Les Quatre Charlots Mousquetaires
Štyria sluhovia a štyria mušketieri
Režie:
André HunebelleScénář:
Jean HalainKamera:
Claude RobinHudba:
Les CharlotsHrají:
Jean-Guy Fechner, Gérard Filippelli, Gérard Rinaldi, Jean Sarrus, Paul Préboist, Daniel Ceccaldi, Catherine Jourdan, Jacques Seiler, Josephine Chaplin (více)Obsahy(1)
Jeden za všechny aneb takhle si to Dumas určitě nepředstavoval! ... Čtyři sluhové a čtyři mušketýři jsou jednou z nejúspěšnějších komedií skupiny Les Charlots. Tentokrát se představí jako alter ego nejslavnější čtyřky světa. Jako sluhové čtyř mušketýrů se starají o to, aby se jejich slavným pánům nic nestalo, zdárně splnili své úkoly a vlastně za ně udělají veškerou práci a mnohdy jim dokonce zachrání život. Děj není třeba popisovat, snad jen zdůraznit, jak originálně je tento příběh vyprávěn. Například scény s kardinálem a jeho úlisným špehem páterem Josephem, který je při získávání informací nepřekonatelně vynalézavý, si asi Alexander Dumas takhle nepředstavoval... Les Charlots vznikla ze slibné hudební skupiny francouzských komediálních herců, která se proslavila především v sedmdesátých letech. Nejpopulárnější však byly jejich humorné písně a originální parodické komedie, které se ve své době staly zejména pro mladé kultovními filmy. (Česká televize)
(více)Recenze (94)
Komedie s Les Charlots jsem měl rád jako dítě a i jako dospělý se k nim rád vracím.Tahle parodie na"Tři mušketýry"patří mezi moje nejoblíbenější počiny Les Charlots.Je to dobrodružná a skutečně zábavná komedie se vším všudy a i po několikátém shlédnutí většina scén"neztrapní"a zůstává stále a příjemně vtipná.Ano,je to jednoduché a je to bláznivé,ale plní to svůj účel a divák se baví.Na tyhle komedie byla 70.léta 20.století velmi úrodná.Dnes aby člověk takovouhle komedii nechal vypátrat,neb je jich méně než šafránu.Tady dávám mušketýrských 70% a kardinálem být nechci. ()
Po prvním shlédnutí jsem byl zklamán a tento film se mi zdál prostě .. nějak průměrný . Po druhé projekci však tvrdím , že jde o vynikající zábavu a jeden z nejlepších filmů s Les Charlots ... asi to bylo tím , že už jsem znal tu bláznivou hudební skupinu a že jsem dovedl ocenit její vtipy . A na to , že se mi závěrečná scéna poprvé nelíbila , tak teď se mi zdála skvělá . Vlastně nebýt těch pár skutečně malých chybiček , šel bych možná do plného hodnocení . Překvapení jak hrom ! 90% . ()
Já jsem byl překvapený, že skupina Les Charlots toho na svém kontě, co se týče filmů, nemá zase tolik. Nejslavnější jsou asi Bažanti. Režisér dělal mj. i trilogii Fantomase stejně jako scénárista, který má na kontě kromě toho třeba Piti Piti Pa, Oskara, Grand restaurant pana Septima. Takže všichni nejhlavnější zúčastnění mají s komedií bohaté zkušenosti. Parodii na Tři mušketýři pojali trochu svérázně, kdy vlastně nejde o tyto slavné postavy, ale o jejich sluhy. Film je z mého pohledu dost opozitní. Na jedné straně jsou výborné scénky a vtipy, na druhé plno hluchých míst, které spíše nebaví. Ta první část naštěstí převažuje. Ale pravdou je, že čemu se diváci smáli dneska, dnes už se tolik nesmějí. To samozřejmě neplatí o všech komediích, některé jsou nesmrtelné, ale v tomto případě určitě ano. I když se mladí herci snaží, já jsem vždy měl trochu pocit, že kolektivně přehrávají a to hlavně platí o jejich grimasách. A podle mě se moc nepovedly ani kostýmy, kdy kostkované košile určitě nikdo nenosil, ale pravdou je, že to možná byla opět cílená parodie. Nejvíc mě ale jednoznačně bavil páter Joseph v podání Paula Préboista. Celkově ale film pořád ještě bavil dost na to, aby stálo za to ho vidět znovu, což ale o druhém díle neplatí. ()
Stejně jako csfd rozdělila můj život na to, co bylo před csfd a po csfd, tak stejně tohle s mým životem udělala maturita. Tenhle film jsem si pustil jako poslední před důležitým mezníkem mého života. Chtěl pouze jednoduchou zábavu na odreagování.. Les Charlots mě hluboce zklamali, zatim nejhorší film, co jsem s nimi viděl... ()
Tenhle film by mohl sloužit jako demonstrační ukázka toho, jak vlastně působí "zub času" v kinematografii. Když jsem to jako dítě viděl při premiéře, řval jsem smíchy od začátku do konce a byl jsem přesvědčen, že tohle je ta nejlegračnější komedie vůbec (a to už jsem měl za sebou hezkou řádku Funésovek, i leccos od Pierra Richarda, nemluvě o klasických němých groteskách, Laurelu a Hardym, i Chaplinovi!) No a teď, po létech, mi nezbývá, než konstatovat, že je to strašlivě křečovité, značně primitivní a vlastně úplně odfláknuté... Hodnocení je tedy průměrem obou dojmů. ()
Reklama