Mami!

Zbytecne dlouhe a nezazivne...bohuzel (14.08.2016)

Mrazivý příběh nezkrotného Steva, který má k ADHD i násilnické sklony. Těžko zvladatelný hoch nemá lehký život, stejně jako lidé okolo. Chvilkové naděje vždy vystřídá neskutečně vypjatá a emotivní scéna. Pro mě oskarové ztvárnění dvou hlavních postav od Anne Dorval a Antoine Olivier Pilona. Určitě film ne pro každého, ale velice kvalitní. Já hodnotím čtyřma hvězdičkama, 80%. (22.02.2018)

Príbeh dospievajúceho Steva s poruchou pozornosti, sprevádzaného hyperaktivitou je námetom drámy medzi matkou, synom a práve prisťahovanou psychicky nevyrovnanou susedou. Obe ženy sa stávajú súčasťou groteskných situácií, ktoré sa veľakrát vymkýnajú normálnosti, často až agresivite Steva. Celý príbeh sa vlečie v tej istej stope, veľakrát zbytočne s premrštenými scénami, kde matka Diane a bývala učiteľka Kylea, sa snažia o zázrak u Steva. Pomaly obe ženy strácajú nádej, až dôjde k rozhodnutiu, ktorého skutkom je čin, kde výsledok si pýtalo dotiahnuť tam, kde si to psychologická dráma žiadala. (21.01.2020)

Hromada smutné krásy a krásného smutku. Emoční nálož. Hudební podmaz skvěle koresponduje s koncepcí silných scén. Písničky mají v kontextu svůj význam a jen pomáhají rozehranému příběhu. Tancovačkou v kuchyni na On Ne Change Pas od Celine Dion si mě film totálně získal. Při této scéně cítím štěstí a příjemné chvění.. stále se k ní vracím. Roztažení formátu obrazovky do písničky Wonderwall je geniální. Scéna v karaoke baru a Vivo Per Lei - mocný zářez přímo do srdce... Při finální scéně s písničkou Born To Die mi naskakuje husina jako blázen. Antoine Olivier Pilon jako Steve má obrovské charisma a na jeho herecký výkon jen tak nezapomenu. Tohle je film, ke kterému se budu rozhodně vracet. A zakončím to slovy z úvodu filmu: „Milovat někoho neznamená, že ho můžeme zachránit.“ (11.10.2020)

Ještě pořád si říkám,proč kvůli dojmu z filmu mám sledovat zmenšený obraz,který absolutně neumocní emoce.To fakt ne.Tohle prostě sere,ale člověk si zvykne.Pak přijde šok,že konečně někdo přišel na to,že obraz dáme do původního formátu a ejhle,ona jen budoucí lepší já.Když už jsem rezignoval na tuto blbost,tak si vychutnával exceletní herecký koncert,umocněn snad nejlepšíma českýma titulkama k filmu.Zde doopravdy díky bohu někdo měl odvahu a místo stokrát "sakra",tu máte jiné tóny českých nadávek.Tím film dostává úplně jiné grády a uvěřitelnost.Co si budem povídat.Málo lidí rozumí a jen čte a kouká na postavy.Zde to fakt má ohromující sílu k samotnému filmu.Jeden by řekl,že i kamera by byla super,ale díky jednomu pruhu se docela těžko hodnotí.Kyley jako třetí postava slušně koresponduje tíhu života.Zde je to fakt horší v tom,že divák vůbec neví proč.Na tohle nám někdo zapomněl odpověď.Ono si člověk říká,že jestli těch nadávek nebylo až moc a jestli už někde nebyly zbytečný či naopak.Otázka druhá co soud?Ono těch berliček okolo scénáře jsou,ale to hlavní diváka zdecimuje měrou vrchovatou,že si ty postavy hned získají pozornost.Konec někoho dost překvapí,ale v jádru dostane divák ještě větší ťafku,že tohle se bude opět opakovat.90% (18.12.2020)

