Konec šňůry

Konverzačka, která mě zastihla za asi nějaké špatné konstelace hvězd. Dialogy mi úplně nesedly, takové upovídané kousky od Richarda Linklatera mi lahodí mnohem víc, dvě postavy se procházejí a nostalgicky si vyměňují zdánlivě obyčejné myšlenky. Tady jsem velmi brzy rezignoval, což směrem k tvůrcům samozřejmě není úplně fér, ale i jak se dívám okolo, nejsem sám. Režie byla navíc hrozně ospalá, chyběla mi nějaká přidaná hodnota. Zatímco u minulé režisérovy zastávky, Kouzla přítomného okamžiku, jsem psal, že charaktery se neokoukají a výsledný dojem nesplyne se stovkami podobných romantických dramat pro mladší ročníky, tady bych se toho naopak velmi obával. (03.02.2016)

Sákryš, po katastrofálním Trip to Italy jsem se spálil podruhé. Ne tak výrazně ale přece. Pro někoho dokonalé dialogové Buddy/Road movie, pro mě hodina a půl víceméně nudnejch filozofickejch keců, které dokázal alespoň částečně zastínit až úplný závěr. Přitom celkem žeru Jasona Segela a Jessiho Eisenberga taky tak nějak snesu. Jenže celkově je to jenom o nepřiznání si sebe sama, neustálého obhajování jedné uvnitř ztroskotalé celebrity a povrchním zapírání všech negativních vlastností při jednom velkém interview. Co napsat, že pověstná chemie mezi ústředními postavami funguje a vyeskaluje v jedno velké přátelství (tedy předpokládám), když je to nezáživné až běda. Pro ortodoxní intelektuály vřele doporučuji...5/10 (25.01.2016)

Tak tohle mi nesedlo. Hipsterská konverzačka s rádoby chytrými a hlubokými dialogy, které mě ovšem příliš neoslovily, nenápaditou a skoro až ospalou režii, kterou zachraňuje jen snažící se hlavní dvojka. I když pravda, uvěřit Segelovi takhle vážnou roli bylo v některých okamžicích docela těžký. Celé to navíc směřuje odnikud nikam a všechny ty vyřčené životní pravdy a zkoumání samoty nemají bohužel vůbec takový dopad, jak by si tvůrci přáli. I když chápu, že zrovna u tohoto kousku je to silně individuální, takže zatímco já málem usnul, jiné to může emociálně docela semlít. A já jim to vlastně docela závidím. (06.12.2015)

Nesnesitelně iritující film, který návodně staví geniální postavu a opájí se klišé představami o ztrápených umělcích, kteří "jsou napojeni na pravdu", a proto trpí. Je to svojí banalitou jak z nějakého beatnického nebo v žitě chytajícího snu mentálně tak půl století v minulosti, kdy by tahle dětinská prozřetelnost snad působila tak sexy, jak si autoři přejí. Vše by to bylo fajn, kdyby to Eisenbergův protagonista nějak vyzýval a stál proti tomu, ale on to jen z druhé strany stvrzuje. Sice se neustále mluví o zpochybňování mýtu, ale jde jen o slova, která ten mýtus nemohou narušit, naopak dokazují, jak nenarušitelný je. V tomhle světě existuje jedno pravé umění, jedna pravá genialita. Strašně zatuchlé. Poslední dobou jsem na filmy koukal spíš optikou toho, jak jsou natočené, než o čem jsou - tady mě hezky postaru prostě otravuje, co ten film buduje. (14.12.2018)

Na takéto niečo musí mať človek náladu. V podstate sa vo filme nerobí nič iné len kecá a kecá.... Niežeby to boli všetko hlúposti, to nie, s niektorými vecami by sa i dalo súhlasiť, skôr väčší problém som mal s predstaviteľom hlavnej postavy - Jason Segel. Vôbec mi sem nezapasoval, jeho mimika bola otrasná, skoro až odpudivá. No a do toho ten otrasný dabing... Preto kto môže, tak tento film pozerajte iba v pôvodnom znení. Priemer. 60/100 (29.08.2016)