Indický šátek

Poctivá staroanglická atmosféra a variace na Deset malých černoušků. Nemá to sice moc napětí, o to víc černých vtípků a dobrých hlášek, které obstaral hlavně dokonale saturninovský sluha Eddi Arent ("Mám na starosti příděl potravin. Zvlášť hořčice je nedostatek.") Klaus Kinski tu má ještě docela sympatickou mladou tvář, ale už ladí formu na grimasy pošuků, jakých se posléze nahrál dost. Chtěl jsem dát za tři, ale u závěrečné scény jsem řval smíchy, takže musím za čtyři. (03.02.2017)

Jeden z najlepších snímkov podľa Edgara Wallaceho, ak nie najlepšia. 16. film slávnej západonemeckej série rozohráva temnú story zo škótskeho zámku, odrezaného od sveta poveternostnou kalamitou. Dedičia sú postupne škrtení šatkou, a hoci sa kruh pomaly uzatvára, príde aj na prekvapivé rozuzlenie. Záverečná scéna je len vyústením suverénnosti a vtipu tvorcov, z pochopiteľných dôvodov sa o nej nebudem zmieňovať. Indickú šatku som videl v dávnych dobách v našich kinách a moja terajšia repríza potvrdila, že som sa opäť v hodnotení nemýlil. (04.03.2011)

Ať již wallaceovky točil kdokoliv, výsledky byli skoro vždycky stejné. Příběhy mají dost často stejnou strukturu (zámek, dědictví, tajemný vrah), podobné obsazení i naprosto nepadnoucí hudbu Petera Thomase. Přesto musím uznat, že se mi tato adaptace líbila více, než Tajemný mnich, nejspíše kvůli téměř stoprocentní natáčení v ateliéru, kde se dá tak krásně kouzlit s atmosférou. (28.04.2010)

Je to takové připitomělé. Na jednom zámku se u závěti sejdou příbuzní zesnulého, vůbec se mezi sebou nemusí, najednou se tam začne vraždit a všem je to více či méně fuk a podobných blbostí je tam víc. Jenže ten film je připitomělý vědomě a cíleně, dokonce obsahuje i nejednu vtipnou scénu a tak Indický šátek hodnotím jako oddechovku, kterou podle mě je. A v tomhle žánru funguje podle mě překvapivě dost dobře, nenudí to, pobaví to, dokonce i krapet mysteriózní atmosféry to je... Potěšilo mě to a klidně bych si to někdy pustil s chutí znova. Dokonce i Klaus Kinski tu hraje. 4* (08.08.2021)

Pěkně pitoreskní, vražedný spektákl. Je otázkou, zda je to vůbec detektivka. Velký detektiv zcela chybí, ten samozvaný má pramalé úspěchy, všichni podezřelí jsou mu postupně mordováni a vraha nakonec eliminuje věrný psík . K tomu všechny ty romantické kulisy-staré sídlo, tajné chodby. Spíše ještě morytát s názvuky gotického románu než detektivka. Tomu nakonec odpovídá i zpracování, které snad i v roce 1963 muselo vypadat staromilsky, spíše jako film z let čtyřicátých. Právě to však přispívá ke kouzlu tohoto filmu, podobnému kouzlu očtených sešitků brakové četby nalezené v kufru po dědečkovi. . Přitom je celý příběh tvůrci samými trochu shazován-komickými vložkami Eddiho „Motýlkáře“ Arenta jako ultrakorektního britského sluhy a konec konců i samotným závěrem. Prostě celý film se vůbec netváří vážně, sám se prezentuje jako krvavé pimprlové divadlo. Pěkné obsazení rolí staré lady a jejího šíleného syna, potěší i Klaus Kinski. K dokonalosti opravdu chybí, jak zde uvedl Mariin, lepší „kráska v nesnázích“ a lepší „velký klaďas“. (04.07.2010)