Mladícky afekt hlavnej postavy aj režiséra, nie bez talentu, ale divácky nie ľahko zvládnuteľný. Na druhej strane kamošovi, čo bol so mnou a ktorý vie veľa dobrých filmov skritizovať sa toto páčilo. (29.01.2015)

Tí traja herci sú fantastickí. (12.02.2015)

nevšedný zážitok (20.03.2015)

Hodně depresivní....a uvěřitelně natočené. (18.04.2015)

Zajimavy film. Mam rad filmy se silnym tematem a zajimavym zpracovanim. Tohle je urcite jeden z nich. Format 1:1 je nezvykly a ponekud ztisneny, byl to skvely napad a vyborne dokresluje atmosferu. A kvůli tem nekolika sirokouhlym zaberum a okamzikum ktere zachycuji stoji za to zit. Jinak je to ukrutne dlouhe. Ja osobne bych to jinde nez v kine nedal. Ale nenudi to, jen musi byt clovek trpelivy. Bio Oko, 18.7.2015 (18.07.2015)

Škoda té přepálené stopáže, kdyby měl film 90 minut, mohl být děj hutnější a taky by se mi u něj možná nechtělo spát. (23.08.2015)

Veľmi silný príbeh doplnený hudbou umocňujúcou zážitok. Donúti vás vytvoriť si k postavám vzťah a pochopiť ich konanie, ktoré strieda krik a agresiu s nádejou a radosťou zo života. (29.09.2015)

Velmi som sa tesila na tento snimok,ale pre mna nic moc.Ak to pozerate vo Francuzstine na moj vkus prilis vela,kriku,afektu,nadavok a negativnej energie.Bola som podrazdena s tochto,par krat som to dokonca chcela vypnut,ale zvedavost ma donutila dopozerat.Davam dva hviezdy,ale aj to s prizmurenymi ocami za namet a par svetlich chvil. (08.01.2016)

Jo! Z tohohle filmu touha po svobodě kape z každé vteřiny! (28.05.2018)

Film na výšku na širokoúhlém monitoru? No to fakt ne, to děkuju pěkně. (22.02.2019)

Námět a zápletka: 10/10 ... Vizuální stránka: 9/10 ... Soundtrack: 8/10 ... Didaktický potenciál: 9/10 ... Celkový dojem: 9/10. (19.07.2021)

