Reklama

Reklama

Mzda strachu

  • Československo Cena strachu (více)
TV spot

Obsahy(1)

Las Piedras, malé, od zbytku světa odříznuté městečko v jedné nejmenované zemi střední Ameriky. Bezcílně tu marní čas horda dobrodruhů nejrůznějších národností, která horečně vyhlíží jakoukoliv naději, jak uniknout všudypřítomné bídě a nudě. Mezi nimi je i Mario (Yves Montand), kterému zpříjemňuje pobyt mladá obsluha místí krčmy Linda (Véra Clouzot); Jo (Charles Vanel), francouzský gangster s nervy z ocele; Bimba (Peter van Eyck), tajuplný Němec, který přežil nacistický pracovní tábor; a Ital Luigi (Folco Lulli), nejlepší Mariův přítel - ovšem jen dokud se Mario nedal dohromady s Joem. Jednoho dne se jim naskytne možnost, jak přijít k vytouženým penězům, které jim umožní únik ze země: vypukne požár ropného pole a americký koncern, jediný zaměstnavatel v kraji, nabídne mužům 2 000 dolarů, když ve dvou náklaďácích přepraví pro hašení nutný nytroglycerin. Čeká je 500 kilometrů dlouhá cesta, při níž může sebemenší nehoda vést k explozi zničujících následků...Podle románu Georgese Arnauda. V roce 1977 natočil William Friedkin remake SORCERER. (Pohrobek)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (253)

nascendi 

všechny recenze uživatele

60 rokov po nakrútení a iba o málo menej rokov od doby, keď som tento slávny Clouzotov film videl premiérovo, som si ho pozrel opätovne, aby som verifikoval pôvodné hodnotenie a doplnil komentár. Jednu hviezdičku som musel ubrať, pretože úvodná časť je naozaj príliš rozvláčna. Ale prevážanie nitroglycerínu je už tým, čo urobilo tento film slávnym. Nemá význam sa pozastavovať nad niektorými technickými nezmyslami, ani občasným prehrávaním Yvesa Montanda, stačí si vychutnávať napätie a dramatickosť situácie, ktoré sú prítomné aj pri opakovanom sledovaní. Nie je veľa filmov, ktoré diváka zaujmú aj po 60 rokoch. ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Tak tohle je ten biják, který učinil z Yvese Montanda hvězdu první kategorie. Viděl jsem ho sice už před lety, ale dodnes si pamatuji díky úžasné sugestivnosti většinu scén - třeba jak auto naložené hypersenzitivní tekutinou vjíždí na hrbolatou silnici a za žádnou cenu nesmí zpomalit pod padesátku. Nebo jak starší z řidičů přijde o nohu a pomaluju umírá v naftě. A pak samozřejmě tu naprosto poslední scénu s jízdou po serpentinách, která připomene staré úsloví, že nikdy nebylo tak špatně, any nemohlo být ještě hůř. :o) Je to nádherný film. ()

Reklama

poz3n 

všechny recenze uživatele

Málokdy se stane, aby remake filmu byl stejně dobrý, jako jeho originál. Dovolím si tvrdit, že v případě Mzdy strachu to platí. Clouzotův originál i Friedkinův remake jsou oba výborné filmy, mají mnoho společného a zároveň nabízejí momenty, díky kterým mají v kinematografii oba své pevné místo. Obě Mzdy strachu předkládají svojí nejslabší (či nejnudnější) část ve svém úvodu. Expozice je opravdu dlouhá, postupně diváka seznamuje s postavami a je docela možné, že děje neznalého diváka by mohla odradit. Zpětně je však jasné, že přehnaná délka expozice slouží zbytku příběhu a dostává diváka velice blízko postavám. I ona má v ději tedy své důležité místo. Druhá část (tedy ta, kvůli které na to každý kouká) přichází opravdu s nervydrásající podívanou, při které s přehledem propotíte triko. Tak jako má Friedkinova verze své nezapomenutelné momenty ve scénách se spadlým stromem a především s provazovým mostem, tak i Clouzot s obdivuhodnou suverénností servíruje sekvence, na které budete dlouho vzpomínat (odstřelování kamene, ropné jezírko). Clouzotova Mzda strachu je tak vzhledem k době svého vzniku úctyhodným filmem, který divákovi ve své druhé části nedá oddychnout. 9/10 ()

pepo 

všechny recenze uživatele

Dve a pol hodiny sú aj napriek tomu, že som sa ani minútu nenudil možno veľa ale všetko to napätie a "chlapáckosť" filmu to vynahrádzajú . Vynikajúca atmosféra "bomby pod sedadlom", parádny herci ale aj záverečná minúta, ktorá mi takmer úplne zničila dojem z filmu.Klubový diváci si nad finále určite budú pohonkávať pretože je to určite celé nejaká veľká metafora na zlý kapitalizmus, kolečká osudu, predzvesť príchodu Roberta Fica do politiky alebo podobnú hovadinu ale obyčajného človeka to musí zákonite nasrať pretože sa cíti podvedený. Stále tvrdím, že francúzska kinematografia nenávidí divákov a tento film mi dáva za pravdu. 5* s tým, že si odmyslím koniec pretože inak je to úplná pecka ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Tak konečně jsem po letech viděl originál celý (dosud jsem vždy chytil jen konec) a mohu srovnat. Pokud jde čistě o scény přepravy, boje s tvrdou cestou, řízení nákladních vozů a podobně, tak není moc co vytknout. Horší je to s postavami, protože hlavní posádka mi spíše lezla na nervy (co třeba Linda vidí na Mariovi, který se k ní celou dobu chová jako k onuci). Druhá dvojka mi byla mnohem sympatičtější po všech stránkách. Rozhodně má film stále co nabídnout, v tomto případě ale stavím výše Friedkinovu verzi. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (16)

  • Film se měl původně natáčet ve Španělsku. Ovšem Yves Montand (Mario Livi) tam odmítl natáčet, dokud byl u moci diktátor Francisco Franco. Nakonec se tedy natáčelo na jihu Francie. Přesto šlo ze strany Montanda o odvážný požadavek, jelikož do té doby byl hercem malých rolí a nemohl si moc „vyskakovat“. Hvězdu francouzské kinematografie z něj udělala právě až Mzda strachu. (DaViD´82)
  • Natáčení začalo 27. srpna 1951 a bylo plánováno na devět týdnů. Ovšem natáčení stíhala jedna pohroma za druhou. Proti všem předpokladům byly nezvykle velké srážky, což zapříčinilo nejen zapadávání vozidel, ale i devastování natáčecí techniky a placu. Navíc si režisér Henri-Georges Clouzot zlomil kotník a jeho žena Véra Clouzot, představitelka Lindy, vážně onemocněla. Došlo tedy k tomu, že na konci listopadu byla natočena pouze sotva polovina filmu. Vzhledem k blížící se zimě bylo natáčení na půl roku pozastaveno. Poslední klapka nakonec tedy padla až v létě 1952. (DaViD´82)
  • Malý dvouosý nákladní vůz je Dodge T-110, velký tříosý pak White 666. (Stejšn)

Reklama

Reklama