La French – Francouzská spojka

Já se tolik těšil! A prvních čtyřicet minut jsem v ruce i vzrušeně mačkal řádně ztvrdlý kroasán. Sedmdesátá léta v Marsej, charmantní metromaskulín delonovského typu, jediný, který dnes dokáže Klůnymu vylízat pěnu z Nespresa, se pustí do pronásledování brutální francouzsko – italské narkomafie, vedené zlým a nemilosrdným teploušem Lelůšem. Nadšený divák má pomalu pocit, že sleduje Tři muže na zabití Chobotnicí a jen čeká, kdy se objeví Pepek Hekmen a začne dělat bordel. Náhle však, a to dříve než byste řekli Korádo Katány, v tom něco hrkne a zvrhne se to v poměrně otravnou oleženinu, kdy vyšetřující soudce sleduje, sleduje a sleduje, bukvičák uniká, uniká a uniká, oba jen soupeří, kdo má nagelovanější vlasy a drsnější strniště, načež to to po stopětatřiceti minutách testoteroristické stopáže vyvrcholí závěrem, po němž by si měl scénárista prohmatat temeno, jestli mu tam náhodou neústí močová trubice. Asi to ten Chimenéz dopisoval na Diwanu a těžce to rozuzlení pomrdali. Pozor půlboiler! Když už musím dvě a čtvrt hodiny sledovat, jak někdo unyle honí kokota, bez důkazů nemůže vyvrcholit a tak nakonec ho prostě z ničeho nic vycáká, aniž by nějaké získal, mám právo být kurevsky nasraný, no ne? Pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „spravedlivě rozčarován“. Hodně hnusná trojka. (27.06.2015)

Skvělé detektivky mám rád,a tak jsem uvítal francouzský krimi film z sedmdesátých let 20.století odehrávající se v Marseille.Jediné minus na francouzských filmech je,že moc neznám ty herce,ale Lellouche znám a Jean Dugardin je taktéž velmi dobrý a sympatický herec.Film měl nadupanou atmosféru,která mě hodně oslovila.Herecké výkony byly taktéž famózní.Ten kdo viděl tento film,tak se musel asi divit,jak vlastně ten film skončil.Překvapil mě.Po menším zvážení filmu dávám 5 hvězd.Hodnocení:85% (24.10.2015)

Ach, jej. Jedno z mých největších filmových zklamání za poslední dobu. Nejdřív jsem se tedy sice vylekal, když to na první pohled vypadalo jako remake mého oblíbeného Friedkinova filmu, ale pak mě uklidnilo, když jsem zjistil, že děj bude odlišný a že to v rámci osvědčeného tématu boje proti drogám v Marseille svým zasazením do půlky 70. let možná naváže tam, kde skončil Frankenheimer v druhé „Spojce“, a začal jsem být na nejnovější Francouzskou spojku docela zvědav. Když jsem teď nedávno viděl Jimenezův nejnovější film Severní Marseilles, který mě nadchl, těšil jsem pak na tento režisérův předchozí počin ještě víc. Jenže ouha! Tady nefungovalo na mě nic a zatímco ve svém nejnovějším filmu Cedric Jimenez natočil drsný akční krimi thriller ze současnosti s výborným tempem, pohltivou atmosférou i silným přesahem, tohle La French na mě působilo jako nepovedený pseudoartový pokus navázat na styl starých francouzských kriminálek. Asi první půlhodinu mě film velice chytl, jenže pak se čím dál víc rozmělňoval do snůšky dlouhých a často nezajímavých záběrů, které mi přišly spíše nudné a nezajímavé, než nějak umělecké či působivé... a jak se Jimenez chce tady strašně přiblížit Friedkinovi a napodobit jeho styl těmi dlouhými záběry s bloudícími postavy po terénu, tak bohužel to moc nefunguje, spíše to hodně bije do očí a třeba v těch scénách z disco klubu v záři blikajících světel působí až bizarně. Bohužel to celé trvá hodně nad 2 hodiny, působí strašně odtažitě a posledních 10 minut pak Jimenez sklouze k patetickému rodinnému dojáku. V tomto pojetí policejního příběhu dle skutečných událostí jsem si nenašel jedinou postavu, která by mě víc oslovila, asi se jí měl stát hlavní soudce, který v boji za spravedlnost položí i vlastní život, jenže Jean Dujardin v hlavní roli na mě působil jako nesympatický slizoun, bez kouska charismatu, a co je nejhůř, byl až nepřehledně podobný s představitelem hlavní záporní role, stejně ulízaným G. Lellouchem. Každou druhou chvíli se mi vyšetřovatel a hlavní padouch neskutečně pletli a když jsem se v ději nejen kvůli tomu začal ztrácet, asi nikoho nepřekvapí, jak mě přestaly zajímat i osudy těchto postav. [40%] (19.11.2021)

Tak... Poctivá francouzská kriminálka měla charisma Gabéna, Delóna, Bebela i dalších, ne jen ulízaného Dujardina a dvojníka Liama Neesona, rovněž ulízaného. Poctivá francouzská kriminálka měla byť třeba pomalý, tak rozhodně kurevsky napínavý příběh, kde jste si užili, i když šel hlavní hrdina třeba na hajzl. Poctivá francouzská kriminálka totiž rozhodně netěžila z dlouhých, jakože, možná i jakoby, art táááhlých záběrů na ksichty svých čumějících, dumajících a přemítajících hrdinů. Ano, v tomhle sice La French krásně vykrádá Heat, to ale zase není poctivá francouzská kriminálka a čuměl tam De Niro s Pacinem, což je trochu jiná liga. Stejně jako poctivá francouzská kriminálka ve srovnání s La French. Dvě hvězdy za první půlhodinu, která poctivou francouzskou kriminálku slibovala. A koukám, že jsem prakticky vykradl verbala. K La French však vykrádačka místo mého poctivého komentáře docela sedí. (05.09.2017)

Nadchnul mě nový rejžův majstrštyk Bac Nord, a tak jsem lačně sáhnul po téhle jeho o něco starší kriminálce, která slibovala (jejíž komentáře slibovaly) taktéž hutnou atmosféru a nemilosrdnou řežbu polišů a gangsterů v Marseille. Děj je zasazený do blahých sedmdesátek, kdy drogovou scénu ve městě ještě ovládají Korsičani a Taliáni, a po negrech ani Maghrebanech tu zatím není ani stopy. Ale to je asi tak jediné jeho pozitivum. Namísto strhujícího tempa rozbředlý a nezáživný ploužák, namísto akce jen policejní rutina, zákulisní pletichy a smrtelně únavné žvanění, během kterého se občas někde vystřelí z bouchačky a občas někdo někde dostane pěstí. A přihodím-li ještě skákající ruční kameru, pak se jazýček mých pomyslných vah nevychýlí ani kousek nad druhou hvězdu. (09.10.2021)