Den Trifidů

Totální výmrd geniálního románu, který všechny jeho úžasné atributy (beznaděj, myšlenky, akce) mixuje do podoby standardního monster béčka, jakých vzniklo ve stejné době mraky. Z hříčky přírody se stali emzáci a z inteligentního hlavního hrdiny nudné macho. Nejsem přítelem srovnávání tištěných předloh s jejich audiovizuální kopií, protože sympatie většinou stojí na straně psacích strojů než kamery, ale zde je výsledek k původnímu dílu natolik barbarský a znásilňující, až prostě nemůžu jinak. A co víc, nebýt kultovnosti předlohy, dneska by po filmu neštěkl ani pes. Paradoxní to zapsání se do podvědomí diváků… (02.09.2007)

Román Johna Wyndhama je jeden z mých největších dosavadních restů (v době psaní komentáře) a dosti jsem váhal, zda se na film podívat, abych si knihu nezkazil. Na druhou stranu, řekl jsem si, že když to má být jen torzo změněné do klasického monster hororu, je to asi jedno. Troufám si říct, že pro tento film je lepší předlohu neznat, jelikož člověk nemusí být až tak zklamán (já mám tohle zase s Running Manem). Ve srovnání s jinými monster sci-fi, je totiž tohle jinak o třídu výše. Jsou zde náznaky velkého potenciálu, který je předpokládám bohatě využit v knize, což je poměrně paradox. Většinou filmy nabízejí doslovnost a u knih je nutno pěstovat abstrakní myšlení. V tomto filmu si jen můžete domýšlet všechny důsledky naznačeného děje. Ale ve výsledku mi to až tak nevadilo. Co mi trochu vadilo, byly ony dvě oddělené linie příběhu, z nichž ta na majáku by byla naprosto přebytečná, kdyby v ní nebyl onen konec. Hlavní linku to poměrně dosti brzdilo a klesalo tím napětí. Konec hlavní linie je uspěchaný. Z Triffidů nejde takový strach, jaký by měl být, ale jako celek je to slušné. Dost možná nejzajímavější monster sci-fi své doby (což je jinak subžánr sci-fi, který snad jako jediný nemám rád, škoda, že zástupců je tolik), ovšem pouze díky nápadům z předlohy. (05.06.2013)

Den Triffidu je suverenne najslavnejsi roman spisovatela Johna Wyndhama z Velkej Britanie, a pozeram, ze talentovany, ale dost neznamy reziser Freddie Francis /Paranoiac 1963/ natocil o tom aj film, ktory sice behom desatroci brutalne zostarol, ale ma cosi do seba. Ide tu o triffidy, jedovate rastliny ktore utocia na ludi. Film zacina scenkou v nemocnici, potom sa rozbehol film. Trochu ma sralo, ze triffidy vedia hovorit, coz tento film dost zhodilo. Z uhla pohladu svojho vzniku maju triffidy dobre masky, takze vydalo na priemernu podivau . 55 % (15.10.2019)

Při prvních záběrech jsem si uvědomil, že jsem tenhle "skvost" už kdysi viděl na videu. S geniální knížkou to nemá společného naprosto nic - původ, vzhled i schopnosti triffidů jsou jiné, hrdina je jiný a kromě probuzení v nemocnici zde není jediná scéna, nápad, myšlenka z knihy. Je to jak vzít Babičku Boženy Němcové a udělat s postavami z knihy komedii ve stylu Babovřesky. Odhlédnuto od knihy je to pořád strašlivá sračka - příšerné zadní projekce, jakési slizky v rolích trifidů, slepci co nevypadají jako slepci, táhnoucí se děj a céčkově debilní finále. Mořská voda ničící triffidy... proč na to pan Wyndham nepřišel? Odpad a paradoxně v nulové konkurenci sci-fi roku 1963. (05.04.2014)

Knížku jsem miloval odmala, asi první SF co jsem četl. Proto jsem před nějakými 16 až 17 lety napjatě vložil VHS do přístroje a čekal - ale tenhle paskvil jsem nečekal. Jestli má někdo Plán 9 za nejhorší film, já mám jiného kandidáta. Filmaři zjevně knihu nečetli nebo nepochopili. Navíc to co natočili, je naprosto tragické i samo o sobě, i když si čtenář odmyslí prznění klasické předlohy. Chatrná výprava, hraní a především příběh. Kde jsou hlavní myšlenky a síla knihy, především jeden z nejlepších popisů rozpadu civilizované společnosti a tíha osamělosti (a vědomí neschopnosti zachránit ostatní). Pozadí vzniku trifidů a jejich rozšíření po Zemi taktéž zcela chybí. Pozdější televizní zpracování je prý dobré, (někdy snad) uvidíme. (10.02.2010)