Šťastné údolí

Řada nešťastných příhod, kniha čtrnáctá. Na jedné straně je mi sympatická verva, s kterou se scenáristka Sally Wainwright pustila do obžaloby násilí páchaného muži na ženách. Na druhé straně mne téměř exploatační vytěžování fyzické i psychické ženské bolesti iritovalo (při zobrazování násilí páchaného na mužích jsou tvůrci podstatně méně názorní). Téměř jako v nějakém biblickém podobenství nebo v téměř libovolném filmu od Larse von Triera (ovšem bez jeho ironického pomrkávání) přijímá Catherine jednu ránu osudu za druhou. Sama víceméně bez poskvrny (za nevhodné chování se na rozdíl od ostatních dokáže omluvit), funguje jako hromosvod cizích hříchů. Skutečné vyšetřování zločinů přitom vedou muži, jí se pouze několikrát poštěstí být náhodou ve správnou chvíli na správném místě (šťastné náhody scénář dávkuje stejně štědře jako ta nejobehranější klišé policejních seriálů). Podřízené postavení žen je konstatováno jako nezměnitelný fakt. Protagonistka se zkorumpovanému systému může buď poddat, nebo vzdát. Aktivní vyjednávání, které ukazuje jiné temné britské krimi s feministickým podtextem The Fall, jí není umožněno. Zvýšený zájem o utrpení zlomených a nalomených žen se odráží také v postupné žánrové proměně z procedurálního krimithrilleru v drásavé, částečně mateřské, částečně „kitchen-sink“ melodrama s hysterickými postavami. Není to sice na škodu, neboť silné emocionální scény postavené na hereckých výkonech dokáže Wainwrightová napsat lépe než scény něčím napínavé či překvapující (napětí je zde vzhledem k vševědoucímu vyprávění vůbec poskrovnu), jenomže poslední dvě epizody (které neodhalují mnoho nových informací a hlavně rozmazávají starší i novější traumata a prohlubují smutek a depresi hlavní postavy) a vyústění celé série jsou kvůli tomu v kontextu předchozího dění poněkud neuspokojivé. Přepnutí žánru totiž působí jako snaha nastavit čas o další dvě hodiny, spíše než jako reakce na potřeby vyprávění. Přes zvýšený zájem o vnitřní svět postav jsou hrdinové pozoruhodně neměnní a předvídatelní. Máme jistotu, že nevystoupí ze svých stereotypních škatulek. Cokoli udělá Tommy, bude ve své podstatě úchylné a zlé, cokoli udělá Catherine, bude správné. Na podobnou jednostrannost doplácí také snaha vytvářet atmosféru světa, z něhož vymizely skoro všechny pozitivní hodnoty a láskyplné mezilidské vztahy. Autorka moc tlačí na pilu, všechno je jenom temné, a může být jedině temnějším. Humor se, na rozdíl od námětově blízkého Farga, nepřipouští. Příliš urputná snaha o ponurost má ve výsledku opačný efekt – stává se úsměvnou. Oproti jiným britským a skandinávským krimi alespoň nejsou směšné příběhové zvraty, které scénář po většinu času udržuje ve sféře uvěřitelného. Společně s vynikající Sarah Lancashire jde o jeden z mála plusů série příliš ploché, aby mohla stát na postavách a zároveň málo našlapané dějem, aby byla uspokojující jako detektivka. 65% (04.12.2014)

Vypadá to, že se seriály o policistech, kteří bojují se svými vnitřními démony, se v Británii roztrhl pytel. A přestože hlavní ženská hrdinka je vcelku vítaným zpestřením, Good Cop a Luther ji stále kvalitativně převyšují. První epizodou si mě toto pochmurně krásné údolí (které ale Londýn ani Edinburgh do kapsy opravdu nestrčí) příliš nezískalo. Postavy působily nesympaticky a karty jsou rozdané příliš brzy. V dalším díle však již děj pomalu vrcholí a nabere spád; napínavé zvraty skvěle fungují až do čtvrtého dílu, kdy se však znenadání hlavní zápletka (skoro) vyřeší. Poslední dvě epizody tedy nejsou tak odzbrojující jako 2.-4., ale i tak se po finále dostaví pocit zadostiučinění. Pohled na zdeptanou hlavní hrdinku byl sice trochu otravný, ale zřejmě se jedná o nutné zlo. Příběh částečně i díky tomu působí lidsky a opravdově. Po delším zvážení musím pochválit i herce - každému z nich padla role jako ulitá, snad jen Sarah Lancashire působila až nevěřícně starší, než její manžel a chvílemi jsem jim nevěřila. Charismatický Ashley byl vykreslený skvěle a zřejmě jako s jediným záporákem se s ním dalo trochu sympatizovat. Naopak Pembertona budu mít zřejmě napořád zaškatulkovaného jako "toho podělanýho sraba z Happy Valley". Nakonec si mě tedy Happy Valley, ve kterém všechny útrapy řeší šálkem čaje, omotalo kolem prstu. Nad pěti hvězdičkami však stále váhám, protože.. no, protože Luther a Good Cop :) Každopádně mi nedá poznamenat, že ten malý rozcáplý harant Ryan je jako každé druhé dítě v Anglii, neskutečně otravné. (14.12.2014)

Další poctivé britské detektivní drama, které je po všech stránkách naprosto perfektní. Chytrý scénář, který nám servíruje strhující příběh, jenž šťastný ani náhodou není, navíc fantasticky pracuje s prvotřídně zahranými postavami. Šťastné údolí vám nedovolí se od něj odtrhnout, protože tohle je skutečně poctivé britské řemeslo a jako seriál tohoto žánru stojí opravdu hodně, hodně vysoko. První řada byla místy znepokojivě mrazivá, díl od dílu lepší (ta gradace je opravdu neskutečná) a absolutně strhující a ta druhá jí vůbec nedělá ostudu. Zručná režie, poctivá atmosféra, malé město (prakticky venkov) a psychologie vystavěná na jedničku. Sarah Lancashire a James Norton jsou naprosto neskuteční, zejména v tom sklepě. Je to docela otrava, ale Briti zase předvádějí bezchybné, poctivé drama, které slabší povahy vžene do solidní deprese - a ty silnější možná taky. Takhle vypadá kriminálka!!! 100%. (09.11.2017)

V celkovém hodnocení to jsou slabé 3 hvězdy. 1. série: hezký děj, správná detektivní práce, náhody a štěstí tak nebyly do očí, vynikající postava hlavní hrdinky - silných 85 %. 2. série: zklamání, 3 dějové linie, které v zásadě vyšumí do prázdna. Linie se sériovým vrahem ukončena nesmyslně, linie s vraždícím policistou ukončena směšně a linie s Jamesem Nortonem vyšuměna - slabých 40 %. 3. série: tady už je to jen slabý průměr. (26.08.2023)

Podobné překvapení jako byl loni seriál Broadchurch, navíc Happy Valley jde, co do vykreslení charakterů, věrohodnosti počínání postav a hlavně co do emocionálního napalmu, ještě dál. Protože tohle je, vážení milovníci serošů z produkce BíBíSí, neskutečná pecka! Sarah Lancashire je ode dneška můj největší hírou a Happy Valley strčí, co do krásy, do kapsy celej Londýn, Manchester a Edinburgh dohromady. Navíc ten přízvuk, Aj fokn lov it :-) Jinak čsfd zase jednou klame, těch dílů není tři, ale naštěstí jednou tolik. Za druhou řadu bych se vůbec nezlobil, protože tohle byl nejlepší seriál letošní sezóny (ano, lepší i než novej Doctor). (02.09.2014)