Deník puberťačky

Zajímavý pohled do deníku puberťačky. Doufám, že takový prožitek, který ztvárnila Bel nemají všechny dopívající dívky, protože, než deník puberťačky mi to spíš připadalo, jako deník nymfomanky =). Ale tenhle názor tady asi nemám jen já, jak tak koukám=). Tak nebo tak, film je dobře natočený a hlavní hrdinka je sympatická. Vzala to všechno sice za špatný konec, ale vše zlé, je k něčemu dobré. Aspoň v tomhle případě. (24.09.2016)

Takhle ošklivou herečku už jsem ve filmu dlouho neviděl (krátký tělo, žádný boky, ksicht jak žárovka a ještě upravená Photoshopem) a přesto musím uznat, že se nedivím, že otčím podlehl jejímu kouzlu a předčasnému sexuálnímu apetitu. Kromě toho tahle ošklivá herečka umí i hrát. Ocenil jsem sexuální otevřenost (spíše ale verbální, ale aspoň něco), čehož se u od prudérních Američanů člověk tak často nedočká. Chvílemi jsem si říkal. že to v těch sedmdesátých letech v San Francisku nemuselo bejt vůbec špatný. (28.05.2016)

Moc se mi líbil celý nápad, obecně mám ráda "deníkově" a retrospektivně (zde alespoň častečně) pojaté filmy a celá ta kompozice mi sedla. Líbila se mi i ta hlavní myšlenka/zápletka, ale to je možná tak všechno. Asi v tom hrálo velkou roli to, že mi hlavní hrdina poměrně dost lezla na nervy a stejně tak i její matka. Hodně reakcí postav na nějakou situaci (což byla tady možná i taková klíčová věc, když se jedná řekněme o vztahové drama ....:D ) mi přišla nereálná vykonstruovaná, občas lehce absurdní případně až lehce parodická. Hlavně, aby to celé tak nějak sedělo do předem připraveného konceptu "divokých sedmdesátek" a nedej bože, kdyby se vynechal nějaký ze žhavých motivů, které se vám pravděpodobně ve spojení s touhle dobou vybaví. Vidět se to dá, ale jednou mi to stačilo. Možná jsem do snímku vkládala zbytečně vysoké naděje a možná proto jsem zklamaná...Taky mě mrzí že film řešící takovéhle poměrně silné téma nemá nějaké solidní zakončení, které by všemu tomu "dramatu" dávalo nějaký smysl... (03.05.2016)

Vyprávění této pubertální dívky nám umožňuje pohled ze dvou perspektiv. Je to o nalezení sebevědomí v oblasti sexuality a kontrole. Film je hlavně o překračování mezí, o zneužívání volnosti a svobody, které ji matka nezodpovědně propůjčuje. Sympatičnost Minnie od začátku ohromně opadává. Sledujeme, jak sebestředná a egoistická dokáže být, i když jí to nic kromě sexuálního ukájení nepřináší! Na filmu si cením nesentimentální upřímnosti, která v americké kinematografii dosti raritní, ovšem celkový dojem kazí konvenční elementy používané v rámci teenage žánru. Heller vykazuje snahu udržovat svěží tón, scény jsou krátké a výstižné, ale v případě bisexuálního vztahu s Tabathou je to zoufale nedotáhnuté do konce! Animované vsuvky více nerozvádějí charakter Minnie, ale potěší jen povrchně svojí roztomilostí. Přes negativa, které jsem doposud vyjmenoval, film je dobrý hlavně díky zapojení Bel Powley, jež se do adolescentky věrohodně vcítila. (12.01.2016)

"Pokud jde o mě, tak vůbec nejsem hezká." Jo, tak to byla jedna z mála vět, která mě vzhledem k hlavní představitelce zaujala. Jinak mi to od začátku přišlo poněkud ... nechutný. Chlastá, šoustá, sem tam si šňupne něčeho ostřejšího, vypadá jako kráva, chová se jako kráva, ne, fakt mě to nechytlo ani minimálně. Jedna * za retro vizuál a hudební doprovod. (13.09.2018)