Barva vítězství

Vždy jsem míval slabost pro sportovní filmy dle skutečných událostí a na tom se ani po letech nic nemění. Jednou za čas se vždycky rád podívám na příběh nějaké slavné osobnosti z minulosti, který se vzepřela osudu a soupeřům. Nejinak je tomu u příběhu amerického atleta Jesseho Owense, který si pro sebe ukradl Olympijské hry v Berlíně. Silný příběh, který by zasloužil možná trochu ikoničtější zpracování, ale i tak je všechno na svém místě. Přesně tam, kde byste to čekali. Bez velkých hvězd a filmových osobností. Ani víc, ani míǹ. Čtvrtou hvězdu přidávám diky svým osobním sympatiím k těmto filmům. (03.12.2018)

S. Hopkins akoby z filmového revíru vycúval a posledné roky sa venuje skôr seriálom. Dúfam, že po tomto úspechu sa vráti a bude točiť filmy. Berlínsku olympiádu z roku 1936 nám ukázal z niekoľkých uhlov a to nielen vďaka talentovanej režisérke Leni Reifenstahlovej, ktorú vo filme hrá C. van Houtenová známa z filmu Čierna kniha. Máme tu černošského pretekára, rasizmus, bojkot a hlasovanie o účasti USA na olympiáde, ale i pohľad z nemeckej strany, ktorá popri zdobení ulíc stíha vyháňať i nakladať na nákladné autá Židov i všetkých nepriateľov nacistickej strany. Film je urobený kvalitne, obsadený zvučnými menami, hlavne vo vedľajších úlohách a to hlavné - je skutočný. Atmosféra vtedajšej doby sa vydarila, niektoré zábery z berlínskeho štadióna pôsobia trochu umelo, ale to je len malá vada na kráse. Najväčší problém vidím v obsadení Goebelsa, ktorého by som jednoznačne preobsadil, herecky nič moc a podobnosť veľmi slabá presnejšie takmer nulová. 80%. (04.12.2016)

Příjemná sonda do druhé poloviny 30. let, kdy černoušci začali pomalu přicházet na to, že se v životě uplatní i při jiných činnostech než je sbírání bavlny. Jejich ambice dosáhly takové úrovně, že se rozhodli natrhnout řiť samotnému Hitlerovi (myšleno v maximálně nehomosexuálním významu). Další z mnoha filmů o prudkém vzestupu ubohého člověka, o velké dřině a hlavně o boření předsudků. Snímek nemohl napsat nikdo lepší než sám život. Rasismus je ošklivá věc. Šířit nenávist vůči černouškům jenom za to, že mám při společném sprchování s nimi nemalé komplexy mi přijde jako vrchol ubohosti. Naštěstí můžete mít to štěstí, že narazíte na bílého trenéra, který má svůj meč natolik velký, že je vás ochotný brát jako rovnocennou lidskou bytost. Jinak se přiznám, že jsem o podobné události neměl ani tušení. Kdyby mi někdo povídal, že bylo v nacistickém Německu možné něco takového, jako účast černoušků na tamních olympijských hrách, tak bych byl přesvědčen, že mi kecá. Velkou výtku bych měl vůči závěrečné olympiádě, a to konkrétně k tomu, že se ani malinko nedařilo budovat atmosféru. Bylo dost jasné, jak to celé dopadne a divák nedostal ani okamžik, aby snad zapochyboval. Slabší 3 hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel FFilipCZ. (07.03.2017)

,,J.C., DĚLEJ JAK MYSLÍŠ, STEJNĚ NIC NEZMĚNÍŠ“… /// Atletická historie je plná výjimečnejch černochů, ale jen jeden dokázal fašistický elitě znechutit Olympijský hry… Film plnej sportovní a politický historie, životopis (vobčas trochu nuda), kterýmu vyšla sázka na atmosféru OH 1936. Dostaneme to, co známe z dokumentů… reálný silný okamžiky, třeba ze soutěže ve skoku, páč Carl Luz Long připomene olympijský ideály. Nacismu navzdory. Slušný multikulti, ve kterým se černí vobjímaj s bílejma (což je i na Ameriku silný kafe), plný sportovních emocí a politickejch pravd. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dokument „OLYMPIA“ od Leni Riefenstahl mě minul. 2.) Jedu kusy podle skutečnosti. 3.) Miluju černochy. 4.) Thx za titule „sonnyboy“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (27.03.2017)

Najprv by si mal každý pozametať pred vlastným prahom, až potom strkať nos do cudzích záležitostí a kritizovať ich... O tom, aj keď sa to tak na prvý pohľad nejaví, je celý film. Kostra dejovej linky sa zaoberá príbehom prvého černocha-športovca, ktorý sa dokázal medzinárodne presadiť aj napriek krajne nepriaznivým podmienkam. Námetovo teda výborné, ale samotné spracovanie ma po dramatickej stránke až tak nechytilo. Zbytočne naťahované pasáže ubíjajú takmer celý stred filmu. Netvrdím, pohľad do zákulisia príprav na olympiádu s prímesou politiky a pár intríg bol celkom fajn, ale bolo toho na mňa moc. Ani postava Goebbelsa ma nijak zvlášť nenadchla - herec typovo úplne mimo, priam až rušivo. Naproti tomuto všetkému ma ale podstatne viac zaujala myšlienka, ktorá sa tu vlastne tiahne celým filmom o tom, ako sa vtedajšia americká verejnosť pohoršovala nad hitlerovskou fašistickou politikou a pritom u nich doma chodili afroameričania takmer po kanáloch, v lepšom prípade vchodom pre personál. Prišlo mi to smiešne. Páčilo sa mi ako boli americkí černoškovia po pricestovaní do Berlína prekvapení, keď sa dozvedeli, že nebudú žiadne separátne miestnosti len pre bielych a len pre čiernych. Všetko to bolo podtrhnuté nevinnou poznámkou jedného z nich, že nacisti majú asi len takú zlú povesť, ale že inak sú celkom fajn - poznámka, ktorá povie všetko a je minimálne na zamyslenie. 70/100 (07.06.2016)