Hrabě Monte Christo

Dosadit do hlavní role tak skvělého herce jako je Jean Marais- a tak promarněná šance ! Dobrodružství minimum, myšlenek jako v knize (nebo ve vynikající audioknize s Radovanem Lukavským) málo, jenom banální a kýčovitá romantika. Přestože má tato verze 3 hodiny téměř se z filmu vytratila "dobrá povaha" Edmonda Dantese. Příběh není přece jen o pomstě, ale taky o jeho až andělské dobrotě. A ještě k tomu přidejte příšerný dabing z roku 2006, kde má Marais hlas jako hrdina připitomělého komiksového hrdiny- Spiderman, Dead Pool ap. U mě vede Richard Chamberlain a hlavně verze z roku 1998 s Gerardem Depardieu. (24.10.2018)

Nevím, co napsat do komentáře. Tenhle Monte Christo mi přišel úplně bez života, bez šťávy. Líbilo se mi, že podrobně vysvětluje, kdo je kdo, kdo je s kým spřízněn, kdo koho zrazuje a proč atd. Ale jinak jsem na Jeana Maraise koukala jako puk. Bez vášně, bez lásky, bez nenávisti, studený jako cela, ve které pobýval. Jeho protivníci a zrádci byli zase příliš afektovaní. Osobně dávám přednost verzi s Chamberlainem. Není sice dokonalá, ale je aspoň romantická. (08.09.2011)

Monte Christů je jako mušketýrů. U tří nezůstalo a srovnávání je podobně problematické. Sošná krása Jeana Maraise je praporem, který tuto adaptaci drží už desítky let v přední linii. Myslím ale, že Jean Marais je jako Dantès skvělý nejen kvůli kráse. Vyzařuje z něj chlad, hrozba a určitá vnitřní strnulost, samota. Přes tělesné strádání se přenesl, ale věznění i jakýkoli druh omezování způsobí, že v člověku něco umře. V Dantèsovi některé citové polohy, z nichž už zbyly jen slabé záblesky. Jeho příběh je tragický ne jen kvůli ztracené lásce, ale kvůli zničení člověka, kterým byl. (27.02.2017)

Jean Marrais jako hrabě Monte Cristo. Může být charismatičtější představitel námořníka Dantese, který se mstí těm, kdo mu sebrali ženu, loď a svobodu? Osobně jsem úplně nadšený nebyl a nevím zda to bylo hlavně díky tomu, že Maraise zde nedaboval můj oblíbený Vladimír Ráž s neuvěřitelně mužným hlasem. Václava Vosku mám jako herce sice moc rád, ale zde mi jeho dabing moc neseděl. Kromě toho bych měl výhradu ke scénáři této adaptace. Možná je věrnější vůči  Dumasovu originálu, než všechny pozdější adpatace, přesto nechápu, kam se  poděl třetí skutečný zrádce Danglár a proč se zde toto jméno stalo jen pseudonymem pro prokurátora Villeforta. A konečně proč se oním třetím zdrácem musel stal Caderouss. Určitou zajímavostí přitom je, že stejně je zápletka upravena v rozhlasové dramatizaci Jiřího Hořčičky z osmdesátých let, kterou moc dobře znám z dětství. Až mám dojem, zda Horčíčka tehdy neopisoval spíše ze scénáře tohoto filmu než z románu samotného Dumase. (24.07.2021)

Sice je to poměrně dlouhé, ale divákovu pozornost si to udrží bez problémů. Hlavní zásluhu na tom má (samozřejmě kromě parádní předlohy) Marais, který jako idealistický floutek moc neoslní, ale jako zapšklý, tajemný, prachatý hrabě doslova válí. Knihu jsem četl před staletími, takže si nic nepamatuju, stejně jako neznám jiné verze příběhu, ale myslím, že touhle verzí divák nic nezkazí. A řekl bych, že moc nestárne. (26.09.2010)