Kukačka

Největší hodnotou tohoto filmu je exotika prostředí. Druhou věcí, která vzbudila moji pozornost a jistou míru obdivu, je postava onoho Rusa. Je pozoruhodné, že ruský autor dokázal napsat postavu, která - ač vlastí odsouzená k smrti - nadále za ni typicky po rusku bojuje a do posledního dechu usiluje o nepřítelovu smrt. A postaví ji do kontrastu s Finem, který má k válce docela rozumný vztah, a Laponkou, která ji s divošskou prostotou pokládá za vůbec pitomou. Čili ten Rus z toho v ruském filmu vychází jako největší vůl. To je pozoruhodné. Jako celek se mi film jeví sice pravdivým, ale přece jen myšlenkově jaksi chudým. Dobrý autor by z námětu vytěžil mnohem víc. (02.01.2016)

Kukuška je skvelá čierna komédia a zároveň veľmi dobrá vojnová dráma. Znie to možno čudne, ale málokedy sa podarí takto namiešať humor aj absurditu s vojnovou realitou. Smejete sa na dialógoch medzi postavami, ktoré si navzájom nerozumejú, ale často hovoria o tom istom - a často nie. V rovnakej chvíli cítite chladnú atmosféru vojny a riziko vyplývajúce z nedorozumení, aké daná situácia prináša. Taktiež môžete študovať troch ľudí a ich vlastné spôsoby vyrovnávania sa s vojnou. Veikkov zápas o prežitie, Annin každodenný stereotyp aj Pšoltiho búrlivé správanie sú úplne sympatické a ľudské. Výborne som sa bavila a zároveň som sa každú chvíľu obávala konfliktu medzi horúcou hlavou Pšoltim a príliš ukecaným Veikkom. A na záver nemôžem nespomenúť čistú erotiku, ktorá prúdi koexistenciou postáv ako rieka, láka aj unáša ich. V ich situácii išlo viac o potrebu, ale cítila som sa ako pri sledovaní ľahko erotickej love story. No a záver...ten je sladkou čerešničkou na torte. Kukušku veľmi odporúčam! (17.04.2005)

Slyšeli jste už tenhle: „potkali se v jedné chatrči Laponka, Fin a Rus…“? Asi ne, ono se o něm moc nemluví. Ani v něm se moc nemluví. A když se mluví, tak to jako by se mluvilo do větru, neboť jazyková bariéra je nezdolná. Větrem, ale spíše takovým melancholickým, lehce flegmatickým vánkem, se nechává unášet také kamera, kreslící poetické obrázky v duchu (ale bez ducha) nejlepších děl Tarkovského (čili všech). Co si pamatuji, Tarkovského filmy nebyly tak vtipné, měli silnější uspávací účinky a koncentraci symbolů, jež přesahovala rámec intelektuálních možností průměrného diváka. Ve všech ohledech nadprůměrná Kukačka rozšiřuje nepočetnou skupinku dobrých válečných komedií, nad nimiž ční minimálně krásou obrázků a lehkostí, s jakou se dobere milé pointy. 80% Zajímavé komentáře: Gemini, Rex Mundi, gudaulin, dokktor (22.06.2008)

Zcela prostým a obyčejným způsobem odvyprávěný příběh vezme za srdce a pronikne do mysli, je totiž tak hluboce lidský, že to vtěsnat do slov nelze. Tři cizinci, a to ve všech ohledech, propojí své osudy, aniž by si mezi sebou vyměnili, či dokázali vyměnit, jeden jediný rozumný dialog. A ač to vyznívá místy komicky, ta jazyková bariéra a četná nedorozumění, vše podstatné pro život se odehrává beze slov. V jednoduchosti je krása a v tomto případě i síla. Velmi kladně hodnotím srozumitelné poselství filmu, překrásnou a nedotčenou přírodu, úžasnou atmosféru a v neposlední řadě herecké výkony. Skvělé, prostě skvělé, působivé a podmanivé. (11.11.2014)

Nápad je tak jednoduchý, že je vlastně geniální: setkání tří lidí je setkáním tří zcela odlišných kultur a humorné zmatení jazyků je jen vedlejším efektem. Režisér nechává diváka, ať se na jejich účet baví, ale také ho přinutí, aby se nesmál, když něco myslí vážně. Zatímco u Svérázů jsem se „jen“ dobře bavil, Kukuška mě vyloženě nadchla. Ale to neznamená, že bych nechtěl vidět ten třetí Svéráz. (09.03.2004)