Čtyři sluhové a čtyři mušketýři

Kdysi dávno byl tohle jeden z mála Bažantích filmů, který jsem viděl. Připadalo mi to tehdy jako senzační legrace. Po letech v tom už vidím spoustu chyb, hlavně přepálenou délku, nulový příběh a i ti Bažanti nejsou tak crazy jako jindy. Na druhou stranu, je to solidní francouzská šermovačka, kdy zejména při těch bitkách to stojí za to. Mušketýři jsou pochopitelně hrdinové, ale Bažanti jim v bojích pomáhají a škodí nepřátelům zezadu a to se zkrátka musí vidět. Takový rak v rozkroku určitě nepotěší. No a jinak jsou tu super vedlejší postavy, hlavně perverzní otec Josef a pár nezapomenutelných scén - závěrečné kopání do zadku :-) Celkově je to pohodovka, která ani po letech neurazí. (07.09.2013)

Velmi slabé. Nedostatek vtipu je nahrazován bezcílným běháním, kopáním do zadku a slovními průjmy, které natahují film na skoro dvě hodiny. Jestli předchozí filmy byly na úrovni zlatého věku grotesky, tady Les Charlots spadli tak do roku 1915. Snaha odehrát vedle komedie i klasickou Dumasovu story vede k ochotnickým hereckým výkonům a trapnostem (Kardinál mluví pisklavým hláskem; když D´Artagnan uvidí Constance, je to láska na první pohled, což je francouzsky "coup de foudre" neboli úder blesku, a tak zahřmí - a to má být vtipné????) (18.05.2010)

Tento snímek (a mluvím i o pokračování) je jiný, co se týče skupiny Les Charlots. Je to historická komedie, která vykládá známý příběh Tří mušketýrů po svém. Aneb, kde by byli všichni mušketýři bez svých sluhů. Filmy jsou peprnější i tím, že režie se ujal autor původní francouzské verze o Třech mušketýrech a vlastně střílí do svých řad. A je to vlastně původní verze filmu Andrého Hunebelleho rozdělena do dvou částí a z pohledu sluhů. Ústřední píseň filmu mi zní v hlavě dodnes. Jo, a konečně vidíme i šedou eminci, pátera Josefa. (13.08.2022)

Jako jo - v době, kdy v Československé televizi nic lepšího nedávali (tedy dávali, ale ne tak často), jsme byli rádi i za tohle blbnutí. Dnes ale musím říct, že písničky jsou strašně kakofonické a nemelodické, humor jak od puberťáků ze základky a vtipné mi to nepřišlo vůbec. Navíc je to vlastně jen sled scének, kde se někdo s někým nevtipně (tedy rádoby vtipně) mlátí, třeba že chlap vleze do kukaček-hodin, a odtud někoho sem tam majzne po hlavě, nebo že někdo někomu hodí raka do kalhot. Les Charlots nad sebou prostě potřebovali - jako u Velkého bazaru - skutečného Pana režiséra, který by je zkrotil na rozumnou mez, a scenáristu, který by jejich vtípky zapracoval do scénáře ústrojně, a ne stylem každý pes, jiná ves. (18.03.2022)

Tři mušketýři nikdy nepatřili mezi moji nejvyhledávanější filmovou „látku“, ale byl jsem zvědavý, jak si s tím poradí čtveřice maníků z Les Charlots. No úplné zklamání to nebylo, ale jak již bylo řečeno, pánové to pojali dosti odlišným způsobem, než jsem byl u jejich předchozích filmů zvyklý, ubylo kvalitních humorných situací a tak to v mých očích vypadalo dost rozpačitě. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se tu párkrát nezasmál (zvláště při soubojích s gardisty), ale jinak jsem se u sledování i dost nudil. Josephine Chaplin byla ale okouzlující a tak mi to alespoň částečně vynahradila. Pořád se to ale udrželo v průměrných vodách. 50% (02.03.2018)