Země nikoho

Najlepší zahraničný film roku 2002. Dráma s prvkami čierneho humoru rozpráva príbeh srbského a bosnianskeho vojaka, ktorí sa dostali do situácie v ktorej sa snažia aspoň chvíľu jeden druhého nezabiť. Do toho zasiahne dotieravá televízia a UNPROFOR /šmolkovia ako ich volajú/, ktorí vlastne nič zásadné riešiť nemôže. Film je nakoniec plný absurdných i komických situácií, hoci od začiatku cítiť, že to neskončí dobre, pretože nevraživosť je príliš veľká. Vynikajúce dialógy skvelo doplňujú už aj tak celkom dusnú atmosféru. Nezmyselné /ale vtipné/ hádky o tom kto začal vojnu, prečo môžem to a to a ty nie /odpoveď: "Zač što ja mam pušku a ty ne."/ trošku pripomenie dialógy od Leoneho /Dobrý,zlý a škaredý/, debaty o tom, že sa netreba predstavovať /"Keď sa nabudúce stretneme, bude to len cez hľadáčik pušky"/ a kopa ďalších skvelých dialógov a scén s kvalitnými hereckými výkonmi. Niet dôvod prečo by som tomuto filmu nemohol dať s čistým svedomím plný počet. Odporúčam titulky, v originálnom znení tie hlášky vyznejú lepšie. 90%. (09.02.2009)

Zdánlivě malý a nevýznamný film, který však jakoby skrytě disponuje velkou mírou osobitosti jak v námětu, tak jeho zpracování, přirozenosti a skvělých hereckých výkonech mě zcela neznámých tváří. Nejvíce mě zaujali Branko Djuric jako Čiki a také Georges Siatidis coby Marchand alias Charlie Tango. Počáteční sekvence "v mlze" a rozhovory vojáků je výborným a vtipným úvodem k filmu. "Víte, jaký je rozdíl mezi pesimistou a optimistou? Pesimista řekne, že už nemůže být hůř. A optimista řekne: "Ale může." - "Od tý chvíle, co jsme tady, poslouchám tvý vtipy, ale ještě jsem neslyšel, že by se někdo zasmál." :) (24.07.2011)

Zákop mezi frontami a v něm soukromá názorová válka o to, kdo začal tu opravdovou „Vy jste začali válku.- Ne, vy jste začali válku. Ne, vy! - Koho to teď zajímá? Všichni jsme ve stejný prdeli“. Přetahovaná o zbraně (každý chvilku, tahá pilku). Mina Made in E.U. na které leží živý člověk. Totální zbytečnost a neschopnost modrých přileb„- Proč jsme kurva tady? - Dobrá otázka.“ Bezradnost velení „nemůžu udělat nic, bez schválení valného shromáždění Spojených národů. A nemyslím, že valné shromáždění se shromáždí“. A tisk, který potřebuje jenom pravidelnou reportáž. Myslím si, že nejlépe vše vystihuje ironická poznámka bosenského vojáka .„Díky Bohu, že s vámi můžeme počítat.“ (01.10.2005)

Film mi nedal viac než iné s podobnou tématikou. Ale pekne poukazuje, že v podstate sa zabíjali bratia. Hovoria jedným jazykom, majú veľa spoločného a predsa sa nenávidia. A navzájom obviňujú, kto za to môže. Filmu sa celkom dobre podarilo skĺbiť to humorné s tragickým. Vo výsledku si však pamätám z neho maximálne tak jednu scénu. (14.12.2021)

Příběh dvou vojáků uzavřených v v úzkém pásu země uprostřed frontové linie. Celý film působí, jakoby byl rozdělen do dvou částí. První část je komorním konverzačním dramatem tří mužů uvězněných v zákopu. Jejich hádky o původci konflitku vyznívají spíše směšně a bezvýznamně, protože už vlastně ani nikdo nejspíš neví, proč bojují. Druhá část začíná, když do děje vstoupí jednotky OSN a muži v zákopu se. Zobrazením jejich neochoty pomáhat dostává snímek trochu protizápadní nádech. Novináři, zde vykreslení, působí pouze jako lovci senzací. Jejich honba za příběhem je tak zběsilá, že se neštítí prakticky ničeho, co pak překroutí a použijí, jak se jim to bude hodit nejlépe. Oproti jiným protiválečným filmům zde nejsou zobrazeny hrůzy válečné vřavy a umírající, ale důraz je kladen především na pocit nesmyslnosti a zbytečnosti války plynoucího hlavně ze situací v první části filmu. (22.01.2008)