Mallory

"Mallory" je pro mě zatím nejslabší dokument, který jsem od paní Třeštíkové viděla.. Chápu, že pokud se jedná o časosběrný dokument, tak režisér nikdy neví, kam jeho hlavní postavu osud zavane, ale bohužel v příběhu Mallory nebylo na stopáž dokumentu příliš mnoho zvratů.. V podstatě se hrdinka neustále honí za vlastním ocasem a z místa se pomalu za celou dobu nehne.. Více by mě zajímalo její okolí.. Rodiče, partneři, syn.. Možná je sama do příběhu nechtěla zahrnovat.. Nevím, nějak to celé nemá šťávu a postava se za ta léta mnoho neposouvá a moc nevyvíjí.. (10.05.2016)

"Potkala jsem na třídní schůzce maminku, se kterou jsem dřív fetovala. Měla tam taky klučinu, ona jela na péčku, já herák. To je na těch dětech hezky vidět, jak každý zlobí úplně jiným způsobem." Tvl, to je tak roztomilý, vážně. Hlavně, že slíbila Bartoškovi na Karlově mostě za 2 litry, že přestane fetovat. Teda, až po porodu, nebude si přece kazit těhotenství. "Takhle jsem si ten normální život bez drog nepředstavovala." No, normální život takhle nevypadá no =). Být s igelitkama a abstinenčnim příznakem na ulici neni zrovna typická startovní čára. Každopádně obdiv, že do toho nespadla znova. Zajímalo by mě, jakou za to natáčení dostala kompenzaci. U Katky to byl tak gramec denně, ne? (80%) (11.07.2015)

Mallory pro mě nebyl dokument, který by se mi líbil od první minuty. Naopak...na začátku jsem se díval na třicetiletou ženu, která mlela o velké životní změně. Nebyla mi sympatická. Narkomanka, která nejspíš stejně jako Katka nenajde sílu změnit svůj život. Posun v čase o sedm let mě už ani nevyděsil. Mallory přebývá v odstaveném autě, nemá na ubytovnu... ale prvním překvapením je, že pracuje jako číšnice. Poslouchám ji a postupně si uvědomuju, že se jedná o inteligentní ženu, která má neuvěřitelnou vnitřní sílu a specifický humor. A která bohužel na začátku svého života udělala tu velkou chybu, že propadla heroinu. Od tohoto okamžiku ji začínám fandit. Sleduju všechny její životní ztráty, které jsou málokdy kompenzovány něčím pozitivním. Několikrát se dokonce zasměju, ale v případech jejího boje na úřadech to snad ani k smíchu není. Úřední šiml se řechtá a Mallory je pořád bezdomovkyně. Nakonec se na ní usmívá štěstí (které tedy není v podobě vánoční loterie o byty), nachází práci, podnájem. A dokonce začíná studovat... Helena Třeštíková dokumentuje cestu ze dna a nezbývá než doufat, že ta bude pokračovat dál... (30.07.2015)

Další z řady časosběrných dokumentů rutinérky Heleny Třeštíkové, tentokráte jako bonus s ušpiněným happy endem, funguje přesně tak jak má podobný formát fungovat. Vývojem prochází hlavní představitelka stejně tak jako náš pohled na ni. U mne například od nezájmu, přes pohrdání, soucítění, opět pohrdání, opět soucítění až k závěrečnému smíření. A takto má být, emoce, vcítění, tvoření si názoru. Možná bych se osobně více zaměřil na syna, rodiče nebo osobnosti střídajících se partnerů, aby nešlo o úplnou one-woman show, ale to je nakonec věc paní režisérky. PS: Měli jste pravdu pánové Šípe s Uhlířem. Jirka Bartoška je fakt "řízek". (26.01.2018)

Miestami silné a tnúce do živého. Miestami slabšie. Ale v podstate aj v slabších momentoch pútavé a drsné. No nedosahuje to až takej ťažkej tonáže, ako René a Katka. Mallory sa, aspoň to tak vyzerá, dokázala v poslednej chvíli zachrániť, čo z jej časozberného filmu ale paradoxne robí jemne slabší príbeh, než aký mali René s Katkou, ktorí boli ešte brutálnejší, než niektoré americké horory. Mallory si v živote prešla skutočne všeličím. Možno najviac mi vadilo nie príliš uspokojivé vyvrcholenie. Ale dúfam, že sa k nej raz Třeštíková vráti. Nedá mi to však: bývanie v aute a oproti tomu desiatky drahých cigariet denne a nemalé peniaze investované do značkového (a drahého) oblečenia atď. (Coca-Cola) pre syna. Tak neviem, ale ja bývať v aute, určil by som si finančné priroity. (28.02.2017)