Mata Hari

Takřka zapomenuté dílo (Na IMDb jen 14 hodnocení!) velkých jmen - Truffauta, Moreau a Trintignanta. Poněkud volnější zpracování skutečného příběhu nizozemské tanečnice Margarethy Geertruidy - slavné německé špiónky. Režisér Jean-Louis Richard a scénárista François Truffaut (!!) se soustředili především na ústřední složitou postavu - ženu bez vlasti, s podivnými zásadami a zkoušenými hodnotami. V hlavní roli uchvacující Jeanne Moreau, která své postavě dodává spoustu života, rozporů i ambivalence. François Lasalle výborného Jeana-Louise Trintignanta je pak dalším spíše smutným protagonistou tohoto příběhu marné a nešťastné lásky zkrušované nepříznivými okolnostmi bouřlivého válečného světa. (29.07.2005)

Jméno Mata Hari bylo vždy lákavým námětem a předmětem různorodých možností uměleckého představení. Jméno, obestřené legendou, má svou provokující přitažlivost, erotický náboj, silný tajuplný špionážní příběh a slavnou nesmrtelnou auru. Film Jean-Louis Richarda je povedeným dobrodružným filmem, kde akce nepostrádá vzletný švih a zřetelnou tvůrčí stopu spolutvůrce scénáře Françoise Truffauta. Zajímavě uchopenou je romantická linie upřímné lásky, žárlivosti i účelového svádění. Díky tomu a charismatické ústřední dvojici jde o příjemnou zábavu v opojném rytmu střídavé divokosti a něhy, vášně a citů. Hlavní postavou je svůdná tanečnice orientálních tanců Mata Hari alias Margaretha Geertruida Zelle (velmi dobrá Jeanne Moreau) se specifickou vysoce adrenalinovou zábavou, která může ve válečných dobách vyvolávat až hysterické reakce. V kontrastu s bezstarostným šarmem vykonávání úkolů je zde nejednoduchý a upřímný milostný život v absolutním odevzdání. Každá hra má své rizika. Hlavní mužskou postavou je kapitán francouzské armády François Lasalle (velmi zajímavý Jean-Louis Trintignant) v rozpolcenosti citů a tajné práce Maty Hari. On je její jediným bezpečným místem před jízlivostí nepředvídatelné rozmarnosti osudu. Zajímavou postavou je osobní řidič Maty Hari Julien (zajímavý Claude Rich) s osobním i pracovním zájmem a pomocí. Z dalších rolí: vlezlý a stálý příznivce smyslné ženy Gaston (Henri Garcin), nekompromisní řídící tajné agentky Ludovic (Georges Riquier), převezený proutník a plukovník francouzské armády Emile Pelletier (příjemný Franck Villard), hlasitý příživnický otec záhadné ženy Adam Zelle (pozoruhodný Albert Rémy), věrná služka Charlotte (Nicole Desailly), či bezcharakterní šéf německé výzvědné služby (Jean-Marie Drot). Je to dobrodružné ve francouzském realistickém stylu vznešené naléhavosti. Je to pouhá zábava a uspokojí svým posláním i způsobem provedení. (26.11.2016)

Historicko-životopisná dráma o špiónke-kurtizáne, o ktorej živote toho veľa neviem a teda nedokážem posúdiť, do akej miery zodpovedal film historickej vernosti. Prvé, čo buchne do tváre, je celkom škaredá herečka v hlavnej úlohe. Človek by čakal, že do role kurtizány obsadia niekoho aspoň trochu pekného a predovšetkým niekoho zvodného. Dej filmu sa do polovice venuje špiónskej a do polovice romantickej línie. Samozrejme, oveľa zaujímavejšia je tá prvá, v ktorej prekvapujúco nie je núdza ani o napätie a hlavne toto napätie drží pomyselnú laťku pozornosti filmu na vyššej úrovni, než by si spracovanie i vágnejšia atmosféra (boli to predsa pohnuté časy) filmu možno zaslúžilo. (17.08.2021)

Žádná sláva, tahle verze. Při vědomí více než dvaceti filmových zpracování příběhu slavné tanečnice, mohu tuto klidně přejít naprosto s nulovým zážitkem. Skutečně mě nyní více láká i o deset let starší očividný italský brak s názvem La figlia di Mata Hari. Jeanne Moreau není ani fatální, ani jakkoli jinak zajímavá a hravě ji přehrává kdokoli, kdo se byť jen nechal inspirovat kontrašpionážní zápletkou. Vynikající byla Suzanne Marwille v Za svobodu národa, v té době Matu hrála ve dvojici filmů Asta Nielsen. Dokonalá byla Marlene Dietrich v X 27, v její době hrála Hari Greta Garbo. Mezitím se jako Zelleová objevila Magda Sonja. Když se tedy na scéně objevila verze s Moreau, připojila se pouze do renesanční vlny 60. let, která se s úctou vracela ke starším oblíbeným tématům, která vrcholila ve 30. letech. Z novodobých představitelek jsem si oblíbila jen Domizianu Giordano z epizody Mladého Indiana Jonese a věřím, že současnou vhodnou tváří by mohla být Dita Von Teese. Patrně by se poučila nejvíce z verze George Fitzmaurice. Jean - Louis Richardova je pateticky zestručněna na jediný milostní motiv a Matu Hari představuje od samého začátku jako na lopatky poraženou zmatenou eskamotérku, která byla pouhou mouchou v síti válečné mocenské politiky. Lépe by bylo nenechat tento laciný sentimentální syžet utopit v drdolech a tučných linkách na oči, protože secese vypadala jinak. (24.06.2010)

Bohužel, čas se na filmu podepsal. Jeanne Moreau dobrá, nicméně sám příběh dneska už nudný. Nejvíce mi však vadí chyby ve výpravě i v některých historických reáliích. Kampak se ztratil např. Vadim Maslov? A co ty kostýmy, účesy, líčení? Milovníci secese a znalci 1. světové války ať se radši ani nedívají! (17.01.2011)