Pozor, možné spoilery! Musím říct, že i bez těch hrátek s formátem by pro mě byl tento snímek nesmírně zajímavý a poutavý a to hlavně díky výkonům, které hlavní trojka předvádí! Nejzajímavější je učitelka ze sousedství na odpočinku(?), to že nebylo vysvětleno proč je její chování takové jaké je nutí diváka přemýšlet. Důvodem může být, pro někoho možná překvapivě, domácí teror. Nepohoda je pouze velmi jemně naznačena ve scéně, kdy jí manžel bere bublinkovou fólii, ale všimněte si, že koktá jen ve stresu, nebo doma. Čas který tráví mimo domov je ten, kdy je manžel v práci a dcera ve škole, výjimečně večer. Svou nezastupitelnou roli má i okamžik, kdy na Steveho zaútočí po jeho nevybíravém chování. Jako kdyby překonala jistou bariéru a od té chvíle nemá problém s vyjadřováním. To se jí doma zdá se nepodařilo, tam je nejspíš nucena žít tak jak jí je dovoleno. Její protipól je Steve, o něm víme vlastně všechno, i to co vidět není, mám na mysli jednu z prvních scén, kdy se jen díky telefonu dozvídáme, že způsobil v kuchyni požár. Víme že rád poránu onanuje, že se ještě neholí, že mu nevadí se převléknout za ženu v cizí společnosti. Žije život tak jak sám chce. Jeho matka Diane je průsečík mezi oběma. Žije tak jak jí syn dovolí ale snaží se i o naplnění svých soukromých tužeb, což je ale díky závazku obtížné. O jejím životě před začátkem snímku víme jen to co nám ona sama řekne, stejně tak o otci jejího syna. Právě ta ohromná tíha, která na ni s výchovou nezvladatelného mladíka, ve spojení s touhou po životě bez této tíhy, doléhá, přivádí snímek do svého trpkého konce. Ono to v tomto módu sice může fungovat, ale co na to rodina učitelky? ... Co k tomu celému říct? Jde o nanejvýš rafinovaný film, který si pro jeho vychutnání a pochopení budu muset pustit znovu, protože jsem nebyl hned od začátku úplně smířen s formátem a trochu to překáželo mému vnímání, stejně tak použití známých popových písní mi bylo trochu proti srsti. Ono jde vlastně o otázku výchovy dítěte jednopohlavním párem. Ačkoli nemám v tomto směru žádný názor, v celkovém pohledu u mě tento snímek zabodoval na plné čáře a doufám že se od tohoto režiséra ještě máme na co těšit! P.S.: Tóny ve scéně kdy se podruhé rozšiřuje obraz a vidíme letecké záběry města, mi evokují snímek Nedotknutelní ve chvíli kdy se děj přenáší na samý začátek a oba míří v autě k pobřeží, následují záběry kdy Steve a Kyle blbnou na břehu, následuje hypotetická Steveho svatba a zazní smyčcová hudba evokující mi film Requiem za sen. Slyším to tam jen já nebo ještě někdo?? (12.02.2023)

Série instagramových portrétů plných emocí. Film je druhotinou kanadského scénáristy a režiséra Xaviera Dolana. Komorní příběh tří hlavních postav matky Diany, syna Steva s ADHD a sousedky Kyle, učitelky na zdravotní dovolené, zaujme na první pohled formátem. Autor a režisér v jedné osobě ho z velké části natočil ve čtvercovém formátu s výjimkou několika scén, které ukazují harmonii (skutečnou i snovou). Příběh otvírá nucený návrat problémového patnáctiletého syna z nápravného zařízení k ne méně problematické matce. Následují nezastavitelné výbuchy vzteku, útoků a verbálního i fyzického násilí, ale také stejně intenzivní projevy lásky matky k synovi a syna k matce. Vznětlivou situaci v neúplné rodině tiší sousedka Kyle, která tím pomáhá nejen Stevovi a Dianě, ale možná nevědomky také sama sobě... Film se dočkal také díky skvělým výkonům trojice herců po projekci na festivalu v Cannes zaslouženého pětiminutového potlesku. Vyzvednout je třeba dále kromě scénáře a režisérského vedení též pohled kameramana. Díky neobvyklému formátu se divák plně soustředí na emoce ve tvářích a není rušen okolím. (26.03.2023)

Úžasný zážitek! Vášeň a emoce na maximum. Příběh crazy syna a hysterické matky ukazuje komplikovaný vztah plný lásky, vzteku a naprosté bezprostřednosti. Celý film provází skvělá hudba, což mu dodává na dynamice. Takže když se objeví titulky v nejlepším, má to tak být, protože oči už máte orosené a posmrkávání kolem vás dává tušit, že v tom nejste sami. :-) (10.07.2014)

Ani prapodivná generační výpověď s terapeutickými intermezzy, ani načančaná romance o změně pohlaví. Až filmem Mommy se Dolan ubránil pokušení točit o lidech obklopených módou a do příběhu o vztahu mezi matkou a jejím synem s násilnickými sklony zakomponoval prvky sociálního dramatu, čímž vyšel vstříc i mému vkusu. A mimoděk odhalil zajímavý paradox karlovarského filmového festivalu: ukázalo se, že scény plné verbálního násilí a přepálených hereckých výkonů „nedávají“ dokonce ani ti, co se považují za náročné diváky. (15.07.2014)