Fargo - Season 5

Na Fargu mě fascinuje, jak povědomě, ale zároveň zcela jedinečně každá série působí (čtvrtou jsem pořád neviděl btw). Jednotlivými prvky každá z nich připomíná ostatní série, původní film nebo jiné kousky z Coenovic filmografie, pak ale Hawley přidá několik nových ingrediencí, vypůjčené dílky rekontextualizuje a všechno to dohromady zamíchá tak, že se výsledného výtvoru prostě nemůžu nabažit. A tahle nejnovější série by dost možná mohla být zatím moji nejoblíbenější. Za což může především úžasná, krásně rozmanitá sbírka postav, kterým budete buď držet palce až vám zbělají nebo je budete naopak z celého srdce nenávidět. Někomu by mohly připadat příliš černobílé, ale za mě to v téhle sérii díky jistému pohádkovému nádechu funguje skvěle, navíc kromě jasných klaďasů a dokonale zavrženíhodných záporáků je tu třeba ještě pět set let starý pojídač hříchů Ole Munch, který do klasicky černohumorného Fargo světa vnáší element hororu, nadpřirozena a osudovosti. Společně s rozkošnou, ale zatraceně nebezpečnou tygřicí Dot je pro mě MVP téhle série a závěr jeho dějové linky je zároveň i nesmírně uspokojivým završením celého příběhu, které dá vzpomenout na jistou scénu z No Country For Old Men a pak i na závěr původního filmu... Poselství, které nakonec Hawley prostřednictvím téhle série předává by se dalo jednoduše shrnout slovy: "Nemůžeme na sebe být prostě všichni milí?" což může znít simplisticky a naivně, ale nikdy jsem ho neviděl podané v takhle efektivní, bizarně poetické podobě. Jak já tenhle seriál zbožňuju. 10/10 (18.01.2024)

Jsem už paranoidní? Ať mi to někdo vysvětlí. Přestože je to stále velmi dobře natočeno a ten coenovský duch je tu ještě občas cítit, takovou socialisticko - feministickou sérii jsem nečekal. Naprostá dominance žen! Padesátikilová Juno Temple (jako mladá holka se mi líbila, ale už v Tedu Lassovi i zde po drastickém zhubnutí mi její "krysí" pohled nebyl sympatický) přemáhá spoustu daleko silnějších chlapů. Indiánská policistka vyřeší vše a bezcitná finančnice Lorriene si pohrává se všemi jak chce. Chlapi jsou k smíchu či pláči. Slaboch Wayne, nájemný vrah Moonk smaží vdolky a nechává se přesvědčovat od Dorothy, že dluhy se nemusejí platit. Aby bylo jasno, že kapitalisté a zastánci tradičních rodin jsou to zlo, tak z šerifa Roye je třeba udělat šovinistickou svini, řídícího se Starým zákonem, mlátícího své ženy a volícího Donalda Trumpa. Wayne rozdává auta, protože rodinka byť nesolventní je sympatická. Dokonce i bezohledná Lorriene v závěru vyměkne. Omlouvám se za spoilery, ale musel jsem to napsat. (28.01.2024)

Jedna z nejlepších finálních scén v dějinách quality TV. Postavu Oole Moonka považuji za scénaristický majstrštyk, který spolu s postavami Lorne Malva nebo V.M. Vargy tvoří výjimečnost celé značky Fargo. Finále 5. řady však v tomto ohledu ještě překračuje stereotyp toho, jak se ve Fargu s těmito postavami doposud pracovalo. (18.01.2024)

// Suverénně nejlepší řada Farga od té první, Juno Temple se v Tedovi Lassovi zjevně teprve rozjížděla, tady totiž předvádí fenomenální výkon, za který by měla být zasypána všemi možnými cenami. Hned za ní pak jsou geniálně napsaní a nádherně šťavnatí záporáci/antihrdinové s tvářemi Jona Hamma a Jennifer Jason Leigh (taky snad nejlepší role od Osmi hrozných), tragická figurka v podání Joea Keeryho nebo vikingskej magor Sam Spruell. O kameře nebo práci s hudbou (jak cover Toxic, tak originální Y.M.C.A. jsou tak krásně meta) by se daly psát bakalářky a ve finále ten scénář... Slovy Michaela Fassbendera: „Perfection“. Noah Hawley na hrad a už se nemůžu dočkat, co předvede s Vetřelcem. 10/10, no notes. (20.01.2024)

Nie je to už síce to čím boli prvé dve série, avšak je tu badateľná snaha o akýsi "návrat ku koreňom". Opäť tu máme pekne namiešaný mix kriminálnej zápletky, čierneho humoru, absurdných momentov a bizarných postavičiek, ktoré sú z hľadiska kastingu zase trefou do čierneho, odohrávajúce sa v pomerne vizuálne atraktívnom prostredí Minnesoty. Prvá polovica série je lepšie dramaturgicky vystavaná ako tá druhá, jedna epizóda by sa dala vyškrtnúť úplne, a záver som si taktiež predstavoval trochu inak, ale zase je v ňom cítiť skrz naskrz podivnú Fargovskú esenciu. Vo výsledku zaslúžené 4*. (29.01.2024)