Televise bude!

Na jedné straně dobrý výtvarný nápad, dokonalý vizuál a postprodukce, to vše funkčně spojeno s hudbou/zvukovým doprovodem, na druhé straně přehrávající Braňo Holiček, ve své roli zoufale, ale opravdu zoufale nevěrohodný. A neverbální naznačování uvozovek dvěma prsty každé ruky si tedy myslím, že se v 50.letech - minimálně u nás - nepoužívalo. (15.04.2020)

Nápad dobrý, ale když už se tam na konci objevuje i skutečný František Filipovský, proč jeho herecký dvojník v padesátých letech vypadá, jako by mu bylo osmdesát? Tehdy byl přeci FF mnohem mladší (ano, pleš asi už měl). Jinak, v tomhle filmu hraje kolega Kokeš (co vždycky tak pro nás vesele uvádí filmy v rámci Visions of Light v Artu) :-) (06.01.2015)

Až doteď jsem se nikdy nezamyslel nad tím, jak se asi k počátkům televizního média stavěli soudruzi. Přitom časová spojitost zahájení televizního vysílání a vrcholného období boje s třídním nepřítelem je do očí bijící, a bez nich přece tenkrát nešlo vůbec nic. O to zajímavější pro mne všechny ty informace byly (jako všechny nové;)). Ale středometrážní prvotina Jana Bušty má kromě informační hodnoty výrazná aktiva i ve způsobu, jakým se divákovi prezentuje. Nepamatuju si žádný vizuálně srovnatelný český dokument. Porůznu vkládané titulky, prolínačky, animace, ohňostroje, paráda estráda. Na někoho to může být příliš, ale já jsem byl naprosto u vytržení. A když do toho ještě herecky bejčil Pavel Nečas jako súdruh minister informací a neochvějný stalinista Václav Kopecký, říkal jsem si, co víc bych si ještě mohl přát. Ale pak začaly úřadovat kádrovací komise a ze dveří vykoukla hlava místního prominentního uživatele Douglase:) Abych to nějak uzavřel - dokument, který v každém případě stojí za vidění, a který obávám se bude zase na nějakou dobu bez konkurence. 90% (22.05.2014)

Cesta po stopách (nejen) českého televizního vysílání? Krásná to myšlenka a na první pohled nám premiérový film Jana Bušty dává velkou naději na další krásy - prezentuje co chvíli jeden nápad za druhým, snaží se proniknout do hloubky politických, technických a lidských aspektů celého procesu vývoje tohoto mocného nástroje a herecké etudky, ačkoliv občas dost statické, v dokumentárním filmu jsou v tomto případě přínosem. Volba vizuální stránky a hudebního doprovodu bandu Péti Marka také určitě nebyla krokem vedle. Co mě ale dost deprimovalo, byl ten doprovodný a trapně vlezlý komentář Braňa Holíčka, jeho vnucující se myšlenky, na které by asi každý rozumný divák přišel sám, nepřirozené pitvoření...a proč mi proboha musel tykat? Místo něj se režisér mohl trochu více zanořit do všech politicko-technicko-provozních souvislostí a předat divákům o něco hlubší pohled na problém. Takhle mám pocit, že zajít si do Národního technického muzea na (mimochodem fakt výbornou) výstavu, zůstává přínosnější. Na druhou stranu...jsem nadšená, že v České televizi vznikl nápad na zpracování tohoto tématu, tento styl ztvárnění a snad se českému televiznímu dokumentu aspoň lehce zablesklo na lepší časy... (13.05.2014)

Televizní záležitost, která je taková, jaká by sama televize měla být. Podmanivá, dramatická, informační, netradiční, ale stále si vědoma svých kořenů i souvislostí. Film o českém televizním milníku, který vám v necelé hodině (ne)řekne mnohem víc, než sentimentální vzpomínky mluvících hlav na jejich obrazovkové začátky. 90%. (29.05.2014)