Stroj času

Doteď jsem viděl jen The Time Machine(2002) s Guy Pearcem a tenhle film se mi až tak nelíbil. Na tuhle filmovou verzi z roku 1960 už se ale chystám pěkně dlouho. A to nejen díky The Big Bang Theory jelikož si stroj času „z tohohle filmu" zahrál i v jedné z epizod seriálu. Nakonec musím konstatovat, že tahle verze u mě jasně vítězí a té verzi z roku 2002 s Guy Pearcem dává jasně na prdel. A to ve všech ohledech. Začátek je lehce ukecanější ale nenudí. Rod Taylor je sympaťák a jakmile sedne do stroje času začíná zábava která končí až se závěrečnými titulky. Nebo alespoň já se nenudil. Líbilo se mi jak to bylo zpracovaný. Nakonec ani ti Morlockové nevypadali tak zle(rozuměj směšně). Takže za mě parádní dobrodružný Sci-Fíčko který si ode mě odnáší zasloužený 4hězdy. (01.03.2024)

Londýn, 31.12.1900: Vynálezce George oslaví poslední den století páry malou soukromou prezentací. Poslední výkřik amatérské vědy, stroj času, považují jeho přátelé za podivný silvestrovský žert. George to ale myslí vážně a ještě téhož večera zestárne o hezkých pár let... Kdyby se celý film nesl v rozverném duchu prvních 45 minut, líbil by se mi mnohem víc. Tato první část hýří nápady a při vší láci prokazuje stejně sympatickou schopnost udělat z nouze ctnost jako některé filmy Karla Zemana nebo Oldřicha Lipského. Už ten samotný stroj času se mi líbí. Základní kostra připomíná saně, vzadu má cosi jako rotující slunečník a jako "palubní desku" něco na způsob herního automatu. :-) Vše je to jako správná steampunková rekvizita vyšperkováno umělecky zdobenými plíšky, nýty atd. Moc pěkný je nápad znázornit cestu časem vpřed měnícími se modely dámských šatů na jinak nehybné figuríně. Horší je to s druhou částí filmu, kde stroj vyklopí George v daleké budoucnosti. To, že mají obyvatelé legrační účesy podle hrnce a zlí Morlokové jsou na modro natření bachratí lidé s nohama do O, by mi nevadilo tolik, jako že se v této druhé části filmu mnoho neděje. Ty tam jsou zmíněné nápady, jak něco vyjádřit ve vtipné zkratce. Přesto je to sympatický film a IMHO ve zkoušce časem obstál o něco lépe než třeba Fantastická cesta . Měli byste ho vidět třeba už proto, že v lepších kouscích tu první část parafrázuje Rowan Atkinson a tu druhou zase Woody Allen. 60% (13.08.2010)

Knihu jsem bohužel ještě nečetl nicméně základní kostru příběhu mi vyspoileroval skvělý román Mapa času od španělského autora Felixe J. Palmy. Musím říct, že jako celek se mi film moc líbil, hlavně ta první část, kde George cestuje napříč 20. stoletím. Bohužel když se dostane do vzdálené budoucnosti, tak to začne být trochu nuda. Ale jinak to bylo moc hezky udělaný. (06.02.2014)

Spousta děr, spousta naivity, legrační souboje i legrační masky, ale je to prostě zatraceně dobré. Možná tomu pomáhá ten lehký verneovský nádech. Sice už si Wellsovu knihu tak dokonale nepamatuji, ale ač se jí dějově film drží poměrně věrně, zdá se mi, že ideově se posouvá kousek jinam – morloci už nejsou tím vykořisťovaným proletariátem, jak si je pamatuju. A to je fajn. Mam chuť tam poslat plný počet. (30.03.2013)

Na tenhle film jsem se dost těšil a dostal jsem v podstatě přesně co jsem čekal. H.G. Wells, zde nazývaný prostě George se vydává do budoucnosti, aby objevil kam lidstvo dospěje. První půlka má krásnou staroanglickou atmosféru, cestování časem je podáno s jednoduchými, ale působivými triky a nápady (tři světové války na jedné ulici). Ani ty vylepšení proti románu nebijí nijak moc do očí. Druhá půlka mezi Eloyi a Morlocky je klasický dobrodružno-akční film s pěknou výpravou a jistou dávkou roztomilé naivity. Oceňuji nápad s měnící se krajinou kolem stroje času, to tvůrci většiny časovek neřeší že pokud se vrátím o 1000 let zpět, může být na místě mého domu nějaký šutr nebo strom. Jediné co se trochu nepovedlo jsou samotní Morloci, kteří vypadají jak modří yetti s žárovkama místo očí... a taky si tvůrce mohl odpustit tu partu nevěřících Tomášů alias kamarádů hlavního hrdiny, která je pro děj naprosto zbytečná. Ale jinak moc povedená adaptace a sci-fi roku 1960. (30.03.2014)