Mzda strachu
-
Sorcerer
-
Mzda strachu
Thriller
USA, 1977, 121 min
Režie:
William FriedkinHudba:
Tangerine DreamObsah
-
V nejmenované středoamerické zemi se stane terčem sabotáže ropný vrt. Leží na tak nepřístupném místě, že jediná cesta k němu vede stezkami v neprostupné džungli. Protože hořící vrt lze uhasit jedině nebezpečně těkavým nitroglycerinem, dostává životní šanci skupinka dobrodruhů, kteří se v této zemi ukrývají před zákonem. Pokud dovezou nitroglycerin k cíli, mohou se vrátit do společnosti. Remake slavného Clouzetova filmu se původně jmenoval The Sorcerer (Čaroděj), což bylo jméno jednoho nákladního vozu, ale filmová společnost CIC ho před uvedením do kin zkrátila o 29 minut a přejmenovala na Mzdu strachu. Pro televizní vysílání a domácí video/DVD zůstal v nezkrácené podobě. (Robbi)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (37)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Zvuk(15.4.2004)
-
T2
║Rozpočet $22miliónov║Tržby USA $12,000,000║Tržby Celosvetovo $-║(15.3.2010)
-
Rob Roy
218(28.3.2010)
-
DaViD´82
Dlouhá léta jsem znal nazpaměť tuto americkou verzi. Poté jsem se seznámil s francouzským originálem (a přečetl si předlohu). Od té doby jsem na Friedkinův remake ne přímo zanevřel, ale tak nějak jsem ho sesadil "z piedestalu". I tak bych ho však bez váhání zařadil k těm vůbec nejlepším předělávkám. Dokonce bych řekl, že to je jeden z mála remaků, který má smysl a obstojí i sám o sobě. V lecčem se totiž originálu vyrovná (Montaud versus Schneider), v něčem ho i o míle překonává (hudební složka, všechna čest Tangarine Dream) a rozhodně je i neméně napínavý. Problém vyvstává u intenzivnosti a vyhrocenosti. Ty tu nejsou ani v jedné scéně, zatímco u Francouzů jsou přítomny po celou druhou polovinu. Částečně viním i haluzní atmosféru (viz sestavování náklaďáků apod.), do které to Friedkin zabalil. Umí sice pohltit, ale naprostý a totální realimus originálu je u podobného typu filmu tak nějak akurátnější. Přesto je škoda, že jde o poslední z dobrých "velkých" filmů Williama Friedkina, ten chlap měl setsakra talent.(6.8.2010)
-
movie
Po pár týdnech od shlédnutí se mi to tak dokonale rozleželo, že nemůžu jinak než změnit ze 4 na 5. Výborné.(21.5.2012)
-
Mr.Apache
Film na němž vyhořela slibně rozjetá kariéra režiséra, který se do té doby počítal ke stejné lize nové hollywoodské krve jako Scorsese, Coppola, De Palma nebo Spielberg. Jak známo, Friedkin měl tehdy na kontě dva majstrštyky: Francouzskou spojku a The Exorcist. Díky nim byl považován bezmála za génia, a čekalo se s jakou peckou přijde teď. A on si vybral klasický francouzský snímek, který se rozhodl předělat ve svém typickém stylu. Celému projektu hodně věřil, a dal do něj dle vlastních slov všechno. A ono to nevyšlo. Film propadl u diváků i kritiky. Možná tehdy byli lidi na remaky citlivější než jsou teď, ale pokud bychom měli hledat ve filmové historii předělávky, které stojí za to, Friedkinova Mzda strachu by si zasloužila být v tomhle žebříčku na předních místech. Děj původního filmu je zde rozvinut o to, co v originále zůstává tajemstvím – tedy JAK se hlavní hrdinové ocitli tam, kde teď jsou, a co tomu všemu předcházelo. Snímek je natočen jako typická 70’s záležitost, a myslím, že fanoušci Francouzské spojky musí být spokojeni. U příznivců originálu je výsledný dojem už mnohem spornější... Zbytek je historie: Talentovaného režiséra neúspěch psychicky zcela zlomil. Hollywood přestal