Jack Reacher: Nevracej se

Po předchozím filmu jde o jasný sešup k průměrnosti. Pravda, kromě závodů v klasickém běhu je divákovi nabídnut i parkour, ale i páchnoucí hromádka klišé z akčních filmů- aby mohl hrdina porazit hlavního záporáka, musí být nejdříve naklepán jako nedělní řízek, z úzkých vás dostane zrovna ten jediný chvat, který umíte a podobně. Navíc mě silně otravovala nesmyslná rádoby rodinná hra na city a snaha tvůrců přesvědčit mě o tom, že si člověk po intenzivním střetu se zdí jen dvakrát odkašle a organismus se radostně zregeneruje, musel jsem se ujistit, že film opravdu nerežíroval Jean-Claude van Damme. (14.04.2017)

Loni bylo do amerických kin uvedeno 336 filmů, z čehož byla významná část sequelů, kterým lidé naznačili ono otřepané "Nevracej se" a jedním z nich byl i Jack Reacher..bohužel. Tedy minimálně ve srovnání s prvním dílem, tak snad se toho třetího za pár let dočkáme. Je až s podivem, jak mě neskutečně druhý díl pohltil a přitom jsem se skoro před 5 lety docela nudil, když to Tom Cruise zkusil napoprvé. Faktem ale je, že má neskutečný čuch na projekty, sám je herckou jistotou a navíc k sobě přidal Cobie Smulders, která mě velice mile překvapila. Jako Maria Hill už pár kopanců rozdala, ovšem co předvedla v tomhle filmu mi přišlo opravdu neskutečné (to uškrcení zahradní hadicí!). V kombinaci s jistou režií Edwarda Zwicka a neprůhledného scénáře mi vychází kousek, u kterého jsem se nenudil ani minutu a několikrát jsem se přistihl s otevřenou pusou způsobenou úžasem fantastických akčních scén. Jen ten Robert Knepper se příliš neohřál. Já si tu jedničku musim připomenout, protože mi po tomhle zážitku není úplně jasné, proč mi tenkrát nesedla...9\10 (20.01.2017)

Toto sa fakt hrubo nepodarilo. Celý dej je zlátanina s hromadou nelogických failov a idiotských skratiek. Zápletka béčková, napätie žiadne, akcie málo, záporáci slabí, aj ten oldschool feeling z jednotky je preč. Navyše Cobie som tú drsnú dôstojníčku neveril ani sekundu a všetko zaklincovala ultra-otravná a skrz-naskrz blbá dcéra. Veľká škoda... (24.10.2016)

První díl mi připadal jako namachrovaná anachronická, infantilní, pitomoučká nuda, ve které se polovinu času nic nedělo. Důvod, proč druhý díl považuju za vydařené a zábavné sic stále přiblblé dobrodružství, mě samotnýho zaskočil, takže si to zde vypíšu jako terapii. On totiž ten přidaný kvazi-rodinný aspekt je to, co konečně staví Reachera před nějaký problém, díky kterému nemá čas jen velkopansky mrkat do kamery na diváka, který stejně ví, že se mu nemůže nic stát, protože je přesně tím, čím on vždy chtěl být ve svých představách. Zatímco jednička házela hrdinovi do cesty akorát problémy, které on je zvyklý řešit a byl pořád pánem na svém trávníku, zde jeho potřeba řešit situace sám a být zodpovědný jenom sám za sebe naráží na nutnost tlačit káru společně se svou domnělou dcerou a majorkou na útěku, pro kterou má citovou slabost. Najednou tedy není pánem každé scény, ale naopak poněkud nešťastným asociálem, jehož pofňukávání, že takhle to přece nejde, že je zvyklej být osamělým vlkem, je vlastně potřebnou omluvou za machistický první díl, kde dával všem a všemu frajersky na frak. Navzdory tomu je stále oním konzervativním, vysněným hrdinou fotrů, vyrůstajících na bondovkách, jehož nesvázanost a James Deanovská osamělost amerického poutníka, stopujícího v bílém triku u Route 66 je inspirativní natolik vzdáleným způsobem, že patří spíše do područí chlapských snů než aby apeloval na změnu životního stylu. Proto možná film schytal natolik nevlídné recenze po celém světě, když najednou do tohoto čistě chlapáckého eskapistického konceptu vlítly dvě ženy a jakási potřeba odpovědnosti. S tím však, jak stále Reacher zachovává svůj koncept staromilskosti, a tedy oslovuje publikum 40+ více než jakýkoli jiný současný mainstream, je nutno ocenit některé obrazy genderové progresivity. Jmenovitě v zásadě nejintenzivnější zneškodnění protivníka skrze gumovou hadici je zde svěřeno Cobie Smaulders. Nebo scéna v hotelovém pokoji, kde se ti krásní, vypracovaní lidé pohybují kolem sebe ve spodním prádle, aniž by to v nich probudilo jakýkoli zájem, což nikdo ani nepojmenovává, prostě se to bere jako samozřejmost. Šokující situace pro post-bondovské publikum. Hezký kluk a hezký holka mohou být kamarádi či parťáci. Poslední klad, který potřebuji vypíchnout je chytře vystavěný scénář. Je samozřejmě úplně jedno, o co v tom filmu jde, ale například téměř každá scéna většinou nepracuje jenom s jednou informací, skrze kterou posouvá děj, ale většinou přinese dvě či více, které se později zúročí. Například zneškodnění dvou žoldáků před jídelnou nejenže přinese hrdinovi informaci o organizaci pro kterou pracují, ale také pohmožděné klouby z tohoto konfliktu poslouží jako hlavní důkaz později k jeho zatčení. Pouto mezi majorkou a Reacherovou 'dcerou' je také budováno skrze to, jak jedna učí druhou, jak uhnout před bouchačkou, přičemž víme, že oboje bude časem zužitkováno dále v příběhu. (15.02.2017)

Tak ten můj dobrovolný auditing u scientistů, jak jsem avizoval po předchozím Rýčrovi, se asi konat nebude. Ti budou plakat. Ono totiž díl stávající není zase taková pecka. Pravda, sice se tam pidiTom motá okolo Šmudlersky, což bych taky rád (asi mi chybí troška opovržení od ženského elementu), ale ta hraje maskulinní kravku a i jinak jde vcelku o hovno. Tomáškovi začíná opadávat fasáda, takže masakristu, co pohledem rozbije atom, mu uvěří již jen zaslepení, fail s ,,dcerkou" zapadá do pokusu o inkluzi od Šabatky s Valašnicí, konstrukce ,,nepřátel" je tak nevyvedená, až píčovina. (03.06.2017)