Hologram pro krále

Tom Tykwer ve své práci vlastně nikdy nic strašně nepokazil a přes obsazení velkého Toma Hankse zřejmě moc lidí tento snímek do kin nepřitáhl. Tak nějak proplul skoro bez povšimnutí a příznám se, že osobně jsem po shlédnutí traileru ani neměl zájem to nějak zvlášť vidět. Jenže jak to tak bývá, člověku se to nachomítne před nos a roztaje a proč vlastně ne. Toma mám rád, Tykwera taky :) a tenhle romantický pracovní výlet do exotických krajin jsem zakusil. Nakonec se mi stalo jako jen u pár kousků, že se svým způsobem do těch človíčků a jejich životů vhozených do neznáma zabouchnete. V titulcích chcete víc a víte, že už nedostanete. Velmi zdařilá práce, kterou ocení znalí v oboru, manželé cizokrajných žen a nebo prostě jen citlivé a vyzrálé povahy. Scéna pod mořskou hladinou je nezapomenutelná. Podceněný film. 80% (20.04.2017)

V téhle komedii se toho vlastně moc nestane. V tomto žánru je to možná méně obvyklé, ale prostě to tentokrát není o ději, ale o pocitu. A ten se Tomu Tykwerovi navodit povedl. Tom Hanks je skvělý, Alexander Black ale přes veškerou snahu ani trochu nevypadá jako Arab, zato poloviční Indce Saritě Choudhury bych to sežral i s navijákem. Ani Lewis Rainer mi nepřišel příliš podobný mladému Tomu Hanksovi, ale budiž. A ta omáčka kolem cyklistické značky Schwinn byla v té zkratce podaná docela srozumitelně (body navíc od cyklisty). (23.11.2016)

Je tu nejedna indicie, že se celkový výsledek prostřihával až se kouřilo a čím je zač tak film odhaluje až úplně na konci, což je jeho velká klika, protože se nejedná v závěru o nic jiného než terapeutický monolog muže ve středním věku, který si najde ženu, práci a tím i chuť do života. Zkrátka jak z časopisu. Do té doby ale naštěstí film (asi neúmyslně) docela maskuje o čem je, většinu času stále působí jako expozice a zahrnuje nás více méně nesouvisejícími epizodami, které mají dynamiku, vtip a jsou dost dobře nasnímané. (04.01.2021)

1) Proč je ten film tak ošklivý? 2) Proč je ten příběh tak řídký? Je to tak divné, že jsem neustále hledal důvody, proč by to tak mohlo být uděláno schválně, ale nic mě nenapadá. Když si vezmu, že nejde o náhodný film na objednávku, ale něco, do čeho tvůrci investovali hodně času a energie a vydupali si to ze země, tak mi z toho jde úplně hlava kolem. Proč by chtěl někdo natočit tuhle ve všech ohledech horší kopii Ztraceno v překladu, říznutého povrchní komedií? (25.11.2016)

Skvělý film o ne/kompatibilitě dvou zcela odlišných kultur, Tom Tykwer je zpátky v plné formě. Úvodními postmoderně pojatými titulky trochu mystifikuje, když vytváří dojem, že se vrací do éry Loly běžící o život, pak ale otočí formálním kormidlem a začne vyprávět klasickou hořkou komedii o krizi středního věku a ,,tiché dohodě" života ,,amerického snu". Vtip je ovšem v tom, že frustrace ,,Americké krásy" se odehrává v Saudské Arábii, zemi a režimu tak civilizačně vzdáleném, že první polovina filmu vystačí s pouhým výčtem odlišností. Německý tvůrce umně akcentuje civilizační absurdno, mající až kafkovský rozměr (pronikání do ,,zámku", party na dánské ambasádě, Søren Kierkegaard, Copenhagen). V závěru Tykwer jako přesvědčený multi-kulturista sice nabídne coby smíření klasickou (multietnickou) romanci, tedy jakýsi objektivizovaný pohled (na základě premisy, že láska boří jakékoliv bariéry), ovšem chtě nechtě zůstává v intencích svého civilizačního rastru a zákonitostí a klišé západního filmového průmyslu, je nad slunce jasné, že Saudové by tento pohled zcela jistě nesdíleli (a kdyby tenhle film vzešel z jejich národní kinematografie, vypadal by docela jinak). Nic to ovšem nemění na faktu, že Tykwer nastavil svůj zoom na v západní kinematografii celkem opomíjený fenomén reflexe globálního kapitalismu a na vypíchnutí nostalgického zamyšlení se nad tím, zda nebylo ekonomicky a politicky chybné přesunout gró průmyslové výroby mimo území západního civilizačního okruhu, zde konkrétně mimo USA. Je otázkou, zda vývoz a licencování technologií (a nutno podotknout i idejí) mimo Evropu a Severní Ameriku není vysoce kontraproduktivní... (05.08.2016)