věřit ve Friedkina a Friedkin sám v sebe. Dá se říci, že už se z šoku způsobeného jednoznačným odmítnutím na všech frontách (s vyjímkou některých socialistických zemí, kam byl film následně levně prodáván) nikdy doopravdy nevzpamatoval. Proto je Sorcerer dnes tak zajímavý. Nabízí filmovému fanouškovi nejen možnost s odstupem posoudit, zda bylo dobové přijetí snímku spravedlivé, ale také se poučit, jak vrtkavou záležitostí může být štěstí, víra, talent a úspěch. ... Před pár lety běžel na ČT v rámci seriálu profilů slavných režisérů dokument o Williamu Friedkinovi. Jakmile přišla řeč na Mzdu strachu, tvůrci Vymítače ďábla se zlomil hlas, když spustil svůj lament nad zlým osudem... Sad story. True story.(21.12.2006)
-
Brouk
Docela slušná podívaná. kdysi tento film plnil socialistická kina. Průser je, že jsem jako první viděl francouzský originál. Kdyby ne, asi bych určitě hvězdičku předal. Budiž ke cti tomuto snímku, že přes poupravený scénař R.Scheider i B.Cremer odvedli dobrou práci.(16.12.2004)
-
dobytek
Tahle americká verze se s originálem určitě dá srovnávat. První polovina filmu, kde jsou představeny hlavní postavy, je sice trochu zdlouhavá, ale druhá polovina, kde už probíhá samotná cesta, je opravdu perfektní. Nejlepší byly určitě scény s přejezdem mostu (mimochodem parodováno v Simpsnech - díl "Mr. Plow"), což tady zmiňoval už flanker.27. P.S. A ten soundtrack od Tangerine Dream je fakt bomba. Těžko uvěřit, že je starej už přes 30 let...(26.8.2006)
-
flanker.27
Ač film není bez chybičky, musím dát plno za naprosto perfektní technickou stránku. Náklaďák na visutém mostě v bouři nad rozvodněnou řekou je něco, co v dnešní době CGI efektů nezažiju. Při přípravě na cestu a úpravách náklaďáků člověk vyloženě cítí mastnotu oleje, v džungli vlhko a smrad, rozdírá si ruce při překonávání překážek. Z francouzského originálu jsem bohužel viděl jen posledních asi 15 minut, tak to nemůžu spravedlivě porovnat.(1.12.2005)
-
sud
Začátek je sice důležitý, ale dosti zdlouhavý, ovšem jakmile se děj přesídlí do Jižní Ameriky, chvílemi ani nebudete dýchat. Scéna na chatrném mostě za deště vešla do dějin filmu jako jeden z největších nerváků. Film plný oleje, šmíru, smradu z výfuků, nehostinné džungle a zpocených zad. Skvělý Bruno Cremer. Remake, který není svému předobrazu nic dlužen. 80%.(30.9.2010)
-
3DD!3
Hodně solidní thriller s naprosto ultimátním přejezdem mostu. Atmosféra zapadlého středoamerického městečka je vykreslená bezchybně a nebýt pomalejšího rozjezdu, šel bych na plný počet. No a ty výbuchy... krásná poctivá práce ukazuje, že bez triků to vypadá vždycky líp. Mimochodem, s původním dabingem jde o nezapomenutelnou záležitost. - A co děláte vy, pane? - Dominguez. - Dominguez. - Hokejistu.(7.1.2011)
-
ClintEastwood
Remake, který je určitě o něco lepší, než původní snímek z 50. let, ale ani toto není bůhvíjaká podívaná. Děj je sice svižnější, příběh tolik nenudí a film nevypadá tak komicky a naivně jako jeho předchůdce, ale nebýt Roye Scheidera, tak opravdu nevím. Seznámení s postavami tentokrát proběhně rychleji a je nám naservírováno zábavnější a akčnější formou, prostředí nehostinné džungle přidává slušnou atmosféru a je zde také několik scén, které se vryjí do divákovi paměti (přejíždění náklaďáku přes most, výbuch první posádky), ale jinak je film prakticky totožný a trošku těžkopádný, jako francouzský originál.(21.7.2011)
-
tahit
