět řádně propracovaný. A především když znova slyšíte ty známa slova jako mudlové nebo Bradavice jste hrozně dojatí. A myslím, že fantastická zvířata budou fungovat i pro člověka který Harryho Pottera nikdy neviděl. Fantastická zvířata totiž vůbec nejsou jako Harry Potter. I přes to, že je v tom stále jistý druh pohádkovosti je to značně temné. Krátce před koncem však nastane jedna řádně podivná scéna kterou je těžké pochopit. Po druhém shlédnutí kdy budete mít více času koukat na detaily by to mohlo dopadnout značně líp. A co se týče srovnání co je lepší jestli Potter nebo zvířata, řeknu asi takhle: Jak chcete srovnávat sedmidílnou (dobře sedmidílnou a půl) sérii proti jedné která teprve začala a než skončí potrvá to ještě 8 let?! (17.11.2016)

Po nic moc ukazkach jsem ani nic moc necekal, ale nakonec jsme byl docela prijemne prekvapenej, film je jak zabavnej, tak napinavej, neni nouze o velkou destrukci i fajn forky a tech 130 minut utece jako nic. Hlavni problem je v pribehu, respektive jeho absenci, tady proste zadnej poradnej dej neni, particka hlavnich hrdinu pobiha po meste, obcas se nekde objevi nejaky magicky zvire a aby se nereklo, ze tu neni zadnej zaporak, tak se resi velkej mrak. Zvraty jsou odhadnutelny predem a nevim, kolik jich tvurci zamysleli, ale da se takhle mluvit zhruba o dvouch. Co se tyce hercu, Fogler je prekvapive zabavnej, Farrell sice v pohode, ale kdyby tu nebyl, nic by se nestalo, no a Redmayne, tomu bych dal nejradsi pres hubu, jeho ulisnej, stale stejnej vyraz je desne iritujici. Ale celkove jsem se bavil, nechapu sice, co chtej resit v dalsich dilech, ale klidne na ne kouknu. (20.11.2016)

Ó, tak to byla teda hrůůůza... Příběh - děs, zmatený, o ničem, nuda, zklamání. Přesun z Anglie do Ameriky - děs, jedinečnost světa JKR byla dost tvořená Anglií a po-amerikování to jen posunulo ještě víc do zaměnitelnosti libovolné průměrné fantasy. Samotný fantastický zvířata - digitální sajrajt, fuj, líbil se mi jen ten divnej dlouhosrstej skřítek, a to nejspíš proto, že vypadal jak Brumbál. Teď postavy - naprostej děs. Kdyby se rozdávaly metály za nudnýho, nesympatickýho, otravnýho, pořád stejně vykuleně se tvářícího stupida s přiblblou zrzatou pliskou na hlavě, má Eddie Redmayne zlatou. Katherine Waterson je ovšem ještě mnohem horší, kdykoliv se objevila v záběru, měla jsem chuť řvát, chytit ten monitor a prohodit ho oknem. Ten její věčně nespokojený ksicht na pokraji breku s vámi fakt zůstává. Farrell podvyužitý a ten vlasovej zločin na hlavě přehrávajícího Ezry Millera snad ani nebudeme komentovat. Celej film tam všichni jen poletujou a mizej, do toho černej digitální mrak jakožto záporák - WHAT? A co sakra má bejt ten způsob "užívání" hůlek? Jakože Mlok nemůže prostě "odhůlkovat" toho rozvášněnýho nosorožce do kufříku jako každej normální kouzelník, musí se místo toho polejvat feromony a špulit na něj říť? Jako fajn, asi by tam jinak nemohla bejt tak ultra nezajímává scéna se zamilovaným hnusným digitálním nosorožcem, ale co třeba to nějak aspoň zdůvodnit. Jakože třeba si Mlok zapomněl hůlku doma nebo odhůlkování by mohlo zamilovanýho nosorožce citově ranit nebo co já vím... Ale je to prostě stupidita. A korunu tomu nasadí ten závěrečnej morf. To už bylo trochu moc i na mě, sakra, kdybych chtěla vidět dalšího přestylizovanýho Deppa, podívám se na nějakej z jeho nedávnejch propadáků. U tohoto generického výplodu bez duše (ano, tak moc mě to emočně zasáhlo) jsme si dokonce se sestrou musely představovat, že zápletka se ve skutečnosti točí kolem "zrození Filche," protože i to by byl lepší příběh. Tenhle "film" má dva klady - božího Dana Foglera, s jehož nechápavým výrazem jsem se od začátku ztotožnila a stejně božskou Alison Sudol. Toť vše. Další díly jen pod vlivem nějaký drogy. (01.05.2017)