Motocyklové deníky

Tradiční road-movie okořeněná především neokoukaným prostředím Jižní Ameriky, netradičním hrdinou v popředí a sympatickým emocionálním vykreslením známého revolucionáře Che Guevary. A to prosím téměř nezatížené jakýmkoliv politickým poselstvím, za čímž si stojím navzdory některým komentářům okolních uživatelů. Herecky výborné duo se pomalým tempem rozjíždí skrze Argentinu, Chile, Peru, Kolumbii až do Venezuely a rytmus roste společně s horkem kontinentu a film se pomalu přetavuje z cestopisu až k jednoduchému, ale přesvědčivému zobrazení motivů, které klučinu studujícímu medicínu dohnali až do země zaslíbené doutníkům a líbezné hudbě… (26.08.2009)

Film je dosť badateľne rozdelený na dve časti. Tá prvá, dobrodružná, je výborná. Príjemné zážitky, stretávanie nových ľudí, kultúr, pamiatok atď, no druhá, ktorá mala byť kvázi emotívna sa podľa mňa akosi nepodarila. Škoda, že film neostal pri prvej polovici a nesnažil sa nastoliť nejaké morálne ponaučenie alebo niečo podobné. Ale inak príjemne stráviteľné sústo navyše s fantastickými scenériami. 65%. (25.06.2006)

Kdo Motocyklové deníky četl a líbily se mu, tak film asi ocení. Určitě to nešlo natočit moc jinak, jelikož je to prostě cestopis. K Che Guevarovi můžete mít postoj jakýkoliv, ale jeho kniha je cenná výpověď o tom, jak to tenkrát v Jižní Americe vypadalo. Ten film se to snaží co nejvíce přiblížit a dle mého mínění docela úspěšně. (19.04.2008)

I ti, kdož chovají ideologický nebo jiný odpor k tomu známému vousatému chlapíkovi v baretu s doutníkem a s přezdívkou "Che", který na nás čumívá z triček levicových exhibicionistů a ze spousty jiných předmětů, si tento film mohou bez obav na zkoušku pustit, neboť v jeho první půli jde ponejvíce "jen" o jihoamerické road movie dvou mladých kluků z padesátých let, a spíše než prezentace nějakých politických stanovisek se divák dočká krásných a působivých přírodních scenérií. Avšak postupně jsme svědky nejrůznějších situací a zážitků, které formovaly názory mladého budoucího radikálního revolucionáře, a v některých monolozích či dialozích počnou probleskávat různé jeho sociologické či politologické postřehy. Mnohá setkání tváří v tvář s bezmocí a chudobou prostých lidí a s propastnou sociální nerovností a nespravedlností zanechala ve studentu medicíny hluboké stopy, pevně ho utvrdila v jeho komunistickém světonázoru a předurčila jeho další životní cestu. A jak dokazuje současnost, socialismus je pro většinu obyvatel zemí Latinské Ameriky stále přitažlivý a v tamních podmínkách představuje asi ten nejlepší a nespravedlnější společenský systém, jaký tam lze nastolit. Můžete s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat... P.S. Na dovolené jsem přečetl knižní předlohu, takže jsem zjistil, že ve filmu bylo mnohé natočeno trochu jinak či zjednodušeněji než ve skutečnosti, což mě dost mrzí. A také mladý Che se ve svých vzpomínkách občas nejeví v nejlepším světle (například časté lhaní kvůli získání jídla), což je ovšem na druhou stranu i sympatické, protože je to známkou pisatelovy upřímnosti. (07.07.2013)

3/10 Moje původní mladická zkušenost s Che na tričku mě v konfrontaci s párkem holých lebek stála dva zuby, takže poselství tohoto filmu ať už mohlo být jakékoliv nebylo s to tento zážitek přebít. Angažovaní nezarostlého hezounka Bernala mu jistě v celé latinské Americe, kudy původně Che projížděl, přineslo dostatečnou popularitu na to, aby už nikdy nic dalšího nemusel natočit a dožil jako hvězda, přestože ho ve snímku herecky naprosto zastiňuje jeho spolucestující se svými "přízemními" starostmi. Spíš než roadmovie na jehož konci nám to Che natře plamennou řečí o sjednocení Ameriky to působilo jako přírodovědná studie z dílny National Geographic, která má do těchto pokrokem zapomenutých koutů přilákat co nejvíc turistů, na kterých by si pak místní namastili kapsu. Viva revolucion! Viva pesos!!! (13.08.2008)