Co vlastně tento remake přinesl nového, a proč ho točily, když originál byl úspěšný? Je nutno říci, že novější pojetí má předně výraznější exteriéry, akčnější scénář a zajímavější herecké obsazení. Tudíž vzhledem k těmto kvalitám vyniká film více ve výstavbě dějové dramatičnosti. Sice nejde o kdovíjaký umělecký zážitek, ale jednoduše řečeno, adrenalinová jízda v autech je zážitek, na který nezapomenete.(27.12.2011)
-
Rimmer100
Průměrný remake, jediný problém je v tom, že jsem dřív videl původní francouzskou verzi, takže je hodnocení jasné.(2.1.2009)
-
LiVentura
Velmi zdařilá akční dobrodružná pecka... Skvělý Scheider... ostatní podávají průměrné výkony neubližující snímku s velmi dobrým ústředním tématem. Remake zdařilý, trochu jiný stran charakterů postav ap. Dobré.(20.12.2010)
-
Chrustyn
William Friedkin, který ve své době raketově vystřelil díky oskarové "Francouzské spojce" a status mladého génia si udržel "Vymítačem ďábla" si zcela nepochopitelně pohřbil kariéru remakem francouzské klasiky "Mzda strachu". Pohřbil kvůli kasovně extrémnímu propadu filmu a zcela nepochopitelně, kvůli jeho vysoké kvalitě, která se francouzské verzi v klidu vyrovná, ačkoliv je snímek hodně rozdílný. Friedkin se nesnaží kopírovat ale vypráví příběh po svém (nechybí ani poutavý začátek, který vysvětluje to o čem se v originále pouze mluví) a dodává mu svůj agresivní "špinavý" styl, kde nechybí drsné akční scény a násilí. Jeden z nepochopitelně opomenutých filmů a zároveň jeden z nejlepších remaků co jsem viděl.(18.4.2012)
-
Suzie05
Není nad to, když ve filmu hrajou samí fešáci... Ale jinak to byl docela nářez, ani jsem tolik akce a napětí nečekala. Vykradli mi můj kostel.(7.1.2011)
-
curunir
,,NIKTO NEMôŽE BYŤ LEN ,NIČ VIAC´ ." __ K tomuto filmu som sa dostal vďaka výbornému soundtracku od Tangerine Dream, ktorý by som pre jeho silne elektronický a nemelodický, zato však úžasne atmosferický základ radil skôr do sci-fi žánru a až o niečo neskôr som sa dozvedel k akému filmu bola v skutočnosti táto hudba zložená. Po jeho pozretí môžem konštatovať, že hudba mi prišla lepšia na samotnom albume, vo filme sa miestami stráca akoby ju nebolo počuť. Pôvodný francúzsky film sa mi zatiaľ nepodarilo vidieť, no podľa všetkého je ešte lepšie spracovaní ako tento vydarený remake. ,,Čarodej" je snáď po všetkých stránkach parádny film, či už sa to týka hereckých výkonov, technických dispozícií, spomínanej nervy drásajúcej atmosféry (a to nielen v scéne prechodu mosta) bezpochýb dosiahnutej za podpory režiséra, pre ktorého však paradoxne znamenal odchod do ,,druhej ligy". Začiatok filmu sa môže zdať byť rozťahaným, rozhodne však nenudí (ako aj film celý) a je potrebným ako pre zoznámenie z postavami, tak aj pre úplný pesimistický záver. Drobne prilepšených 5* je tak v tomto prípade na mieste.(30.10.2009)
-
kobejn
skvělej rimejk geniálního původního filmu.(28.1.2010)
-
kagemush
Určitě jeden z nej remaků co jsem kdy viděl. Pan Friedkin tu nejen udržel TO NAPĚTÍ na stejné úrovni jako francouský originál,ale ještě (a dobře) příběh prohloubil díky prologu(v originále jsme hned vrženi do děje,aneb jsem chudý,případně hamižný socka vykořeněný mamlas, tak akorát vhodný pro zoufalé činy,ale jak se mi to vlastně stalo?).-Po tomhle filmu to Friedkin dostal dost sežrat od všech a v podstatě skončil,a ani i když natočil takové nadprůměrné snímky jako Na lovu,nebo Žít a zemřít v L.A.,stejně na něj dělali ksichty,že už svůj stín nepřekročí. Škoda.(18.9.2010)