Fantastická zvířata a kde je najít

Asi nejnadanější herec současnosti Eddie Redmayne v roli čaroděje Scamandera ( v češtině přeloženo jako Mlok - Salamander ) byl středobodem filmu. Nevím jestli jste si všimli,ale když hraje v posledních letech, tak má stejný kukuč. Tím se odlišuje od ostatních herců. I přesto ho ale prostě žeru a nerozumím dodnes že si neodnesl sošku i za Dánskou dívku. Ale zpět k tomuto trošku až příliš zamotaného snímku. Akce byly na můj vkus až zbytečně "velkolepé" a někdy jsem si připadal, že jsem spíše na snímku Transpotter než v kouzelnickém světě. Dále nevím jestli to byl záměr, ale všichni kouzelníci i lidi mi přišli jsou naprosto bez duše a emocí. Jediná, která emoce neskrývala byla čarodějka Queenie Goldstein ( Alison Sudol ) a nečar - Jacob Kowalski ( Dan Foglar ) a tito dva byli pro mě nesvětlejším bodem filmu společně s tajemným světem Mlokova kufru alias Pokemon Go - chyťte je všechny. Film mě nezklamal ani úplně nenadchnul, každopádně zpříjemnil jeden večer v kině - 7/10. (17.11.2016)

První shlédnutí bylo ovlivněno mrazením po HP a nadšení bylo také mnohem větší. Na druhý pokus už se film přeci jen místy táhne, ale hlavně Goldie s Jacobem stále dokonalí. Nelogičnosti se po pochopení světa téměř nevyskytují. Detekovaní tvorové: Třaskavec, polovid, rotulice, hrabák, kůrolez, měsíčník, tlustobřich, okamie, bouřňák, obskuriál, pastelníček, nundu (o tom mám vzhledem k jeho nebezpečnosti pochybnost, zda se opravdu jedná o něj), pětinoh/akromantule, ďasovec, swooping evil (klouzající zlo), mečoroh a hrboun. Hovnivála neznám :D (19.11.2016)

Retro variace na Pokémon Go má na 133 minut příliš řídký příběh, v němž se bez jakéhokoli rytmu střídají strašidelné, destruktivní (překvapivě ve velkém měřítku) a humorné scény. Redmayne coby magiozoolog sice odložil šaty dánské dívky, ale zůstal mu zjemnělý hlásek, stydlivé odvracení zraku a nepřítomné pohledy na hranici snesitelnosti. Ztrápený záporák je odhadnutelný už od prvního záběru, v němž vidíme jeho zmučený výraz a účes podle hrnce. Politická linie působí násilně a kouzly se trochu šetří, i když se občas podaří navodit atmosféru magického světa. Nejvíce utkví nečar (Fogler) a s ním flirtující nitrozpytka (Sudolová), zelená odrůda Groota a zábavný hrabák ve zpomaleném záběru, který by snad stál i za 3D, na které mimochodem dohlížel Heyman (Gravitace). *Velký spoiler* Při závěrečném zvratu zalitujete, že sympatického Farrella nahradil odulý Depp s vizáží kolotočáře, na němž je nejděsivější jeho blond přeliv. 55 %. [2D s titulky, kino] (16.11.2016)

Takovej nic neříkající mišmaš jsem už dlouho neviděl. Až na pár jednotlivostí po originalitě ani stopy a proti scénaristický bezradnosti je i nula velké číslo. Evidentně si někdo myslel, když nevíš kudy dál prostě to zaplácni efektema a ono něco do váčku cinkne. Přitom potencionál to mělo. Například ten černej pták jak tam šel po majetku, já mu začal říkat "babišátko", tak tohle babišátko byl nejvtipnější element filmu, ale po dvaceti minutách se babišátko vytratilo. Nebo mudla mezi kouzelníky z toho se mohlo vytřískat mnohem víc. Alespoň, že ten Howard pořád umí zajímavý hudební kompozice, když už ostatní zklame. (16.11.2016)

Pokud jdete do kina na něco, co Vám rozšiřuje universum, se kterým jste se v dětství ztotožnili, a do dnes na něj nedáte dopustit, tak i na koberec v kině našlapujete opatrně a nevíte, jak rozčarováni budete v nadcházejících minutách. Nedutáte a tušíte, že vše dopadne dobře. Jenže tušení není výhra. Občas i to se nevydaří a pak je průser na světě. Ne ale v případě Mloka Scamandera, který se mi původně bez emocí představil s knížečkou, kterou jsem tenkrát dostal k Vánocům a od té doby jsem na ní nešáhnul a někde na ní leží prach. Jenže filmová studia jsou holt velmoc a peníze je stále třeba někde tisknout. No a když se jedna značka vydolovala, je na čase, aby přišla zase nějaká jiná a tak přišel na scénu Mlok, který začíná prvním filmem a skončí bůhví kolikátým. Samozřejmě dle výdělků a tvůrčích možností. Osobně ale musím říct, že jak Mlok, tak i ostatní postavy na mě víceméně zafungovali. Během filmu jsem si uvědomil, že jsem opět ve světě čar a kouzel, akorát o pár desítek let dříve, což není vůbec na škodu. Také mi udělali radost Katherine Waterston a Alison Sudol, o kterých jsem předtím vůbec nevěděl. Mudla Dan Fogler také nezklamal a Johnny Depp na konci filmu už vůbec ne. Je mi tak nějak jasné, jakým směrem to bude směřovat a upřímně jsem rád, že právě Depp toho bude součástí. Skoro, jako kdyby se mi vracelo dětství…a myslím si, že u filmů takový pocit není nikdy na škodu. (28.11.2016)