Zločin

Brasseurovi padne role jako ulitá. Jeho komisař Griffon hulí jako fabrika, kašle jako tuberák, zubama otvírá jednu pivní láhev za druhou a přitom trousí ironické poznámky, hlavně však s buldočí houževnatostí jde za svým cílem - odhalit pravdu o sérii vražd a korupčním skandálu, který se skrývá v jejich pozadí. Jak velí zákony žánru, nadřízení mu hází klacky pod nohy, ale na druhé straně mu pomáhá mladý inspektor Gomez a hlavně jedna krásná novinářka. (Zuřivá reportérka je postava značně klišovitá, její představitelka je však natolik půvabná, že se to dá snadno vydržet). Zápletka je patřičně důmyslná a děj má rychlý spád. Celkem vzato je "Zločin" (podobně jako třeba "Poslední adresa" nebo "Tři muži na zabití") velmi dobrou ukázou francouzské společenskokriticky zabarvené kriminálky, které čtvrtstoletí uplynuvší od jejího vzniku ubralo jen velmi málo na divácké atraktivitě. (10.02.2008)

Typická francúzska kriminálka so všetkými kladmi i zápormi. V dobe normalizácie boli francúzske a talianske kriminálky najčastejšie sa vyskytujúce medzi tým, čo pozorný ideový dohľad do distribúcie pripustil. Zabudli však vystrihnúť výťahovú scénu, ktorá tak ostala natrvalo zapísaná do pamäte divákov, ktorí film videli v mladšom veku. Filmom Philippa Labroa som nadelil zhodne po tri hviezdičky, lebo si udržiavajú nadpriemernú úroveň, najradšej z nich však mám naďalej jeho prvotinu - Bez motívu. U Zločinu som ocenil spoločensko-kritický rámec i kvalitný scenár, len u hercov som mal pocit, že príliš "tlačili na pílu". Komisár preháňal buranstvo, reportérka akčnosť, prostitútka prispatosť a Tritignantovi som jeho ministra tiež príliš neveril. Možno je to iba môj osobný pocit, ktorý nič nemení na tom, že ide o kvalitné dielo, ktoré sa oplatí vidieť. (13.04.2016)

Typický produkt francouzské filmové školy kriminálního filmu 80. let a patrně nejlepší film režiséra Phillippa Labro. Začíná efektní vraždou známého advokáta v justičním paláci, spáchanou dvěma zločinci v četnických uniformách, a přivádí na scénu komisaře Griffona skvěle zahraného předním francouzským charakterním hercem Claudem Brasseurem, kterému se do cesty připlete půvabná novinářka ztělesněná Gabrielle Lazure. Francouzské kriminálky té éry hodně pranýřovaly korupci ve vysokých státních kruzích a nekalé praktiky zkorumpované policie. To všechno se objevuje v Labrově snímku, který se může opřít o silný scénář a typickou poetiku francouzského kriminálního filmu, kdy je tvrdý osamocený hrdina nucen bojovat proti neporovnatelně silnějšímu zlu. Celkový dojem: 80 %. Vedle Brasseura si zajímavou tragickou roli francouzského ministra, který se stane vedlejší obětí spiknutí, zahrál význačný herec Jean-Louis Trintignant. Silné obsazení, zajímavé postavy, napětí a dobrá kamera. (10.07.2008)

Perfektně propletená krminálka, ve které tvrdý a neústupný komisař Griffon pomalu rozplétá klubko intrik, vražd, politických a obchodnických zájmů. V první polovině filmu mi sice připadlo, že děj i sám komisař přešlapuje na místě, ale od poloviny je to skutečně strhující, navíc až do konce není pořád zcela jasné, kdo za vším stojí... Doporučuji shlédnout. (31.12.2007)

Drsný komisař, který hulí jako fabrika, kašle jak tuberák v jednom kuse chlastá pivo a kuráže má tolik jako Harry Callahan a Joe Hallenbeck dohromady. Drsné kriminálky můžu a dlouho jsem uvažoval nad 4* ale nakonec jsem si uvědomil, že film nemá nic co by mě donutilo si ho pustit znovu a ke konci jsem se docela začínal nudit. (11.02.2008)