Hrdina

Čína už dokázala, že hlavním prvkem jejich filmu je estetika. Estetika snad ve všem, v čem může být. Dokonce i ve smrti. Nádherná a hluboká hudba. Překrásné boje, kde spíš než o násilí jde o hru těla-jako balet nebo tanec. Hrdina se pyšní hlubokou myšlenkou, uměleckými scénami a strhujícími boji. Navíc závěrečná smrt hlavních aktérů může trhat srdce i bez zbytečných amerických udělátek (rozumějme nekonečný infantilní brek, řev...). A právě v té jednoduchosti je síla (03.10.2009)

Málo příběhu, gravitace a herectví Jeta Li, naproti tomu hodně sytých barev, baletu, šípů, statistů a bohužel taky pestrobarevné nudy. Za hodně juanů krásně namalovaná poštovní schránka, ale uvnitř žádné hezké psaní.. Chtěl bych v rámci domácí produkce vidět něco podobného o Janu Žižkovi (Kanyza?), jak skáče po hladině Vltavy, létá s palcátem v ruce nad vozovou hradbou a přitom kope papežovy hochy do jejich udivených křižáckých ksichtů.. (01.12.2009)

Uhrančivý snímek, který spojuje poklidně plynoucí (tempem takřka harmonickou) orientální legendu o vzniku jednotné Číny a strhující vizuální styl ala Matrix. Narozdíl od efektní západní produkce jsou však bojové scény pouze jednou z mnoha složek a boj v příběhu má více rovin. Nejedná se o smrtící balet, v němž hrdina potírá zlo, nýbrž o jakýsi druh duchovního dialogu, v němž jsou zbraně jen prostředkem poznání, že nejmocnější zbraň je žádná zbraň. Zhang podal svůj snímek po výtvarné stránce naprosto strhujícím způsobem, emoce se spíše než v myticky strnulých postavách zračí v barvách a živlech (oheň, voda, vzduch i zem jakoby vyadřovaly pocity za hrdiny). Velmi se mi zamlouvá "jing-jangové " ladění příběhu, kdy zlo i dobro jsou neoddělitelně spjaty ve "Svět" a hrdina není tím, kdo ve jménu dobra porazí zlo, ale tím, kdo pochopí Svět a podstoupí oběť. Hrdina svým celkovým laděním a atmosférou sugeruje orientálně vyrovnaného ducha a precizní hrou se symboly se řadí mezi snímky, které nejsou jen záležitostí rychlého meče, ale i záležitostí myšlenky. Škoda, že ta se po přehnaně přímočarém úvodu příliš uzlí v retrospektivách a verzích minulých dějů, ale její pointa přichází přesně včas a vyznívá právě tak, jak vyznít má... Jasně a nepodbízivě. Byť je tedy Hrdina v některých aspektech velice západním filmem (místy možná trochu porušil dobrou míru), celkovým vyzněním je velice exotický a východní... A rád se k němu za čas zase vrátím. (06.04.2004)

Tohle je skutecne nadherna podivana, ale nejaky vytky k filmu prece jen mam. Hlavne to je scenar, kterej je vcelku jednoduchej - verze Bezejmeneho-souboje, verze cisare-souboje, vysvetleni jak to skutecne bylo-souboje a smrt hlavnich predstavitelu. A do toho par rozhovoru, ktere zbytecne zdrzujou od nadhernejch souboju. Souboje jsou natocene naprosto uzasne, se spoustou nezapomenutelnejch scen, ale na druhou stranu, je to cele desne nacancane, vlajici obleceni, barevny kontrasty a litani. Kdyby byli souboje vic drsny vubec bych se nezlobil, a navic nejsou vubec krvavy. Taky bych zvolil jinou hudbu, takle to cely pripomina nejaky tanecni vystoupeni. Ale to vsechno nic nemeni na tom, ze to je proste nadhera, ktera si tech 5* zaslouzi. (16.08.2005)

Nedávno jsem si za čékádéčkem odchytil jednoho rákose a ten vůbec nelétal, ať jsem do něj šťouchal klacíkem sebeúporněji! Ba co více, místo hutných filosofických promluv breptal jen to svoje věčné ,,čuláku, čuláku"..... Ještě ke všemu jsem si v půlce hrdinování hodil chrupku, takže tentokráte bez hvězd. (03.10.2013)