Spotlight

Komorně natočený příběh o partě investigativních novinářů, která rozjela nebývalý církevní skandál. Formálně nezvykle umírněné, bez akčních scén, bez pozlátka, jen takový obyčejný příběh neobyčejných lidí. Tenhle film se rozhodně nestaví do role thrilleru, ale přesto je napínavým vyšetřováním plným emocí. Výborně napsané, zrežírované i zahrané, ne každému však bude tento filmový minimalismus, který místy zavání až asketismem, vyhovovat. (26.12.2021)

Výborně vystavěný a detektivně pojatý příběh podle skutečné události. Samotná reálnost onoho skandálu velice intenzivně přidává na poutavosti celé kauzy a nezanechává za sebou žádná hluchá či nezajímavá místa. Do konečného verdiktu táhne nejen příběh, ale také hvězdné herecké obsazení s výborným výkonem Marka Ruffala či skvěle podkreslující hudba. Je to napínavé, šokující, skvělé, ale zároveň i díky svému obsahu znepokojující. [85%] (19.01.2016)

Dost zajímavý námět, bohužel hodně špatně zpracovaný. Roztahaný do dvou hodin, kde jsem se prostě místy nudila. Hned od začátku na nás navalili spoustu jmen, ve kterých jsem se nevyznala a pak jsem až do konce filmu tápala o kom to vlastně mluví. V celém filmu vlastně nebyla žádná "akce" pořád se jen pátralo a pátralo a nic víc. Herecké výkony mě pak taky příliš neoslnili. Bylo to obsazené dobře a herci to tedy zahráli obstojně, ale žádné výkony století se nekonali. 2* (18.01.2016)

Když se váš kudlankovsky mongoloidní mazlíček vrátí z nedělního ministrování s aftami, pocákaný jogurtem a trochu blbě se mu sedí, je to samozřejmě vůle Fousatého strejce, který té římskokatolické pakáži vnuknul moderní formu přijímání pod obojí, tedy v případě nezletilých chlapců oběma vhodnými otvory. Znamená to, že se s velebníčkem zase usilovně modlili k novému trendy světci, Svatému Pederastovi, foukali si do šalmají a nechávali se nemytým Duchem svatým důkladně prostupovat jak zepředu, tak zezadu. Znamená to také ale, že jste nesvéprávný pomatený pičus, protože nutíte své děti chodit do kostela a učíte je bludy, a měly vám být ihned po narození odebrány a vráceny až v osmnácti, kdy už mají alespoň jakous takous šanci psychicky dospět v mentálně stabilního jedince, aniž by jim nějaký slaboduchý narušený kokot od malička vymýval mozek a posílal je kouřit černoprdelníky. Film je to poměrně nudný, málo explicitní a rozhodně měl té zkurvené sektě zlodějů, vrahů, manipulátorů, lhářů a pedofilů, která zde již skoro dva tisíce let tyje demagogickým parazitováním na stádu retardovaných ovcí, daleko důkladněji rozmazat hovno po xichtě, a ne jen suše předkládat unylá žurnalistická fakta. Nicméně na druhé straně je i nesmírně přínosný, takové by se měly točit minimálně dva ročně, aby i zbytek zmanipulovaných a psychicky nestabilních loutek, hledající mentální berličky v pohádkách, ve dvacátém prvním století konečně prozřel, vyházel tu verbež z oken jejich nakradeným zlatem zdobených svatostánků, celou tu duchovní mafii nadobro rozprášil a ukázal těm vatikánským zmrdům, že je opravdu nutno se cely bát. (16.01.2016)

Jakožto někdo, jenž do novinařiny tak trochu nahlédl, samozřejmě můžu pochybovat nad produktivitou investigativního týmu (respektive kdo v tuzemsku by mohl platit několikaměsíční hon za, sic vydatným a nesmírně atraktivním, materiálem?). Ušlechtilé drama se silným základem, kterak na nemocnou církev už nemůžeme brát pražádné ohledy. A dupnout na ně pěkně od základu. Žádná jedna senzace, ale kompletní seznam hříšníků, kteří neudrželi v kalhotách to, co měli. Tým žurnalistů z Boston Globe přinesl sérii článků o zneužívání dětí katolickými kněžími, vysloužil si za to prestižní Pulitzerovu cenu a dodal odvahu dalším, kteří se podělili o své nepříjemné zážitky. Tvůrci na to jdou s rozumem, neženou se za senzacemi, neexhibují, nutí novináře do mravenčí práce, do nekončící dřiny (a ukazuje prostředník všem těm rozumbradům, kteří mají novináře za hyeny, přičemž jsou těmi prvními, kteří hltají všechny ty tragické události, kterým bleskově roste čtenost), čímž se oddělují od povrchních webových pisálků. Nenabízí žádné atraktivní linie (výhružky ze strany mocné církevní instituce). Možná je to pro někoho nevstřícný přístup, mě osobně bavil. Překvapí třeba to, že církev nic moc nezametá pod koberec, ale místy to našemu týmu až nelogicky usnadňuje (jeden z kněží se mezi dveřmi bez potíží rozvykládá o svých choutkách). Šikovně se pracuje i s katolickými kořeny čtyřčlenného týmu, který se s důvěrou k církvi vyrovnává po svém. Abychom si rýpli i do samotného systému tištěných médií, připomene se i fakt, že redakce o případu věděla už dřív, než do něj začal bušit nový editor. Mark Ruffalo, Michael Keaton, Rachel McAdams, Stanley Tucci, Liev Schreiber. Ti všichni jsou přesní, oscarové nominace (ač zůstane jen u nich) mým oblíbencům (McAdams a Ruffalo) moc přeju. Jen Thomas McCarthy si mohl/měl víc pohrát s emocemi. (29.01.2016)